1
Cílem dovolené v červenci roku 2014 se tentokrát stal řecký ostrov Kos. Byla to volba na poslední chvíli za co nejnižší cenu, ale ukázalo se, že to byl šťastný výběr. Již dříve jsem navštívil některé Jónské ostrovy, Chalkidiki a ostrov Samos u tureckého pobřeží. Jižně od něj se rozkládá skupina ostrovů zvaných Dodekanésy, ke kterým bývá někdy přiřazován, které jsou mezi turisty též populární. Kromě Kosu se jezdí hlavně na největší z ostrovů - Rhodos, dále pak i na Kalymnos či Karpathos.
Ostrovy jsou většinou hornaté, ale na Kosu je jeho severní část rovinatá. Díky tomu jsou tu rozsáhlé písečné pláže s pozvolným vstupem do moře, kde mohla být vybudována přímořská letoviska. Od východu, kde je i hlavní město Kos, jsou to Psalidi, Lambi, Tigaki, Marmari a Mastichari. Na jižním skalnatějším pobřeží, kde i více fouká, jsou letoviska Agios Fokas, Kardamena a Kamari, které leží u městečka Kefalos, které je na kopci. Pěkné pláže lze nalézt i na místech, kde dosud žádná letoviska nejsou, například na západním výběžku ostrova či v jeho nejužším místě mezi Kamari a Kardamenou.
Díky své poloze pár kilometrů od Malé Asie měl ostrov pohnutou historii, kdy se střídali jeho vládci. Po období starověkého Řecka, Říma a Byzance zde byli Benátčané, kteří ostrov prodali johanitům, kteří tehdy měli hlavní sídlo na ostrově Rhodos. Když byli z této oblasti vypuzeni Osmany, uchýlili se na Maltu. Začátkem 20. století ovládli ostrov Italové, které během 2. světové války vystřídali Němci. Po jejím skončení připadl Britům, kteří jej předali zpět původním vlastníkům - Řekům. Po všech zůstaly na ostrově památky, nejcennější jsou z období starověkého Řecka, kdy byl ostrov po perských válkách součástí athénského námořního spolku a nastal jeho největší rozkvět, a Říma.
Strávili jsme od 10.7. do 17.7. několik dní v letovisku Marmari, kdy hlavním cílem bylo poznat nejzajímavější místa ostrova i jeho okolí a vedle toho se pokusit odlovit co nejvíce kešek, kterých bylo v době našeho pobytu celkem 21. I v moři jsme se párkrát vykoupali.
Mne nejvíce lákají přírodní zajímavosti, kterým bývají věnovány earthcache. Na Kosu jsou dvě taková místa. Prvním je solné jezero Alikes, ležící mezi letovisky Tigaki a Marmari. Dříve bylo využíváno k výrobě soli, dnes je to přírodní rezervace, kde mimo jiné ptactvo hnízdí plameňáci. Právě earthcache GC41F9J Salt lake Alikes in Tigaki byla cílem první podvečerní vycházky. A i když období hnízdění plameňáků, které je v květnu, a kdy jsou jich tu obrovská hejna, skončilo, pár jsme jich tu nakonec vedle racků našli.
Druhá earthcache je na jihovýchodním pobřeží, asi 4 km západně od vesnice Agios Fokas. Přímo u moře zde vyvěrají horké přírodní prameny zvané Empros Thermi, které jsou využívány i k léčebným účelům. Velkými kameny je v moři vytvořen improvizovaný bazén, kde se návštěvnící mohou vykoupat, což musí být příjemné obzláště v chladnějším období, ne ve čtyřicetistupňových vedrech. Kešku GC1GJ1N Therma jsme navštívili během dne, kdy jsme si půjčili auto a objížděli ostrov. Místo je hojně navštěvované, jezdí sem dokonce autobus z Kosu. Od parkoviště je to ještě asi půl kilometru po prašné cestě, lenivější turisté si mohou pronajmout k cestě tam či zpět, kdy je to do kopce, oslí taxi.
