Na skok na Amager a do Malmo

V roce 1521 pozval dánský král Kristián II. několik rodin holandských farmářů, aby se přestěhovali na ostrov Amager a zásobovali vypěstovanou zeleninou královský dvůr v Kodani. Dnes je Amager jedním z nejlidnatějších ostrovů Dánska. Na jeho necelých 96 kilometrech čtverečních žije okolo 200 000 lidí. Mimo Kodaňského mezinárodního letiště Kastrup a jižní části Kodaně zde leží i Přírodní park Amager, který zabírá přibližně jednu třetinu ostrova. Z ostrova Amager lze také po Oresundském mostě přejet do švédkého města Malmo, třetího nejlidnatějšího města Švédska. A právě na tato místa vedly naše kroky během našeho dalšího dobrodružství za keškami.
V září 2016 jsem na internetu objevil další příjemnou nabídku letenek od našeho dvorního dodavatele letenek Norwegian. Tentokráte do dánské Kodaně. K mojí maličkosti a Romanovi (Romísek 18), se tentokrát přidal Tomáš (Mr.Seaman) a později i jeden mudlovský kamarád. Při pohledu na mapu bylo jasné, že hlavním cílem nebude Kodaň, ale právě ostrov Amager se svou krásnou krajinou a množstvím příležitostí pro odlov keší. O něco později jsme si zajistili lístky autobusem pro jednodenní výlet do švedského Malmo. Bylo by škoda nevyužít takovou blízkost Švédska.

A tak jsme se sešli všichni čtyři poslední srpnovou středu na pražském letišti. Tomáš si odlovil pár letištních keší, které ještě neměl, Romanovi tentokrát při rentgenové kontrole nic nezabavili a tak jsme odlétali s celkem dobrou náladou. Malinko nás sice trápila předpověď počasí, která predikovala déšť po celou dobu výpravy, ale po zkušenostech z minulých výletů jsme neházeli flintu do žita.

Den 1. Amager nás vítá

Po necelé hodině a půl přistáváme v Kodani, dáváme si svačinu a vyrážíme na první krabice. Během necelého roku, který jsme měli na plánování, jsme rozluštili celou sérii puzzle mystery keší s ikonkou na letišti. Plán byl takový, že projdeme od letiště podél západního pobřeží na jih do Přírodního parku a pak od jihu po východním pobřeží zpět až do Kodaně. Pak autobusem do Švédska.
První keš na letišti bohužel nenacházíme. U druhé nám lovecké štěstí přeje víc, ale za to začíná pršet. Nasazujeme pláštěnky a jdeme dál. S Romanem zavzpomínáme na celodenní déšť v Norsku a smějeme se jak málo tu prší. I tak by se nám hodilo, aby přestalo pršet. Nechceme hned první den rozkládat stany do mokra. Aby vody nebylo málo, zjišťuji, že moje PET láhev na vodu má prasklé dno a ta pomalu ale jistě mizí do mého batohu. Otáčím ji tedy dnem nahoru, což je ale jen krátkodobé řešení. Jdeme po pěkném asfaltovém chodníčku podél západní strany letiště. Vychází sem totiž všechny puzzle mysterky z letiště, které doplňuje série tradiček. Jedná se většinou o malé krabičky jen pro logbook, ale užíváme si to. V klidném tempu docházíme k městečku Dragor.

