Slemence aneb na skok na Ukrajině

Někteří kačeři, vtipně na prvním našem gigaeventu nazvaní "Chlobiči", mají jako jeden ze svých cílů "obarvení" co nejvíce zemí. Což znamená odlovení alespoň jedné kešky na daném území. Takže část z nich, na rozdíl od "Trmácevich čočevcó", přemýšlí, jak to udělat co nejsnadněji a nejrychleji. Pomineme případy, kdy se dá keška z jednoho státu odlovit v jiném, a je tedy nutné skutečně do dané země vycestovat.
Když jsme připravovali pobyt na východním Slovensku, na Ukrajinu jsme se samozřejmě chtěli vypravit. Plánem A bylo zajet tam autem na celý den. Shodou nešťastných náhod jsme ale museli vzít zavděk plánem B. Ten spočíval v cestě do obce Veľké Slemence, tam přejít hranice na Ukrajinu do Malých Slemenců, kde jsou dvě kešky.
Vlastní obec, původně nazývaná Zelemench, snad byla založena Slovany ve 12. století. Poté byla osídlena Maďary, a pod jménem Szelmenc patřila pod Rakousko-Uhersko. Po vzniku Československa byla jako Slemence jeho součástí od roku 1919 do roku 1938. Během 2. světové války připadla opět Maďarsku. Po jejím skončení byla Podkarpatská Rus, která byla jednou ze čtyř částí předválečného Československa, připojena k Sovětskému svazu. Hranice mezi Československem a Sovětským svazem byla násilně stanovena uprostřed obce, kdy zhruba 2/3 obce zůstaly na Slovensku jako Veľké Slemence a 1/3 se stala součástí Zakarpatské Ukrajiny jako Malé Slemence (Mali Selmentsi). Hranice byla uzavřena a přísně střežena. Až v roce 2005 by zřízen pro místní hraniční přechod, aby se zjednodušily styky mezi obyvateli. Se vstupem Slovenska do EU, a hlavně se vznikem Schengenského prostoru se ostraha hranic opět zpřísnila, ale hraniční přechod, který je dnes určen pouze pro občany EU a Ukrajince, zde zůstal. Je otevřen jen od 8. do 20. hodiny a slouží výhradně pro pěší a cyklisty.
Veľké Slemence leží při hranicích s Ukrajinou 5 km jïhovýchodně od Veľkých Kapušan v okrese Michalovce, a zároveň asi 15 km jihozápadně od Užhorodu. Skoro až u přechodu je velké parkoviště, kde se dá za 1 € odstavit auto na celý den. Hlavním cílem většiny lidí, kteří sem přijíždí, je možnost levného nákupu ve stáncích a obchodech, které lemují cestu hned za hranicemi. Připomíná to známé vietnamské tržnice, kdy hlavním sortimentem jsou padělky značkového oblečení, ale překvapivě též smuteční výzdoba na hřbitovy. Zatímco v jediném obchodě s potravinami kousek dál v Malých Slemencích se platí pouze hřivnami, trhovci berou pouze eura, což je s ohledem na převážně slovenské zákazníky logické. Navíc většina stánkařů je asi ze Slovenska a není problém se s nimi domluvit, i když i v současnosti je většina obyvatelstva obou Slemenců stále maďarské národnosti.
Přechod hranic nás vrátí pár desítek let zpět. Kromě obvyklé pasové kontroly na obou stranách, vzdálených jen pár kroků od sebe, probíhá i důkladná celní prohlídka, protože obě strany mají různá omezení pro vývoz a dovoz. Na dotaz, proč jdeme na Ukrajinu, jsme samozřejmě neodpověděli, že na kešky, ale jako ostatní, že jdeme nakupovat. Samotná procedura na hranicích nějaký čas zabere, protože je potřeba oskenovat pasy a zkontrolovat jejich majitele, navíc na ukrajinské straně ještě dát vstupní razítko. A protože nepašujeme zbraně ani pornografické materiály, můžeme pokračovat.
V Malých Slemencích je jedna multicache a jedna tradiční cache. Multicache GC2JCWA Slovak Shopping Cache - Slemence slovenského autora má výchozí souřadnice na hranicích. Na jediné stage u kostela v Malých Slemencích, vzdáleného necelého půl kilometru od hranic, ke kterému se prochází kolem obchůdků, je potřeba zjistit pár čísel pro výpočet finálních souřadnic kešky. Ta je na překvapivém, ale nakonec logickém místě.


Tradiční cache GC3B31F Spore 123 - Cemetery Mali Selmentsi je, jak její název říká, na hřbitově mezi obcí Malé Slemence a sousední Palaď-Komarivci, asi 1,5 km od hranic. Kešku založila dvojice známých českých kačerů z brněnské "matky".


Obě kešky jsou umístěny na klidných místech mimo zamudlená místa, takže jejich odlov je bezproblémový. Za optimálních podmínek si tak kačer "obarví" Ukrajinu za hodinku. Abychom ale dostáli svým slovům, stavili jsme se jak v místní prodejně potravin, tak i ve stánku u hranic, a nakoupili něco místního alkoholu, čímž jsme si trochu prodloužili následnou celní prohlídku. Alkohol a hlavně cigarety patří totiž ke sledovaným komoditám s omezeným množstvím pro převoz. Jako opatření proti "pendlerům" je zavedena evidence, aby se nepřekročilo denní povolené množství, což je např. 1 l lihovin, 2 l vína či 16 l piva. Dokonce celníci při zadávání do počítače rozlišovali, kolik jsme měli piva v láhvích a kolik v plechovkách.




Pokud by někdo překročil hranici s kolem, má možnost využít značenou cyklostezku, která odtud vede po místních komunikacích do Užhorodu, kam je to 18 km, kde je kešek více. Další jsou pak v okolí obce Veliki Lazi, kam ale cyklotrasa nevede, ale je to v dosahu.


Další možností pro pěší je využít služeb místních taxíkářů, kteří stojí hned u přechodu a lákají na cestu do Užhorodu, což by mělo vyjít levněji a i rychleji, než třeba cesta linkovým autobusem Košice-Užhorod, což je další alternativní volba, jak se na Ukrajinu dostat.
Pro doplnění ještě existuje jedna možnost, ale ta není ani snadná, ani rychlá. Na trojmezí Slovenska, Polska a Ukrajiny jsou na vrcholu Kremence, podobně jako na trojmezí Česka, Polska a Německa, tři kešky, v každém státě jedna. Vede sem ale dlouhá a namáhavá cesta z Nové Sedlice.