Cestou k earthcache jsme se stavili na drive-in kešku GC3VNJP Kleine Kirche am Wegesrand / Agiou Foka na začátku letoviska. Jak již název i umístění napovídá, byla založena turisty při jejich prázdninovém pobytu. Podobných kešek je na Kosu většina, abych řekl pravdu, tak všechny. Jsou několik let staré, udržované jen svépomocí kačerů, a jejich úroveň je nevalná. Tato je třeba věnovaná jedné z maket kostelíků, se kterými se můžete v Řecku hojně setkat. Místní je používají jako soukromé svatyně. Pod cedulí u silnice, pár kroků od ní, v pyramidě kamení leží volně 3 filmovky nacpané popsanými papírky s logy.
Dělali jsme okruh od východu na západ s vynecháním města Kos, takže další zastávkou byla nejvýznačnější památka ostrova - Asklepion. Jednalo se o chrám zasvěcený bohu lékařství Asklepiovi, jakých bylo v starém Řecku více, kde se provozovalo tradiční léčitelství založené na víře. Tato byla ale pozoruhodná tím, že zde měl působit Hippokrates, který zde založil školu moderního lékařství a přeměnil jej na nemocnici. Z rozsáhlého areálu jsou zde zachovány základy i některé zdi budov, sloupy a schodiště, navíc je zde malá expozice nálezů starých textů tesaných do kamene. Nepozoruhodnější ale je, že toto jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Řecku nemá v současnosti kešku, ačkoliv dříve ji mělo. Mikrovka GCWZ3Z ASKLIPIEION byla bohužel archivována, protože byla umístěna v areálu, kam byl zakázán vstup. (Děkuji za info kolegovi Bolek_CZ)
Zato je keška GC1VWGC WWII – German Bunker near Tigaki – by E-BOX na pláži u Tigaki věnovaná malému, v moři se povalujícímu bunkru. Rezavá plechovka s pomuchlanými vlhkými papíry také není nic extra.
Asi to nejlepší, co na Kosu je, mimo zmíněných earthcache, založila německá kačerka sporki. Jedná se o sérii čtyř kešek na různých místech ostrova, které obsahují části souřadnic a hinty k bonusové mystery kešce. Všechny jsou až na jedinou výjimku solidní plastové krabičky velikosti small ukryté tak, aby je bylo možno bez problémů odlovit. První navštívená byla GC283G1 Kos 4 – Waterreservoir u umělé vodní nádrže, zásobující pitnou vodou vesnici Zipari.
Další byla GC28498 Kos 2 – Churchyard Zia – Lagoudi u hřbitova mezi dvěma horskými vesnicemi. Keška je ukryta v opuštěném lomu.
Cestou k ní jsem se ještě stavil na lesní tradičku GCKH21 MAGIC, jejíž název má snad korespondovat s výhledem, který je od ní na pobřeží ostrova i okolní ostrovy a Turecko, protože listing je velice skoupý.
Z kopců jsme pokračovali opět do nížiny, do letoviska Mastichari. Zde je další keška ze série, GC2848Z Kos 3 - Mastichari, tentokrát výjimečně v podobě mikrovky. I umístění je odlišné, je to taková městská klasika na zamudleném místě. Nedaleko je pak další zbytečná komerční mikrovka GC3078Z Sunsets and Surfboats. Asi neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že filmovka v jednom z prken tvořících reklamu půjčovně s restaurací není to, na co by se kačer na Kosu těšil. Ani další keška GC55YRH Welcome to Mastahari, Kos,
opět mikrovka (ne inzerovaná smallka), položená na zemi u telegrafního sloupu v poli na příjezdové cestě moc neuspokojí.
