Okolo Mrtvého moře II. - Izrael

Svatá země nebo také Země zaslíbená, čímž se myslí podle bible darovaná Bohem potomkům Abrahámovým, tj. Židům. Historie území, kde se v současnosti nachází stát Izrael byla, a stále je pohnutá, ve třech a půl minutách ji pěkně rekapituluje tento videoklip na píseň The Exodus Song. Bohužel tato země by podle mezinárodních dohod neměla patřit pouze Židům, ale i jejich prozatím úhlavním nepřátelům - Palestincům.

IZRAEL
Jako samostatný nezávislý stát vznikl v roce 1948 sice na základě dohody o rozdělení mandátu Palestina, ale proti vůli Arabů, kteří si měli vytvořit vlastní stát. Ve vzájemných válkách pak Izrael zabral i další území. Rozkládá se mezi pobřežím Středozemního moře a západním břehem Mrtvého moře a řeky Jordán, kde sousedí s Jordánskem. Na severu pak má hranici s Libanonem, na severovýchodě se Sýrií a na jihozápadě s Egyptem. Zatímco severní polovina je úrodná, jižní část je tvořena převážně pouští. Izrael je demokratická republika evropského typu, což je v kontrastu s jeho sousedy. Další velký rozdíl je v náboženství. Izrael byl vytvořen jako Židovský stát, většinu obyvatel tvoří tedy Židé, i když s různým stupněm víry, od sekulární většiny po ortodoxní menšinu. Asi 20% obyvatel tvoří Arabové, z nichž většina jsou muslimové, zbytek křesťané a drúzové.
Izrael je rozvinutý stát s vysokou úrovní zemědělství i průmyslu. Je světovou špičkou v hospodaření s vodou i využití geotermální energie, jakož i ve vědě a vzdělávání.

Negevská a Judská poušť
Jižní část Izraele je převážně tvořena nehostinnou kamenitou pouští. Negevská poušť zabírá celý jih Izraele, Judská poušť se pak táhne západně kolem Mrtvého moře. Touto krajinou jsme projížděli dvakrát, jednou z Tel Avivu přes města Beer Sheva a Mitspe Ramon jejím centrem do Eilatu, podruhé z Eilatu podél hranice s Jordánskem k Mrtvému moři a pak podél něj. I když oba průjezdy byly rychlé, na nejzajímavějších místech jsme dělali zastávky.
První den po příletu do Tel Avivu a převzetí auta jsme první zastávku udělali pár kilometrů za městem Beer Sheva u malé farmy, kde jsme si našli první izraelskou kešku GC73EDF Ramat Negev Regional Council (Kornmehl farm). Kromě výhledu na pouštní krajinu s malými osadami zde byla vidět v dálce i unikátní solární elektrárna Ashalim, podle vzhledu nazývaná Sauronova věž.




Další ze zastávek byla u vstupu do kaňonu Ein Avdat, kde byla stejnojmenná keška GC2WMXV. Protože uvnitř kaňonu byla na rozdíl od okolní pouště úrodná zem a příhodné klima, byl obydlen již neandrtálci, později Nabatejci a křesťanskými mnichy. Po Nabatejcích zde zůstaly zachovány některé stavby, jako památka na obchodní centrum při tzv. Kadidlové stezce, zapsané v seznamech UNESCO.


Za městem Mitspe Ramon jsme se zastavili v jednom z pozoruhodných geologických fenoménů zvaných machteš. Vyskytují se pouze v Negevské poušti a na Sinajském poloostrově a jsou to údolí podobná kráterům, která ale nevznikla ani sopečnou činností, ani dopadem meteoritu, ale postupnou erozí vlivem vodních toků vzniklých po poklesu dříve vyvýšených míst kvůli zlomu Vádí al-Araba. Největším machtešem je 40 km dlouhý a až 10 km široký Machteš Ramon, přes který vede napříč hlavní silnice, klesající na jeho dno, které je o 300 m níže, než okolní krajina. Různým zajímavostem je v machteši věnováno několik tradičních kešek i několik earthcache. My jsme zastavili na parkovišti přímo u silnice na jeho dně, kde byla earthcache GC3A7HM Makhtesh Ramon spolu s tradičkou GC7ZK4H Wind, Sky, and Water Wayside.