Dragorske molo

Těsně před městečkem Dragor máme štěstí a přestává pršet. Navíc je zde i obchod, kde dokupujeme vodu a pár lahví dánského piva. Starobylé městečko Dragor leží asi 12km od Kodaně a založeno bylo už v průběhu 12. století. Postupem času se z malé rybářské vesničky rozrostlo v jeden z největších rybářských přístavů v zemi. Samo jméno Dragor lze rozdělit na Drag, což znamená vytažení lodi na břeh a Or, což je místní výraz pro štěrkovo-písečnou pláž. Při pohledu do mapy zjišťujeme, že v přístavu je keš, která tam dříve nebyla. Díky srpnové akci Groundspeaku se tu objevila nová virtuálka Dragorské molo (Dragor Mole). Úkolem je vyfotit se na na konci mola s výhledem na Oresundský most. Díky mlze však most není úplně celý vidět. I tak je to krásný pohled. Na konci mola je stůl s posezením a tak si dáváme pauzu a konzumujeme dánské pivko. Musíme ale pokračovat. Začíná se pomaličku šeřit a nad hlavou se nám opět začínají prohánět černé mraky. Budeme muset najít nějaké místo pro stany jižně od Dragoru. Procházíme okolo Dragorské pevnosti, která vznikla mezi lety 1910-1915 v očekávání velkého válečného konfliktu. Během první světové války byla plně vybavena, ale nikdy do bojů nezasáhla. Pokračujeme ve zrychleném tempu dál a hledáme místo na spaní. Jižně pod Dragorem je oblast, která je vyhrazena pro hnízdící ptactvo, je zde výslovný zákaz stanování a tak musíme stále na jih. Odlovujeme také povedenou earthku Barrierekysten ved Dragør a pokračujeme dál.
Naděje upínáme ke keši s nadějným názvem Fra Campingplads til Fårefold. V restauraci asi 80 metrů od keše se ptáme, jestli se tu dá stanovat. A jelikož jediné vhodné místo je právě u restaurace, tak trochu doufáme v dánskou pohostinnost. Ta se bohužel nekoná a je nám doporučen oficiální kemp v Dragoru. Tady se stanovat prostě nedá. V kempu ale spát nechceme, a tak jdeme opět na jih. Už se zešeřilo opravdu hodně, a tak musíme co nejrychleji najít místo pro naše stany. Nakonec se nám podaří místo najít. Je dobře maskované a z cesty není ani moc vidět. Stavíme stany, večeříme a hodnotíme den. Všichni jsou zatím v pohodě a plni optimismu. Těšíme se na další den. Ten máme v plánu strávit v Přírodním parku na jihu ostrova. Snad už nebude pršet.

Roman na cestě za šipkou

Den 2. Den mimo civilizaci

Ráno se probouzíme s východem slunce, balíme stany a vyrážíme. Naštěstí to vypadá, že dnes pršet opravdu nebude. Budeme pokračovat přes vesničku Sovang do dubového lesa a skrz ptačí rezervaci na jihu ostrova. Cílem je dostat se co nejblíže ke Kodani, protože zítra ráno nám jede autobus od Hlavního kodaňského nádraží do Švédského Malmo. Jelikož se nám tenčí zásoby vody a máme před sebou celý den, pokoušíme se ji doplnit v Sovangu. Bohužel zjišťujeme, že v Sovangu žádný obchod není a místní navíc nejsou úplně nadšeni nápadem, že by nám doplnili vodu z kohoutku. Když už začínáme spřádat plány jak s vodou vystačit, uvidím paní s pejskem jak vychází z nedalekého domu a jde směrem k nám. Přecházím přímo do ofenzivy a nakonec se mi ji podaří umluvit. Běžím ke klukům, kteří pochopili a spěšně dopíjejí zbytky vody. Beru prázdné lahve a nechávám je naplnit až po okraj. Chvíli si s paní ještě povídáme a pak už mířím zpátky ke klukům. Cestou zjišťuji, že mám jen tři velké láhve. Někdo mi tedy láhev nedal. Nakonec se ukazuje, že mudlovský kamarád Tomáš, který je na takovém výletě poprvé, nepochopil situaci a nechal si u sebe poloprázdnou lahev. Nu co už vyrážíme tedy dál. Procházíme okolo vojenského prostoru Pionergarden a u jeho brány lovíme stejnojmenou keš schovanou v delaborované naváděné pumě, která je umístěna u vchodu. Zárověň tím opouštíme pobřeží a noříme se do lesního porostu protkaného sítí cest. Les není nijak veliký, ale procházka je tu velmi příjemná a jako zpestření dalších několik krabiček.