Cestou za poslední keškou ze série jsme jeli do městečka Kefalos v západní hornaté oblasti ostrova. Díky častým větrům jsou zde instalovány dvě řady větrných elektráren. Jim je věnována keška GC1WK2D Thank You Wind!, která je jednou z nejhůře přístupných na ostrově. Vede k ní pouze obtížně sjízdná polní cesta, takže drive-in odlov je možný pouze terenním autem, jinak je nutné pár set metrů dojít po svých.
Nejzápadnější keškou ostrova je pak GC283DR Kos 1 – Agios Theologos u skryté stejnojmenné pláže.
Jejím nálezem jsem získal poslední indicie pro nalezení bonusové kešky GC284CM Kos Bonus cache. Asi neprozradím žádné velké tajemství, když uvedu, že se nalézá u staré pevnosti nedaleko Antimachie, kde je též mezinárodní letiště. Pevnost vybudovali johanité ve 14. století a určitě stojí za návštěvu.
Cestou k ní proběhl ještě rychlý drive-in odlov kešky GC1WQH0 Exotic na jedné z pěkných pláží na jižním pobřeží, zvané Magic beach.
Během celodenní projížďky jsem více nezvládl, takže zůstaly neodlovené kešky v okolí městečka Kardamena na jižním pobřeží. Všechny čtyři jsou velikosti mikro. Dvě z nich, GC1WA87 KARDAMENA MOUNTAIN VIEW a GCEKHQ Road cache leží při cestách kousek od Kardameny a jejich účelem je pouze pěkná vyhlídka. Další z nich, GCNWP3 Halasarna, je u malého archeologického naleziště antického osídlení. Poslední je pak opět komerční keška GC2YDW3 "TAKE A TRIP" přímo v Kardameně.
Poslední tři kešky jsou v hornaté centrální části ostrova. Mezi Kardamenou a Pyli je GC2XEEY Beautiful Island, jejíž hlavním účelem je opět pouze pěkný výhled. Nejvýše položenou keškou ostrova je GC2EVAZ Roof of Kos na horském hřbetu vypínajícím se nad vesnicí Zia, odkud se jde asi 4 km do prudkého kopce kamenitou stezkou, což jsem v poledne ve 35oC nechtěl s malým synem riskovat. Takže jedinou keškou, které jsem dosáhl v kopcích pěšky, a zároveň poslední na Kosu, byla GC1E90B Old Pýli (Kos). Impozantní počet FP a pochvalné logy mne navnadili, ale nakonec jsem byl trošku zklamaný. Keška je ukryta v obnovené oplocené taverně v zaniklé vesnici Palio Pyli, ležící pár kilometrů od současného Pyli, nedaleko vesnice Amaniou. Ve svahu zarůstajícím lesem jsou zbytky staveb a na protější skále zřícenina hradu.
Z taverny je sice nádherný výhled, ale keška je přístupná pouze když je tu její majitel, který samozřejmě očekává, že si tu návštěvník něco dá, k čemuž ponouká i owner. Navíc provedením v podobě dvou zavařovacích sklenic od marmelády, jedné přecpané papírky s logy a druhou, která brzy dopadne stejně, volně ložené v dutině stromu uprostřed taverny, kam je odevšad vidět, nenadchne. Ale aspoň plní úkol ukázat pozoruhodné místo, na což většina ostatních místních kešek rezignuje. Na druhou stranu si ale většina návštěvníků ostrova řekne: "Díky za ty dary!" a ocení jakoukoliv kešku, kterou mohou během dovolené odlovit.
Na konec jsem si nechal hlavní město Kos, kam jsme si zajeli z Marmari autobusem. To je pozoruhodné ze dvou pohledů. Na malém prostoru v centru města je zde spousta pozoruhodných památek z různých období a přitom ani jedna keška. Podle pověstí Kos navštívil už bájný Herkules, který se zde neúspěšně utkal s Antagorasem, což připomíná bronzové sousoší mezi vykopávkami Dionýsova oltáře a nově vznikající archeologickou expozicí na náměstí Antagora.
Vykopávky jsou po celém městě, největší jsou rozlišeny na západní část, kde byly honosné vily římanů, sportovní hala gymnasion se zachovalými sloupy či lázně.