Na nejnovější earthcache GC8D7EE AGT 158: Magmatic dikes in Makhtesh Ramon od známého českého zakladatele, která v době naší návštěvy čekala na prvního návštěvníka, nám kvůli její vzdálenosti od silnice čas bohužel nezbyl.
Poslední rychlou zastávku před příjezdem na hraniční přechod s Jordánskem jsme si udělali na vyhlídce do údolí Arava u hory Ayit, kde byla keška GC22B9G Mount Ayit.
Při zpáteční cestě z Jordánska jsme měli nocleh v přímořském měste Eilat. Jižní hranici Izraele tvoří asi 10 km pobřeží Rudého moře, kde jsou nějaká letoviska, i když zde není tolik možností, jako v sousedním Egyptě na Sinajském poloostrově. Pár písečných pláží i míst na potápění zde je, stejně tak i kešky. Pobyt ani koupání ale nebylo naším cílem, odlovili jsme tu jen malý vzorek nedaleko místa ubytování a při cestě. Za zmínku stojí třeba keška GC510Z0 The Ink Flag u památníku věnovanému dobytí města v roce 1948 v Arabsko-izraelské válce, kdy zde byla vztyčena provizorní, inkoustem ručně namalovaná vlajka.




Jednoduchá mysterka GC2KF93 Botanical Garden, Eilat je u zase vchodu do místní botanické zahrady.


Kousek od Eilatu je zajímavá lokalita při hranicích s Jordánskem. U nádrží, které slouží v výrobě soli odpařováním mořské vody, která je sem přiváděna z Rudého moře, byla postavena pozorovatelna. Zastavují se zde ptáci při svých tazích, a navíc se zde usídlila populace plameňáků, kteří jsou zde celoročně. A tak je tu i keška GC122XW Flamingo Look-out, Arava.






Hned vedle je pak další, GC52C74 Qanat Evrona, u archeologického naleziště, kde byla zemědělská usedlost z počátků muslimské éry, tj. 7. až 8. st. n.l. Tady jsme ale bohužel kešku, která měla být ukryta v podzemním tunelu, nenašli.




Největší atrakcí jižního Izraele je přírodní a archeologická rezervace Timna, ležící asi 25 km severně od Eilatu. V okolí hory Timna jsou kromě zajímavých skalních útvarů i naleziště mědi, která zde byla těžena a zpracovávána už Egypťany od 5. tisíciletí př.n.l. Celý areál je zpřístupněn pro turistiku, kromě silnic k hlavním atrakcím jsou zde značené turistické i cyklistické trasy, pro které je zde možnost půjčení terénních elektrokol. Návštěvu Timny jsme zařadili do programu naší cesty i na základě nedávno publikované earthcache GC8D1TQ AGT 153: Timna park, kde jsme téměř dva měsíce doufali v FTF. Nakonec jsme sice získali je TTF, ale návštěva stála za to. Kromě bizarních skalních útvarů v podobě hub, oken či sloupů zde jsou pozůstatky po těžbě v podobě podzemních chodeb, po zpracování rudy i po stavbách pradávných těžařů, jako jsou chrámy. Na skalních stěnách pak lze najít rytiny. Těžbě mědi je pak věnována tradička GC6XKGV Timna Park - The Copper Kingdom.


