Naváděná puma, nálezce a keš

Nakonec z lesa vylézáme na začátku dlouhého náspu, který odděluje na jedné straně moře a na straně druhé ptačí rezervaci. Podél vrcholu je zbudována asfaltová cyklostezka a každých cca 800 metrů domeček pro poklidné sledování fauny na druhé straně náspu. A také je zde umístěna série tradičních keší, táhnoucích se až ke Kodani. Jelikož začíná mrholit a do toho foukat silný vítr, využíváme možnost schovat se v pozorovacích domečcích. Uvnitř jsou informační tabule s ptáky, které můžete vidět v okolí a hlavně turistická mapa okolí. Na ní nalézáme ikonku, která nás hodně zajímá. Jedná se o přístřešek pro přenocování, pár set metrů od hranice Kodaně. Tam musíme dneska dojít. Déšť naštěstí polevuje a tak bojujeme jenom s větrem a s cyklisty, kteří se po cestě prohánějí zběsilou rychlostí a nemíní ani na okamžik zpomalit. Procházka je to ale i tak krásná. Jednou se nám podaří na pobřeží najít utrženou bojku a tak dochází i na dánský fotbal. U ostrůvku Scradderholmen opouštíme pobřeží a míříme k přístřešku, který jsme viděli na mapě. Výhodou je, že v této části jsou keše na jakékoliv cestě, kterou se rozhodnete dát. Pomaličku se začíná šeřit a naše výprava doráží na místo, kde by měl stát přístřešek. To, co jsme na místě našli, nás ale úplně odrovnalo. Čekali jsme něco ve stylu pár prken stlučených k sobě. Ale tady byl masivní kruhový přístřešek s ohništěm uprostřed a nedalekým posezením. Prostě paráda.

Parádní přístřešek nedaleko Kodaně

Vybalujeme věci a chystáme se k večeři. Kde jinde si vychutnat naše tradiční jídlo na těchto výpravách. Není nad plechovku Chilli con Carne. A pak nás potkala vtipná příhoda. Všichni si pochutnáváme, až na našeho kamaráda mudlu, který jak se dozvídáme, nejí jídlo z plechovek. Mimo jiné zjišťujeme, že nedodržel ani jednu z dobrých rad ohledně jídla, kterou jsme mu před výletem dali. Díky tomu mu vlastně už nezbylo skoro žádné jídlo a díky ránu ani voda. Odmítá i všechny námi nabízené potraviny a ještě se nám dostává poučení, co jsme s sebou měli vzít a nabídnout, aby to jedl. Nutno podotknout, že ani jednu z požadovaných věcí si s sebou nevzal. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Nabízíme aspoň chleba a vodu, kterou naštěstí neodmítá. Lovíme nedaleké keše včetně mysterky AM #12 - Rumfærgen, kterou mám vyluštěnou z domova a finále je nedaleko. Byla to největší krabice, kterou jsme v Dánsku našli. Do nefalšovaného ammoboxu jsme tedy naházeli několik našich SQ a šli chystat spaní. Ráno musíme stávat před pátou a dojít do centra Kodaně.Spaní bylo parádní, až na teplotu, která v noci klesla pod 4 stupně. Trochu nečekaně málo na konec srpna. Ale naše těla zabalená v cyklospacácích to nakonec zvládla.

Den 3. Jedeme do Švédska

Vstáváme ještě za tmy a vyrážíme na cestu. Sledujeme krásný východ slunce nad Kodaní a lovíme keše při cestě. Kodaň nás vítá svojí tradiční tváří. Všude jsou kola a spěchající cyklisté. My míříme k Hlavnímu vlakovému nádraží, kde má zastávku náš spoj Flixbusu do Malmo. Jedna cesta nás vychází na 5€, což by byla škoda nevyužít. Po cestě ještě doplňujeme vodu a kupujeme snídani. Na autobusovou stanici dorážíme s 30 minutovou rezervou. Jelikož zastávka je vlastně jen vyhrazený kus odstavného pruhu na ulici, panuje tu docela velký zmatek. Jak zjišťujeme, většinu mezinárodních linek tu pro Flixbus zajišťuje česká společnost Umbrella i s českými řidiči. Usazujeme se tedy v autobuse a já si jdu popovídat s řidiči. Povídáme si o všem možném. Dostávám spoustu užitečných rad kam se jít podívat v Kodani a kam v Malmo. V příjemném rozhovoru přejíždíme Orstensundský most a dostáváme se na hranice Švédska. Pokud budete přes most projíždět nezapomeňte si udělat fotku pro earth kes Peberholm (Drogden shelf). Na konci mostu nás kupodivu čeká hraniční kontrola. Švédové totiž díky nelegální migraci zastavují a kontrolují všechny autobusy a podezřelé automobily. Podle našich řidičů bude v ideálním případě kontrola trvat pět minut. Nemáme však štěstí a v našem autobusu je nalezen cestující s nevyhovujícími doklady. Naštěstí to není nikdo z nás. Ale i tak ztrácíme skoro 45 minut. S tímto zpožděním dorážíme k Hlavnímu vlakovému nádraží v Malmo. Je okolo jedenácté dopoledne. Večer po desáté hodině se odtud budeme vracet zase zpátky. Máme tedy skoro celé odpoledne a večer na lov. Navíc i zde se objevuje nová virtuálka nedaleko nádraží. Využíváme příležitosti a pak se vydáváme na okruh po Malmo. Navštěvujeme katedrálu s keší Malmös katedral - St Petri kyrka.