Ve východní části v blízkosti přístavu byla především agora - starověká tržnice.
Velice zachovalé a stále asi využívané je bývalé kryté divadlo - odeum - jižně od západních vykopávek.
V jejich areálu pak v pozdějším byzantském období v 5. až 6. století byla vybudována Limenoská bazilika. Přístav v Kosu chrání velká pevnost Neratzia vybudovaná johanity. Sloužila především k obraně proti nájezdům osmanů v 15. a 16. století. Po odchodu johanitů ji převzali osmané, kteří zde setrvali 400 let do převzetí ostrova Itálií v roce 1912. Ti sice provedli nějaké stavební zásahy, které měly hlavně odstranit památky po osmanech, ale jinak je celá pevnost velice zachovalá a je přístupná.
Další, spíše umělou, památkou je tzv. Hippokratův platan nedaleko vchodu do pevnosti, pod kterým měl tento zakladatel lékařství sedávat se svými žáky, i když je prokázáno, že strom je "jen" cca 700 let starý. Ale turisté si zde mohou odpočinout a zakoupit ve stánku text jeho "přísahy" v různých jazycích, včetně češtiny.
Další velice významnou památkou je baptisterium Sv. Jana Křtitele z 5. až 6. století, které je v areálu hřbitova a patří k nejstarším zachovalým stavbám svého druhu. V centru města je několik pravoslavných kostelů, Defterdarova mešita, guvernérský palác či stará městská brána.
Navíc je ve městě několik soch a památníků významných osob, jeden je věnován např. Alexandru Velikému.
Není těžké si představit, kolik asi kešek by na takovém prostoru bylo u nás.
Během pobytu na ostrově Kos je možné individuálně nebo formou zájezdu navštívit sousední ostrovy či tureckou pevninu. Některé možnosti budou zmíněny v pokračování, spolu s hodnocením ostrova Kos z pohledu kačera.
Ostrovy jsou většinou hornaté, ale na Kosu je jeho severní část rovinatá. Díky tomu jsou tu rozsáhlé písečné pláže s pozvolným vstupem do moře, kde mohla být vybudována přímořská letoviska. Od východu, kde je i hlavní město Kos, jsou to Psalidi, Lambi, Tigaki, Marmari a Mastichari. Na jižním skalnatějším pobřeží, kde i více fouká, jsou letoviska Agios Fokas, Kardamena a Kamari, které leží u městečka Kefalos, které je na kopci. Pěkné pláže lze nalézt i na místech, kde dosud žádná letoviska nejsou, například na západním výběžku ostrova či v jeho nejužším místě mezi Kamari a Kardamenou.
Díky své poloze pár kilometrů od Malé Asie měl ostrov pohnutou historii, kdy se střídali jeho vládci. Po období starověkého Řecka, Říma a Byzance zde byli Benátčané, kteří ostrov prodali johanitům, kteří tehdy měli hlavní sídlo na ostrově Rhodos. Když byli z této oblasti vypuzeni Osmany, uchýlili se na Maltu. Začátkem 20. století ovládli ostrov Italové, které během 2. světové války vystřídali Němci. Po jejím skončení připadl Britům, kteří jej předali zpět původním vlastníkům - Řekům. Po všech zůstaly na ostrově památky, nejcennější jsou z období starověkého Řecka, kdy byl ostrov po perských válkách součástí athénského námořního spolku a nastal jeho největší rozkvět, a Říma.
Strávili jsme od 10.7. do 17.7. několik dní v letovisku Marmari, kdy hlavním cílem bylo poznat nejzajímavější místa ostrova i jeho okolí a vedle toho se pokusit odlovit co nejvíce kešek, kterých bylo v době našeho pobytu celkem 21. I v moři jsme se párkrát vykoupali.