Protože jsme se trochu zdrželi, rychle jsme pokračovali na sever, dokonce jsme vynechali pár drive-in kešek, a jen na rychlý odlov zastavili u GC7HM84 Antelope farm, kde se majitelé snaží vybudovat něco mezi ZOO a africkým safari parkem. Pak jsme rychle profrčeli kolem hory Sodom, u které bylo známé biblické hříšné město i kešky věnované Lotově ženě. To už jsme byli u jižní části Mrtvého moře, které je využíváno pro průmyslovou těžbu nerostů odpařováním vody. Na přístupové silnici k jednomu hotelovému komplexu na pobřeží byla rychlá drive-in keška GC3G1FX Iron at the Dead Sea, kde tím železem byly myšleny plastiky hmyzu v nadživotní velikosti. Další kešky přímo v rezortu jsme vynechali, stejně jako návštěvu kaňonu Ein Bokek s earthcache GC7K10Q. I návštěvu pevnosti Masada, místa posledního odporu Izraelitů proti Římanům, zapsané v seznamech UNESCO, jsme museli z časových důvodů oželet. Jen bleskově jsme zastavili z pochopitelných důvodů u virtuálky GC8914B Lowest Virtual On Earth. Výchozí souřadnice jsou sice umístěny doprostřed Mrtvého moře, ale úkolem je vyfotit se u ukazatele k nejnižšímu místu. Tím je zajištěno, že i při poklesu hladiny bude virtuálka stále tou nejnižší.


To už nemusí dlouho platit pro o pár kilometrů vzdálenou tradičku GC4QD7Z LP Ein Gedi Dead Sea, Earth's lowest point on land. Ta se spolu s earthcache GC69XMF Feel the Dead Sea nachází v místě, kam se jezdilo koupat. Veliké parkoviště a pár budov je nyní opuštěných, a celý areál zarůstá vegetací. Po ústupu hladiny o pár metrů je přístup k vodě kvůli příkrým skalám téměř znemožněn. U kešky jsme naměřili -421 m, dnes se přitom udává výška hladiny kolem -430 m, což jsme si ověřili, zatímco ještě před pár lety byl oficiální údaj -415 m, jak je stále vedeno v mapách, a je tedy i ve statistikách kešek.


Hned vedle silnice kousek dál je v dalším kaňonu přírodní rezervace En Gedi s earthcache. Po pár kilometrech se pak vjíždí na území Západního břehu, tj. Palestiny. Koridor kolem dálnice číslo 90 je ale pod kontrolou Izraelců, není zde tedy hraniční přechod, a i kešky podél silnice mají jako stát uvedený Izrael. Protože se už blížil soumrak, tak jsme jen projeli kolem národního parku Qumran. Je to místo, kde se v jeskyních našly známé Svitky od Mrtvého moře, nebo též Kumránské svitky. Ty mimo jiné obsahují biblické texty psané hebrejsky nebo aramejsky z 2. a 1. století př. n.l., na rozdíl od Septuaginty - nejstarších řeckých překladů z 3. až 1. století př.n.l. Do národního parku je možný pouze placený vstup v denní dobu. Za soumraku jsme dojeli na konec, nebo spíše začátek Mrtvého moře, kde jsme už za tmy našli kešku GC1GTH8 Lido Beach, Dead Sea. I tady je hranice vody posunuta asi o kilometer oproti nedávné době. Dálnice číslo 90 vede dále na sever k Galilejskému jezeru, my jsme však po pár kilometrech zahnuli do dálnici číslo 1 na západ do Jeruzaléma, kde jsme měli zajištěno ubytování ve středu města.

