Hochkönig – pozvánka na horský geocaching
doporučení
Andrea Černá
Rakouský region Hochkönig pojmenovaný podle nejvyššího vrcholu mezi Bischofshofenem a Saalfeldenem nabízí v létě i v zimě spoustu sportovního vyžití. Na sněhu mnoho propojených sjezdovek, upravené běžkařské tratě, skialpinistické trasy, nebo třeba horolezecké ledopády.
V létě je obrovský vápencový masiv Hochkönig (2941 m n.m.) rájem pro cyklisty na silničních i horských kolech, horolezce, trekaře, turisty a také geokačery.
Nebudu prozrazovat podrobnosti, ale zvu vás na tři nádherná dobrodružství s GPS navigací v ruce. Pěší turisté, kteří raději zůstávají na bezpečných cestách pod horami, si mohou užít dlouhou geotour. Vyznavači náročné horské turistiky jistě vyrazí na nejvyšší vrcholky po značených stezkách a při tom si neopomenou čas od času zaskočit pro kešku. Ferátisté lezou nejdelší rakouskou ferátu, kde také nějakou tu keš najdou. Ve všech případech je potřeba jen odhodlání, pár kamarádů a dostatečné outdoorové vybavení.
Geoutour od salaší k chatám
Populární Hiking Code GeoTour vede po úbočí hor z Mühlbachu do Maria Alm. Hodně rychlý a vytrvvalý chodec by celou trasu prošel za jeden dlouhý den, ale doporučuji si ji rozdělit na tři dny, nebo pokud jdete s dětmi, můžete na ní strávit hezkou týdenní dovolenou.
35 keší je poskládáno podél tak zvané Salašnické cesty (Salzburger Almweg), která jen s mírným převýšením spojuje horské chaty, salaše a pastviny pro koně, krávy i ovce. Budete si tady připadat jako ve folklorní pohádce nebo v historickém filmu. V každé druhé salaši se můžete najíst zdejších uzenin a chleba, napít čerstvého mléka nebo piva. Mnohé poskytují jednoduchý nocleh. Pospojované jsou dobrými cestami, většinou sjízdnými jen v terénních autech, aby bylo možné chaty zásobovat a zároveň z nich svážet do údolí produkty horského zemědělství.
Doporučuji předem nastudovat základy němčiny, protože některé keše využívají slovních hrátek, odkazují na tradiční práci v horách, nebo to jsou jednoduché hlavolamy. Často bývají umístěné přímo na chatách. Mnohdy vás k nim přímo nasměruje servírka, když uvidí, že sveřepě koukáte na displej.
Keše můžete sbírat jednotlivě, nebo jako součást série, případně jako geotour. Pouze třetí možnost vás však odmění pamětní plaketou, pokud si na začátku vyzvednete v městském turistickém infocentru hrací kartu a na konci ji vyplněnou odevzdáte.
Klasická horská turistika na vrchol
Klasickým turistickým cílem je samotný vrchol Hochkönig a některá z horských chat v jeho masivu, nejlépe Matrashaus přímo na nejvyšším místě. Doporučuji plánovat túry mimo víkendy, protože lidí tu bývá hodně. Nezbytností je také telefonická objednávka ubytování na chatě předem.
Další ubytování v masivu Hochkönig poskytují chata Erichhütte (1540 m) na jihu, neobhospodařovaný bivak Bertgen Hütte (1846 m) na západě, rustikální chata Mitterfeldalm (1846 m) a hotel Arthurhaus(1503 m) na východě.
Na chatách se nemusíte bát velkých výdajů, pokud budete spát na společných ubytovnách (Matrazenlager), kde dostanete postel, dvě deky a polštář. Vlastní vložku do spacáku nebo lehký spacák kvůli hygieně si musíte donést sami.
Na Hochkönig se chodí ze všech světových stran, vždy je to fyzicky náročná túra a nikdy se nelze vyhnout malému ledovci na vrcholu. Už je hodně odtátý, mnoho z něho nezbylo, a proto se v něm na značených cestách netvoří ledovcové trhliny. Není tedy třeba nosit s sebou horolezecké vybavení. Pokud půjdete nahoru na jaře, což zde znamená v červnu, vezmete si ovšem turistický cepín, protože zmrzlý sníh může být v zastíněných žlabech velmi nebezpečný. Samozřejmostí je v tu dobu ještě zimní teplé oblečení.