Mne nejvíce lákají přírodní zajímavosti, kterým bývají věnovány earthcache. Na Kosu jsou dvě taková místa. Prvním je solné jezero Alikes, ležící mezi letovisky Tigaki a Marmari. Dříve bylo využíváno k výrobě soli, dnes je to přírodní rezervace, kde mimo jiné ptactvo hnízdí plameňáci. Právě earthcache GC41F9J Salt lake Alikes in Tigaki byla cílem první podvečerní vycházky. A i když období hnízdění plameňáků, které je v květnu, a kdy jsou jich tu obrovská hejna, skončilo, pár jsme jich tu nakonec vedle racků našli.
Druhá earthcache je na jihovýchodním pobřeží, asi 4 km západně od vesnice Agios Fokas. Přímo u moře zde vyvěrají horké přírodní prameny zvané Empros Thermi, které jsou využívány i k léčebným účelům. Velkými kameny je v moři vytvořen improvizovaný bazén, kde se návštěvnící mohou vykoupat, což musí být příjemné obzláště v chladnějším období, ne ve čtyřicetistupňových vedrech. Kešku GC1GJ1N Therma jsme navštívili během dne, kdy jsme si půjčili auto a objížděli ostrov. Místo je hojně navštěvované, jezdí sem dokonce autobus z Kosu. Od parkoviště je to ještě asi půl kilometru po prašné cestě, lenivější turisté si mohou pronajmout k cestě tam či zpět, kdy je to do kopce, oslí taxi.
Cestou k earthcache jsme se stavili na drive-in kešku GC3VNJP Kleine Kirche am Wegesrand / Agiou Foka na začátku letoviska. Jak již název i umístění napovídá, byla založena turisty při jejich prázdninovém pobytu. Podobných kešek je na Kosu většina, abych řekl pravdu, tak všechny. Jsou několik let staré, udržované jen svépomocí kačerů, a jejich úroveň je nevalná. Tato je třeba věnovaná jedné z maket kostelíků, se kterými se můžete v Řecku hojně setkat. Místní je používají jako soukromé svatyně. Pod cedulí u silnice, pár kroků od ní, v pyramidě kamení leží volně 3 filmovky nacpané popsanými papírky s logy.
Dělali jsme okruh od východu na západ s vynecháním města Kos, takže další zastávkou byla nejvýznačnější památka ostrova - Asklepion. Jednalo se o chrám zasvěcený bohu lékařství Asklepiovi, jakých bylo v starém Řecku více, kde se provozovalo tradiční léčitelství založené na víře. Tato byla ale pozoruhodná tím, že zde měl působit Hippokrates, který zde založil školu moderního lékařství a přeměnil jej na nemocnici. Z rozsáhlého areálu jsou zde zachovány základy i některé zdi budov, sloupy a schodiště, navíc je zde malá expozice nálezů starých textů tesaných do kamene. Nepozoruhodnější ale je, že toto jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Řecku nemá v současnosti kešku, ačkoliv dříve ji mělo. Mikrovka GCWZ3Z ASKLIPIEION byla bohužel archivována, protože byla umístěna v areálu, kam byl zakázán vstup. (Děkuji za info kolegovi Bolek_CZ)
Zato je keška GC1VWGC WWII – German Bunker near Tigaki – by E-BOX na pláži u Tigaki věnovaná malému, v moři se povalujícímu bunkru. Rezavá plechovka s pomuchlanými vlhkými papíry také není nic extra.
Asi to nejlepší, co na Kosu je, mimo zmíněných earthcache, založila německá kačerka sporki. Jedná se o sérii čtyř kešek na různých místech ostrova, které obsahují části souřadnic a hinty k bonusové mystery kešce. Všechny jsou až na jedinou výjimku solidní plastové krabičky velikosti small ukryté tak, aby je bylo možno bez problémů odlovit. První navštívená byla GC283G1 Kos 4 – Waterreservoir u umělé vodní nádrže, zásobující pitnou vodou vesnici Zipari.
