1
V druhém týdnu srpna roku 2013 jsme strávili tři dny na Slovensku ve středisku Jasná v Demänovské dolině v Nízkých Tatrách. S ohledem na délku pobytu jsme si naplánovali pro každý den jiný program. První den byl věnován vlastnímu údolí s návštěvou jeskyní, druhý den přišla na řadu vysokohorská tůra a třetí den nejbližší okolí doliny se zaměřením na termální prameny.
Do Jasné jsme dorazili 12.8.2013 odpoledne. Po ubytování v hotelu nedaleko od konečné lanovky Biela Púť jsme před soumrakem vyrazili na krátkou procházku k Vrbickému plesu, kde je na místě s nádhernou vyhlídkou na romantické jezírko pod majestátným vrcholem Chopku ukrytá keška GCMGC6 An ambiguous report about the end of the world. Při návratu jsem pak konečně mohli najít i lehce komerční kešku GC32A6H Pri tatranských opickach, ukrytou přímo v lanovém centru Tarzania. Její nepozorovaný odlov je tak možný pouze mimo provozní hodiny, kdy se zde nikdo nepohybuje. Pro vstup sice není nutno zaplatit vstupné, ale člověk je zde dost nápadný.
Druhý den ráno lehce mrholilo. Volba programu byla tedy jasná. Sjeli jsme kousek dolů a zaparkovali u Jeskyně Svobody. Stejný nápad měli i další turisté, takže o návštěvu jeskyní byl mimořádný zájem a místo po inzerované půlhodině se prohlídky vypravovaly po 10 minutách. Ve frontě před vchodem bylo problematické udělat nepovinné foto pro earthcache GC1969M Demanovska Cave of Liberty v davu lidí. Samotná jeskyně je srovnatelná s jeskyněmi v Moravském krasu, pouze vnitřní prostory jsou impozantnější. Podobně jako Moravským krasem protéká říčka Punkva, tak i zde je říčka Demänovka. Nedaleko od Jeskyně Svobody je její vývěr s pamětní deskou Vladimíra Žikeše. Od něj vede strmá neznatelná pěšina k pozůstatkům kulometného hnízda partizánů z doby Slovenského národního povstání. U něj je ukrytá keška GC3TFCF Gulometne hniezdo nad vyvierackou. Partizánům jsou v okolí věnovány ještě dvě kešky, které jsme nenavštívili.
Poté jsme se přesunuli na parkoviště u sousední Demänovské ledové jeskyně. K jejímu vchodu vede poměrně dlouhé stoupání, za které je na vyhlídce návštěvník odměněn krásným pohledem na Chopok. Tato jeskyně sice neoplývá takovými mohutnými prostory jako Jeskyně Svobody, vynahrazuje to ale unikátní ledová výzdoba. Na konci léta už byla výrazně zmenšená oproti stavu těsně po zimě, ale i tak toho bylo k vidění dost. I zde byla návštěva spojena s earthcache GC1BRF5 Demanovska Ice Cave.
Protože se počasí umoudřilo a zbyla trocha času, vydali jsme se před večeří na kopec Ostredek. Cesta je lemovaná partizánskými pomníčky, ale před vrcholem je symbolický hřbitov věnovaný obětem hor. Kromě náhrobků je zde malá dřevěná chatka na jejíž stěnách jsou malé kovové destičky s jménem oběti, jejím věkem a datem a příčinou úmrtí. Je to opravdu smutné čtení vyvolávající potřebu zamyšlení. Hlavně aby se mezi nimi neobjevily nové, kde vedle příčiny smrti, jako je "vyčerpání" nebo "pád" nebyl dovětek "při geocachingu". Při logování kešky GC20M8P Symbolicky cintorin Ostredok na lavičce s pohledem na náhrobky byla na podobné myšlenky vhodná chvíle.
Cestou zpět už bylo volno na malé rozhledně s nádherným výhledem na okolní horské štíty, kde je keška GC3RB0R Demanovska vyhliadka.