Katedrála v Malmo

Sluníčko pěkně svítí a tak na nedalekém náměstíčku vytahujeme z batohů oběd a letní oblečení. Těsně před koncem hodování přichází z nedalého obchodu pán a nese nám tác plný chlebíčků. Prý mu zbyly z rautu, a nám by se mohly hodit. Chvilku se bavíme, dáváme si druhý oběd a pak pokračujeme v cestě. Zastavujeme se pro keš Caroli kyrka a pokračujeme směrem na přístav. U přístavu zahýbáme doleva a lovíme pár tradiček ve směru k budově Turning Torso. Jedná se o výškovou stavbu s 54. patry a výškou 190 metrů. Ve své době to byla nejvyšší budova ve Skandinávii. Pokračujeme dál na pobřeží s výhledem na Oresundský most. U keše Hundrastplatsen věnované největší zelené ploše určené pro venčení psů si dáváme pauzu. Je tu prostě krásně. Vybírám si jeden z vyhřátých kamenů vlnolamu a zaslouženě odpočívám. Asi za 20 minut vyrážíme dál. Podél nedalekého wakebordového areálu míříme k místnímu Hradu za keší Malmö museums & The castle. V hradu je dnes muzeum. Bohužel jdeme pozdě a už je zavřeno. Pokud se do těchto míst dostanete, určitě nevynechejte odlov keše Malmö Bro #6 Slottsbron, která je umístěna na velmi netradičním místě a její odlov si dozajista užijete, jak ukazuje jedna z fotek pod článkem. Přes park Kungsparken dokončujeme okruh a míříme do starého centra Malmo. Máme v plánu ulovit krásné wherigo Gamla Väster, které vás protáhne nádherným starým centrem. Dokončujeme jej už za pokročilého šera a pomalu míříme zpátky k zastávce autobusu. Odlovujeme ještě keš The canal, kterou se nám dopoledne nepodařilo nalézt a na lavičkách čekáme na autobus. Všechny námi nalezené keše v Malmo byly tak malé, že jsem neudal ani jedno SQ. Po desáté hodině přijíždí autobus, který nás odváží zpět ke Kodaňskému hlavnímu nádraží. Blíží se půlnoc a my se musíme dostat na letiště. Brzy ráno totiž odlétá letadlo do Prahy. Odlovujeme ještě tradičku u nádraží a kupujeme lístky na letiště. Po jedné hodině v noci si nacházíme na letišti volný místo pro spánek. Sice jen na pár hodin, ale jsme unavení z celodenního pohybu. Ráno nasedáme na letadlo směr Praha.

Oresundský most z letadla

A co bude dále? Výlet na ostrov Amager a do švédského Malmo se jako tradičně vydařil. Já s Romanem jsme si tímto zkompletovali Skandinávskou čtyřku. Určitě se do Skandinávie ještě vrátíme, ale je na čase podívat se také jinam. A tak už teď máme naplánovaný výlet na příští rok. Tentokráte k našim slovenským sousedům. Máme v plánu během šesti dnů přejít úsek Malé Fatry. Společnost by nám tentokrát měli dělat i naši georobotci a určitě se přidá i Tomáš. A možná zbude čas i na nějaký ten letecký výlet. Ale to se nechme překvapit.

Podívejte se také na:
Budapešť 2016
Grunewald 2016
Norsko 2016
Finsko 2017