Další byla GC28498 Kos 2 – Churchyard Zia – Lagoudi u hřbitova mezi dvěma horskými vesnicemi. Keška je ukryta v opuštěném lomu.
Cestou k ní jsem se ještě stavil na lesní tradičku GCKH21 MAGIC, jejíž název má snad korespondovat s výhledem, který je od ní na pobřeží ostrova i okolní ostrovy a Turecko, protože listing je velice skoupý.
Z kopců jsme pokračovali opět do nížiny, do letoviska Mastichari. Zde je další keška ze série, GC2848Z Kos 3 - Mastichari, tentokrát výjimečně v podobě mikrovky. I umístění je odlišné, je to taková městská klasika na zamudleném místě. Nedaleko je pak další zbytečná komerční mikrovka GC3078Z Sunsets and Surfboats. Asi neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že filmovka v jednom z prken tvořících reklamu půjčovně s restaurací není to, na co by se kačer na Kosu těšil. Ani další keška GC55YRH Welcome to Mastahari, Kos,
opět mikrovka (ne inzerovaná smallka), položená na zemi u telegrafního sloupu v poli na příjezdové cestě moc neuspokojí.
Cestou za poslední keškou ze série jsme jeli do městečka Kefalos v západní hornaté oblasti ostrova. Díky častým větrům jsou zde instalovány dvě řady větrných elektráren. Jim je věnována keška GC1WK2D Thank You Wind!, která je jednou z nejhůře přístupných na ostrově. Vede k ní pouze obtížně sjízdná polní cesta, takže drive-in odlov je možný pouze terenním autem, jinak je nutné pár set metrů dojít po svých.
Nejzápadnější keškou ostrova je pak GC283DR Kos 1 – Agios Theologos u skryté stejnojmenné pláže.
Jejím nálezem jsem získal poslední indicie pro nalezení bonusové kešky GC284CM Kos Bonus cache. Asi neprozradím žádné velké tajemství, když uvedu, že se nalézá u staré pevnosti nedaleko Antimachie, kde je též mezinárodní letiště. Pevnost vybudovali johanité ve 14. století a určitě stojí za návštěvu.
Cestou k ní proběhl ještě rychlý drive-in odlov kešky GC1WQH0 Exotic na jedné z pěkných pláží na jižním pobřeží, zvané Magic beach.
Během celodenní projížďky jsem více nezvládl, takže zůstaly neodlovené kešky v okolí městečka Kardamena na jižním pobřeží. Všechny čtyři jsou velikosti mikro. Dvě z nich, GC1WA87 KARDAMENA MOUNTAIN VIEW a GCEKHQ Road cache leží při cestách kousek od Kardameny a jejich účelem je pouze pěkná vyhlídka. Další z nich, GCNWP3 Halasarna, je u malého archeologického naleziště antického osídlení. Poslední je pak opět komerční keška GC2YDW3 "TAKE A TRIP" přímo v Kardameně.
Poslední tři kešky jsou v hornaté centrální části ostrova. Mezi Kardamenou a Pyli je GC2XEEY Beautiful Island, jejíž hlavním účelem je opět pouze pěkný výhled. Nejvýše položenou keškou ostrova je GC2EVAZ Roof of Kos na horském hřbetu vypínajícím se nad vesnicí Zia, odkud se jde asi 4 km do prudkého kopce kamenitou stezkou, což jsem v poledne ve 35oC nechtěl s malým synem riskovat. Takže jedinou keškou, které jsem dosáhl v kopcích pěšky, a zároveň poslední na Kosu, byla GC1E90B Old Pýli (Kos). Impozantní počet FP a pochvalné logy mne navnadili, ale nakonec jsem byl trošku zklamaný. Keška je ukryta v obnovené oplocené taverně v zaniklé vesnici Palio Pyli, ležící pár kilometrů od současného Pyli, nedaleko vesnice Amaniou. Ve svahu zarůstajícím lesem jsou zbytky staveb a na protější skále zřícenina hradu.