Jeruzalém
Patří mezi nejstarší města na světě, jehož historie sahá až do 4. st. př.n.l. Leží v Judských horách na okraji Judské pouště mezi Středozemním a Mrtvým mořem. Má pohnutou historii, současnost a i budoucnost je nejasná, protože se o něj jako své hlavní město sváří Izraelci i Palestinci. Jeruzalém je s téměř milionem obyvatel největším městem v Izraeli. Jsou zde významná posvátná místa tří náboženství - judaismu, křesťanství a islámu.
V Jeruzalémě jsme měli ubytování na čtyři noci, prohlídce města a jeho pamětihodností jsme věnovali jeden a půl dne. Nejstarší částí a centrem je hradbami obehnané Staré město s rozlohou asi 1 km². Je rozděleno na čtyři čtvrti - židovskou, muslimskou, křesťanskou a arménskou, další část tvoří Chrámová hora. Do Starého města se vstupuje branami, kterým je věnována série tradičních kešek Jerusalem's Gates s bonusovou. Kešky jsou naštěstí umístěny vně Starého města, ale i tak je jejich odlov někde komplikován množstvím turistů i ostražitými strážemi u bran.




Do Starého města jsme vešli Novou bránou a hned brzy ráno spěchali do chrámu Božího hrobu, stojícího na místě ukřižování a pohřbení Ježíše Krista. Je hlavním cílem křesťanských poutníků z celého světa, kteří chtějí navštívit především malou svatyni, tzv. edikulu s Ježíšovým hrobem, kde se musí vystát dlouhá fronta. Virtuálka GC7B71T Church of the Holy Sepulchre - Virtual Reward na nejposvátnějším místě pro křesťany nesmí chybět.












Se smrtí Ježíše je spojena ještě jedna keška, a to multina GC4GJR3 Via Dolorosa - Stations of the Cross, která je spíše mysterkou, kde projití originální křížové cesty je jen doporučené.


Samotná keška je pak ukryta přímo na její trase, kde je její odlov komplikován množstvím turistů. Mnohem snazší je hledání kešky GC7W00G On top of Jerusalem, která je umístěna nad rušnými uličkami na střeše, kam se dá vystoupat nenápadným schodištěm. Na střechách je vyhlídková plocha s neobvyklým pohledem na Staré město, kam mnoho turistů nezavítá. Pro Židy je nejposvátnějším místem v Jeruzalémě Zeď nářků, neboli správně Západní zeď. Je pozůstatkem opevnění kolem Chrámové hory. Pro vstup ke zdi je nutno projít důkladnou bezpečnostní kontrolou, pokud chcete jít až přímo ke zdi a případně do škvíry mezi kameny vsunout papírek s přáním, je nutno mít pokrývku hlavy. Pro turisty je zde možnost půjčení jarmulky. Zeď má earthcache GC6F370 Western Wall.


Tradička GC4PFK7 The Western Wall je pak na vyhlídce, odkud je pěkný pohled jak na zeď, tak i na celou Chrámovou horu.


Chrámová hora je součástí Starého města, je to vyvýšená plošina, na které v současnosti stojí několik staveb, z nichž dominantní jsou Skalní dóm a mešita al-Aksá, které jsou pro sunnitské muslimy třetím nejposvátnějším místem. Již v roce 996 př. n. l. zde byl králem Šalamounem vybudován chrám na místě, kde měl Abrahám obětovat Izáka. Ten byl zničen roku 586 př. n. l. babylónským králem Nabukadnesarem II., nový menší chrám byl dokončen roku 516 př. n. l. Definitivně byl pak po přestavbách, hlavně za vlády Heroda Velikého, zničen římským císařem Titem v roce 70 n.l., takže nakonec z něj jako viditelná část zůstala jen Západní zeď. Pozůstatky toho tzv. Druhého chrámu lze vidět na vykopávkách. Až po dobytí Jeruzaléma Araby byl na Chrámové hoře v letech 685-691 postaven Skalní dóm a v letech 705-715 mešita al-Aksá. Tyto stavby přetrvaly období ovládnutí Jeruzaléma křižáky i snahu sionistů o vybudování Třetího chrámu na jejich místě. V současnosti je Chrámová hora pod správou muslimů, i když si toto území nárokuje Izrael. Pro nemuslimy je přístup povolen jen v určitou dobu a platí zde pro ně zákaz modlení. Ani toto omezení ale nevadí při plnění podmínek pro virtuálku GC7B6HT The Temple Mount.