Následující den sliboval pěkné počasí pro horskou tůru. S ohledem na svého dvanáctiletého synka jsme spolu s ostatními turisty zvolili cestu lanovkou. Cesta na Chopok ze severu je trošku komplikovaná. První úsek na Koliesko je klasická čtyřsedačka, pak následuje krátký přesun pozemním výtahem na Priehybu, kde se přesedá na moderní kabinkovou lanovku na Chopok, zprovozněnou koncem roku 2012. Takto se člověk pohodlně dostane do výšky 2000 m. V době naší návštěvy zde bylo obrovské staveniště konečné lanovky z jihu a restauračního a ubytovacího zařízení. Místo pěších turistů supěla do kopce nákladní auta s materiálem, včetně domíchávačů betonu.
Lanovkou přijelo na Chopok dost lidí. Museli jsme chvilku počkat, než se rozptýlili po okolí, abych mohl vyzvednout z úkrytu kešku GC1E84D Chopok, která je hned u stezky vedoucí na vrchol. Po jeho dobytí jsme se rozhodovali, kam pokračovat. Původní plán byl vrátit se přes Dereše a Poľanu do Jasné. Ale vidina dosažení nejvyššího vrcholu Nízkých Tater u mého syna rozhodla. To mne potěšilo, protože jsem si mohl odlovit svou první kešku nad 2000 m. Dali jsme se spolu s pár dalšími turisty po červené do Demänovského sedla, a pak dál přes Krúpové sedlo na Ďumbier. Cesta uběhla v pohodě, počasí bylo slunečné, i když trochu větrné, jak je na hřebeni zvykem. Moc lidí jsme nepotkali, ale na vrcholu bylo rušno. Ještě štěstí, že místní keška GCPWTF Marmot's CITO cache je ukryta pár metrů od vrcholku, mimo pohledy lidí na něm. Autor kešky žádá nálezce, že pokud při jejím hledání naleznou nějaký odpad, mají ho vzít dolů. Já jsem měl štěstí, že jsem krabičku našel hned za prvním odvaleným kamenem. Nemohl jsem tak vyhovět jeho žádosti.
Zpět jsme až k vrcholové stanici lanovky na Chopku postupovali stejnou cestou. Dolů do údolí to bylo horší. První část cesty na Lukovou po svahu zbrázděném náklaďáky jsme rychle seběhli, zbytek trasy jsme si zahráli na sjezdaře bez lyží a po co nejkratší trase pokračovali přes Priehybu do Jasné.
Poslední den byl odpočinkový. Opustili jsme Demänovskou dolinu a jeli do Liptovských Sliačů. Hlavním lákadlem byla earthcache GC2Q0VW Sliacske travertiny, kde jsou jedinečné mofetové prameny, což jsou vývěry plynů.
Cestou zpět jsme se zastavili ve Sliačích na třech keškách u sakrálních staveb. První byla GC2AK88 Kostol Dvoch srdc u nového hypermoderního kostela. Druhá, tentokrát jednoduchá multinka GC4J7BK Kostol sv. Simona a Judu, byla u opevněného kostela a třetí, GC4J9BR Kaplnka v Sliacoch, u malé kapličky.
Ze Sliačů jsme přejeli do nedaleké Bešeňové, za kterou byly další dvě kešky věnované krasové činnosti. První byla opět earthcache, GC14RBH A Crusty Meadow, zaměřená na travertinové kaskády na svahu nad železniční tratí, vytvořené díky vývěrům železitých pramenů. A druhá, GC3PRRW Travertinovy kriz, byla na nedaleké travertínové skále.
Na závěr celého pobytu jsme si zařádili na toboganech a odpočinuli v bazénech s termální vodou v aquaparku Tatralandia.