Z taverny je sice nádherný výhled, ale keška je přístupná pouze když je tu její majitel, který samozřejmě očekává, že si tu návštěvník něco dá, k čemuž ponouká i owner. Navíc provedením v podobě dvou zavařovacích sklenic od marmelády, jedné přecpané papírky s logy a druhou, která brzy dopadne stejně, volně ložené v dutině stromu uprostřed taverny, kam je odevšad vidět, nenadchne. Ale aspoň plní úkol ukázat pozoruhodné místo, na což většina ostatních místních kešek rezignuje. Na druhou stranu si ale většina návštěvníků ostrova řekne: "Díky za ty dary!" a ocení jakoukoliv kešku, kterou mohou během dovolené odlovit.
Na konec jsem si nechal hlavní město Kos, kam jsme si zajeli z Marmari autobusem. To je pozoruhodné ze dvou pohledů. Na malém prostoru v centru města je zde spousta pozoruhodných památek z různých období a přitom ani jedna keška. Podle pověstí Kos navštívil už bájný Herkules, který se zde neúspěšně utkal s Antagorasem, což připomíná bronzové sousoší mezi vykopávkami Dionýsova oltáře a nově vznikající archeologickou expozicí na náměstí Antagora.
Vykopávky jsou po celém městě, největší jsou rozlišeny na západní část, kde byly honosné vily římanů, sportovní hala gymnasion se zachovalými sloupy či lázně.
Ve východní části v blízkosti přístavu byla především agora - starověká tržnice.
Velice zachovalé a stále asi využívané je bývalé kryté divadlo - odeum - jižně od západních vykopávek.
V jejich areálu pak v pozdějším byzantském období v 5. až 6. století byla vybudována Limenoská bazilika. Přístav v Kosu chrání velká pevnost Neratzia vybudovaná johanity. Sloužila především k obraně proti nájezdům osmanů v 15. a 16. století. Po odchodu johanitů ji převzali osmané, kteří zde setrvali 400 let do převzetí ostrova Itálií v roce 1912. Ti sice provedli nějaké stavební zásahy, které měly hlavně odstranit památky po osmanech, ale jinak je celá pevnost velice zachovalá a je přístupná.
Další, spíše umělou, památkou je tzv. Hippokratův platan nedaleko vchodu do pevnosti, pod kterým měl tento zakladatel lékařství sedávat se svými žáky, i když je prokázáno, že strom je "jen" cca 700 let starý. Ale turisté si zde mohou odpočinout a zakoupit ve stánku text jeho "přísahy" v různých jazycích, včetně češtiny.
Další velice významnou památkou je baptisterium Sv. Jana Křtitele z 5. až 6. století, které je v areálu hřbitova a patří k nejstarším zachovalým stavbám svého druhu. V centru města je několik pravoslavných kostelů, Defterdarova mešita, guvernérský palác či stará městská brána.
Navíc je ve městě několik soch a památníků významných osob, jeden je věnován např. Alexandru Velikému.
Není těžké si představit, kolik asi kešek by na takovém prostoru bylo u nás.
Během pobytu na ostrově Kos je možné individuálně nebo formou zájezdu navštívit sousední ostrovy či tureckou pevninu. Některé možnosti budou zmíněny v pokračování, spolu s hodnocením ostrova Kos z pohledu kačera.
Napsal si velice podrobný a zajímavý článek.
GeoGet
URWIGO
CWG
Ahoj, jen info k Asklepion - keška tam byla (v roce 2007 jsem ji během dovolené dokonce obnovoval), ale pak se znelíbila umístěním místní ostraze (byla v lesíku nad horní částí areálu) - následoval zákaz vstupu do lesíka, to kačeři nerespektovali, pár konfliktů s ostrahou a protože owner o keš nejevil zájem, následovala v roce 2008 archivace... Škoda, místo by si určitě nějakou pěknou kešku zasloužilo...
cache Asklipieion : http://coord.info/GCWZ3Z