Po návštěvě Starého města a Chrámové hory jsme při cestě kolem hradeb mohli vidět další známá místa Jeruzaléma. Od tradiční kešky GC7X77Q Walk on the wall, umístěné u vyhlídkové cesty po části hradeb, je pěkný pohled do údolí Kidron, rozkládajícího se východně od Starého města. To je využíváno jako pohřebiště, kde jsou dominantami tři monumentální hrobky, kterým je věnována keška GC862G4 Kidron Valley Monumental tombs.


Nad údolím se pak zvedá Olivová hora, na jejímž úpatí je Getsemanská zahrada, kde ale podobně jako v jiných částech města obývaných muslimy kešky nejsou.


Za těmi je nutno jít na západ od Starého města, kde je v blízkosti hradeb vedle pár tradiček i earthcache GC6263V Walls Vs Nature zaměřená na eroze. Pěkný výhled na Staré město je pak od kešky GC4T5TN Giv'at HaTanakh "Bible Hill".




Jeruzalém se rozkládá v hodně členitém terénu a je v něm poměrně hodně zeleně v mnoha parcích. V největším z nich, Centrálním parku, byla založena série různých typů kešek k 10. výročí vzniku geocachingu. Na tradičce GC2789P 10 Years Cache: First Israel LPC jsme se seznámili s oblíbeným typem úkrytu, což nám později pomohlo najít pár dalších podobných kešek. Zkratka LPC znamená Lamp Post Cache, kešky jsou pak ukryté pod krytem u paty sloupu, který jde nadzvednout, pokud není přišroubovaný. Akorát je potřeba dávat pozor na dráty pod napětím. Další ze série bylo třeba wherigo GC2789A 10 Years Cache: Save the Geocaching (Wherigo), earthcache GC2789Q
10 Years Cache: Stones of Jerusalem nebo letterbox GC2789B 10 Years Cache: Olive oil press, který se nám sice podařilo dotáhnout do cíle, ale keška byla zrovna bohužel fuč, takže jsme zaznamenali jedno z mála DNF.

Pobřeží Středozemního moře
Zatímco Jeruzalém je tradiční metropolí se silně věřícími obyvateli, na pobřeží Středozemního moře ze rozvíjí moderní města, i když i zde je možno najít památky na bohatou historii. Jeden den jsme věnovali části pobřeží severně od Tel Avivu. Brzy ráno v sobotu, kdy je díky šábesu minimální provoz, jsme jeli z Jeruzaléma na sever do města Akko. Je to už od dob Féničanů před 4000 lety přístav na severu Haifského zálivu. Nejznámější je jako místo posledního boje křižáků před jejich porážkou v roce 1291. Ve městě se zachovalo z té doby opevnění i podzemní chodby, v roce 2001 bylo proto zařazeno do seznamu UNESCO. První zastávku jsme udělali pár kilometrů severně od Akko na virtuálce GC891M3 A 13th century crusader stone, kde je vztyčen jeden z několika nalezených hraničních kamenů.


Při krátké návštěvě starého města s prohlídkou opevnění jsme vedle dvou tradiček věnovali čas earthcache GC75BM9 Bay of Haifa / Bay of Acre objasňující význam a jedinečnost Haifského zálivu.




Asi o 13 km jižněji na jeho druhém konci se na úpatí i svazích hory Karmel rozkládá třetí největší izraelské město Haifa, založené již v biblických dobách. První Židé sem přišli až koncem 19. století z Rumunska, v současnosti nejvíce imigrantů přichází, podobně jako i do dalších měst u moře, ze zemí bývalého Sovětského svazu. Takže jsou zde celkem běžné trojjazyčné nápisy - hebrejsky, rusky a arabsky. Hlavní atrakcí Haify je bahá'istická Svatyně, kde jsou ostatky jejího zakladatele Bába, které sem byly přeneseny v roce 1909 z Akko, a tím se město stalo centrem víry Bahá'í. Svatyně s okolními zahradami na svahu hory Karmel je zařazena na seznam UNESCO. Svatyně je přístupná turistům, a tak zde může být virtuálka GC892N7 The Bahá'í Gardens and the Shrine of the Báb, kvůli které jsme sem spěchali, protože je otevřena pouze na tři hodiny dopoledne.