Nejkrásnější, nejrychlejší a nejchozenější směr vede od autobusové zastávky u velké horské chaty Arthurhaus. Při stoupání i klesání najdete podél cesty několik keší horského stylu. Jednou hledáte pod osamělou skalkou uprostřed pastviny, podruhé u stromu zasaženého bleskem, ve skalní rozsedlině, na okraji ledovce a královská cache opravu jako Vysoký král shlíží na své království dole pod nohama.
Ať už si vyberete jakýkoliv směr výstupu na Hochkönig, nebo dokonce naplánujete přechod jednou cestou na vrchol a jinou dolů, neuděláte chybu, protože hory to jsou krásné a při tom poměrně bezpečné. Jedinou výjimkou je Birgkar! Tato značená cesta slouží jako úplně nejkratší směr výstupu a hlavně sestupu. Často ji využívají horolezci a ferátisté. Nelze ji ovšem nikomu doporučit, protože do ní padají kameny samovolně z okolních skal, ale také od ostatních lidí, až do konce léta na mnoha místech leží sníh či led, ze strmých úseků se pod nohama drolí suť.
Obtížná feráta Königsjödler
Königsjodler je proslulá feráta, jedna z nejdelších v Alpách. Těžká zajištěná cesta je ohodnocená stupněm obtížnosti C/D s jedním místem D. Pro představu uvádím, že nejtěžší, i když o hodně kratší feráty, dnes dosahují stupně F.
Začíná se na malém bezplatném parkovišti v sedle Dientner Sattel, kde většina místní i přespolních zájemců o výstup přespává v autě nebo ve stanu vedle něj. Za svítání se dlouze stoupá po pastvinách okolo chaty Erichhütte ke skalám. Pozor musíme dávat, aby chom nešlápli do kravince, nebo aby naopak nezašlápla nějaká zmatená kráva nás.
Feráta potom vede po jasném, dlouhém a zubatém hřebenu. Trasa je velmi vzdušná, mezi věžičkami se dělají dlouhé překroky a mezi několika věžemi se dokonce přelaňuje po ocelovém laně jako na kladce. Feráta není vhodná pro děti a pro lidi menší než sto padesát centimetrů.
Při hledání keší musíme dávat dobrý pozor, abychom nespadli a byli stále bezpečně zajištěni, ale také, abychom nepřelezli zrovna skalní věže, kde máme hledat. Vrcholy dvou věží mohou být vzdušnou čárou jen pár desítek metrů od sebe, ale sestup do sedla a zase výstup nahoru nám může zabrat třeba půl hodiny. Poslední keš si ferátista sebere až na konci u ledovce. Tam si může zajódlovat, jak to dělají Rakušané, když vylezou Královského jódlera.
Základní ferátové vybavení
Boty – pevná obuv je základem bezpečného lezení i jisté chůze
Horolezecký úvazek – obléká se buď pouze sedací úvaz nebo lépe kombinace sedacího a hrudního úvazu, pro děti a dospělé s těžším batohem je vhodný jedině celotělový úvazek
Ferátový set – obsahuje dvě speciální karabiny připojené pomocí lanových smyček a tlumiče pádu k úvazku
Přilba – horolezecký model nic nezkazí, prodávají se i vylehčené modely pouze na feráty
-------------------------------------------
Základní vybavení na horskou turistiku
Batoh – na víkend je ideální objem 40 litrů, do kterého se vejde náhradní oblečení a nezbytné věci na cestu
Oblečení – kvalitní termoprádlo dospodu a nepromokavá bunda navrch (opravdu teplé a opravdu nepromokavé!), nezapomeňte čepici a rukavice
Trekkingové hole – nejsou nutné, ale zvláště starším lidem hodně pomohou
Trekkingové boty – raději kotníkové, pevné a nepromokavé
GPS – jste na horách! Nespoléhejte na mobil, ale vezměte s sebou odolnou outdoorovou navigaci
Nezapomeňte lékárničku, čelovku, opalovací krém, láhev na vodu, peníze, pojištění...
konigsjodler stojí za návštěvu - z lezeckého hlediska existují o hodně těžší D ferraty, tady je problémem (jak teda pro koho ;-) ) délka (řekněme 4-5 hodin na drátech) a to, že se jde pořád po hřebenu s výhledy do údolí... Jo, strašně blbá je cesta pak rovnou dolů po značce - osobně to považuju za to nejhnusnější kudy jsem v Alpách sestupoval z hřebene......