I když byl náš pobyt krátký, viděli jsme to nejzajímavější, co příroda v Demänovské dolině a okolí nabízí. Na všech místech byla nějaké keška, která pomohla ta místa objevit a návštěvu zpestřit. A dokonce všechny kešky byly nejen v provozu, ale dokonce byly na nadstandardně dobré úrovni a bezproblémově odlovitelné.
Do Jasné jsme dorazili 12.8.2013 odpoledne. Po ubytování v hotelu nedaleko od konečné lanovky Biela Púť jsme před soumrakem vyrazili na krátkou procházku k Vrbickému plesu, kde je na místě s nádhernou vyhlídkou na romantické jezírko pod majestátným vrcholem Chopku ukrytá keška GCMGC6 An ambiguous report about the end of the world. Při návratu jsem pak konečně mohli najít i lehce komerční kešku GC32A6H Pri tatranských opickach, ukrytou přímo v lanovém centru Tarzania. Její nepozorovaný odlov je tak možný pouze mimo provozní hodiny, kdy se zde nikdo nepohybuje. Pro vstup sice není nutno zaplatit vstupné, ale člověk je zde dost nápadný.
Druhý den ráno lehce mrholilo. Volba programu byla tedy jasná. Sjeli jsme kousek dolů a zaparkovali u Jeskyně Svobody. Stejný nápad měli i další turisté, takže o návštěvu jeskyní byl mimořádný zájem a místo po inzerované půlhodině se prohlídky vypravovaly po 10 minutách. Ve frontě před vchodem bylo problematické udělat nepovinné foto pro earthcache GC1969M Demanovska Cave of Liberty v davu lidí. Samotná jeskyně je srovnatelná s jeskyněmi v Moravském krasu, pouze vnitřní prostory jsou impozantnější. Podobně jako Moravským krasem protéká říčka Punkva, tak i zde je říčka Demänovka. Nedaleko od Jeskyně Svobody je její vývěr s pamětní deskou Vladimíra Žikeše. Od něj vede strmá neznatelná pěšina k pozůstatkům kulometného hnízda partizánů z doby Slovenského národního povstání. U něj je ukrytá keška GC3TFCF Gulometne hniezdo nad vyvierackou. Partizánům jsou v okolí věnovány ještě dvě kešky, které jsme nenavštívili.
Poté jsme se přesunuli na parkoviště u sousední Demänovské ledové jeskyně. K jejímu vchodu vede poměrně dlouhé stoupání, za které je na vyhlídce návštěvník odměněn krásným pohledem na Chopok. Tato jeskyně sice neoplývá takovými mohutnými prostory jako Jeskyně Svobody, vynahrazuje to ale unikátní ledová výzdoba. Na konci léta už byla výrazně zmenšená oproti stavu těsně po zimě, ale i tak toho bylo k vidění dost. I zde byla návštěva spojena s earthcache GC1BRF5 Demanovska Ice Cave.
Protože se počasí umoudřilo a zbyla trocha času, vydali jsme se před večeří na kopec Ostredek. Cesta je lemovaná partizánskými pomníčky, ale před vrcholem je symbolický hřbitov věnovaný obětem hor. Kromě náhrobků je zde malá dřevěná chatka na jejíž stěnách jsou malé kovové destičky s jménem oběti, jejím věkem a datem a příčinou úmrtí. Je to opravdu smutné čtení vyvolávající potřebu zamyšlení. Hlavně aby se mezi nimi neobjevily nové, kde vedle příčiny smrti, jako je "vyčerpání" nebo "pád" nebyl dovětek "při geocachingu". Při logování kešky GC20M8P Symbolicky cintorin Ostredok na lavičce s pohledem na náhrobky byla na podobné myšlenky vhodná chvíle.
Cestou zpět už bylo volno na malé rozhledně s nádherným výhledem na okolní horské štíty, kde je keška GC3RB0R Demanovska vyhliadka.
Následující den sliboval pěkné počasí pro horskou tůru. S ohledem na svého dvanáctiletého synka jsme spolu s ostatními turisty zvolili cestu lanovkou. Cesta na Chopok ze severu je trošku komplikovaná. První úsek na Koliesko je klasická čtyřsedačka, pak následuje krátký přesun pozemním výtahem na Priehybu, kde se přesedá na moderní kabinkovou lanovku na Chopok, zprovozněnou koncem roku 2012. Takto se člověk pohodlně dostane do výšky 2000 m. V době naší návštěvy zde bylo obrovské staveniště konečné lanovky z jihu a restauračního a ubytovacího zařízení. Místo pěších turistů supěla do kopce nákladní auta s materiálem, včetně domíchávačů betonu.
Lanovkou přijelo na Chopok dost lidí. Museli jsme chvilku počkat, než se rozptýlili po okolí, abych mohl vyzvednout z úkrytu kešku GC1E84D Chopok, která je hned u stezky vedoucí na vrchol. Po jeho dobytí jsme se rozhodovali, kam pokračovat. Původní plán byl vrátit se přes Dereše a Poľanu do Jasné. Ale vidina dosažení nejvyššího vrcholu Nízkých Tater u mého syna rozhodla. To mne potěšilo, protože jsem si mohl odlovit svou první kešku nad 2000 m. Dali jsme se spolu s pár dalšími turisty po červené do Demänovského sedla, a pak dál přes Krúpové sedlo na Ďumbier. Cesta uběhla v pohodě, počasí bylo slunečné, i když trochu větrné, jak je na hřebeni zvykem. Moc lidí jsme nepotkali, ale na vrcholu bylo rušno. Ještě štěstí, že místní keška GCPWTF Marmot's CITO cache je ukryta pár metrů od vrcholku, mimo pohledy lidí na něm. Autor kešky žádá nálezce, že pokud při jejím hledání naleznou nějaký odpad, mají ho vzít dolů. Já jsem měl štěstí, že jsem krabičku našel hned za prvním odvaleným kamenem. Nemohl jsem tak vyhovět jeho žádosti.
Zpět jsme až k vrcholové stanici lanovky na Chopku postupovali stejnou cestou. Dolů do údolí to bylo horší. První část cesty na Lukovou po svahu zbrázděném náklaďáky jsme rychle seběhli, zbytek trasy jsme si zahráli na sjezdaře bez lyží a po co nejkratší trase pokračovali přes Priehybu do Jasné.
Poslední den byl odpočinkový. Opustili jsme Demänovskou dolinu a jeli do Liptovských Sliačů. Hlavním lákadlem byla earthcache GC2Q0VW Sliacske travertiny, kde jsou jedinečné mofetové prameny, což jsou vývěry plynů.
Cestou zpět jsme se zastavili ve Sliačích na třech keškách u sakrálních staveb. První byla GC2AK88 Kostol Dvoch srdc u nového hypermoderního kostela. Druhá, tentokrát jednoduchá multinka GC4J7BK Kostol sv. Simona a Judu, byla u opevněného kostela a třetí, GC4J9BR Kaplnka v Sliacoch, u malé kapličky.
Ze Sliačů jsme přejeli do nedaleké Bešeňové, za kterou byly další dvě kešky věnované krasové činnosti. První byla opět earthcache, GC14RBH A Crusty Meadow, zaměřená na travertinové kaskády na svahu nad železniční tratí, vytvořené díky vývěrům železitých pramenů. A druhá, GC3PRRW Travertinovy kriz, byla na nedaleké travertínové skále.
Na závěr celého pobytu jsme si zařádili na toboganech a odpočinuli v bazénech s termální vodou v aquaparku Tatralandia.
I když byl náš pobyt krátký, viděli jsme to nejzajímavější, co příroda v Demänovské dolině a okolí nabízí. Na všech místech byla nějaké keška, která pomohla ta místa objevit a návštěvu zpestřit. A dokonce všechny kešky byly nejen v provozu, ale dokonce byly na nadstandardně dobré úrovni a bezproblémově odlovitelné.
GeoGet
URWIGO
CWG