Podstatná část města je v prudkých svazích, kde se chodí po dlouhých strmých schodištích. V místech, kde je výstavba nemožná zůstávají přírodní místa, jedním z takových vede i série kešek The Blue Trail. Další minisérie Goni zase vede po cestičkách pod lanovkou od pobřeží na vyhlídku s památníkem u kláštera Stella Maris.


Asi v polovině cesty mezi Haifou a Tel Avivem jsou pozůstatky římského přístavu Caesarea Maritima, který později využívali i křižáci. Kromě přístavního města jsou v nejbližším okolí další římské památky, například akvadukt, či pozdější ranně křesťanské, například vykopávky vil s mozaikami. Kromě areálu přístavního města, kde se platí vstupné, je vstup volný, a tak je zde několik tradičních kešek věnovaných jednotlivým atraktivním místům, např. GC4YYQV Caesarea Aqueduct, GC82MD1 The Secret Mosaic či GC74B06 The Hidden Obelisk.








Asi o 15 km jižněji je při pobřeží jedno z moderních měst - Netanya. Bylo založeno až v roce 1929. To byla doba, kdy židovští imigranti vykupovali od místních Arabů pozemky, na kterých zakládali nové osady. Netanya se rozrostla do velkého města, tvořeného převážně sekulárními Židy. V současnosti je to průmyslové město zaměřené i na turistiku díky pěkným plážím. Na jedné z nich jsem při plnění úkolů pro earthcache GC71Q58 The Coastal Ecosystem a pozorování západu slunce nad mořem zakončili další den.




Poslední den před večerním odletem jsme také strávili na pobřeží. Dopoledne jsme navštívili město Jaffa. To je považováno za jedno z nejstarších přístavních měst na světě, založené snad podle pověsti jedním ze synů biblického Noema 40 let po potopě. Jaffa prošla bouřlivou historií, v současnosti je částí Tel Avivu, kdy se název města většinou uvádí Tel Aviv-Jafo. Stará Jaffa prošla obnovou a stala se turistickým centrem, dopomáhá k tomu i různorodá komunita, kdy ve městě spolu žijí židé, křesťané i muslimové. Jednou z turistických atrakcí je hodinová věž postavená v roce 1903, kdy podobné věže byla budovány po celé osmanské říši. Kameni, ze kterého je postavena, je věnována earthcache GC8EJVD Jaffa Clock Tower - Ottoman building blocks.


V centru starého města u římsko-katolického kostela sv. Petra je v parku tzv. Most přání. Na mostě jsou na zábradlí plakety se znameními zvěrokruhu, a říká se, že kdo chce, aby se mu splnilo nějaké přání, tak se má chytit svého znamení, dívat se na moře a něco si přát. Přesně takový je úkol u virtuálky GC7B6YQ Virtual Reward: The Wishing Bridge, kterou doplňuje i tradička GC1ECM0 Three Wishes.


Jen kousíček vedle stojí replika brány, připomínající egyptské osídlení před 3300 lety s keškou GC7VMRY Pharaoh's Gate.


Před cestou jsem si doma vyluštil zajímavou mysterku GC87Y5 Giga Jaffa - Super size postcard, akorát keška už byla taková klasická městská. Ale asi nejjednodušší, co se týká provedení, byla keška GC8BGD0 Jaffa Port Pier, kdy v jednom z velkých kamenů v přístavu byla v otvoru malá plastová ampulka bez víčka se smotaným papírkem.




Za virtuálkou GC4CEC 20 Years (Isreal) jsme se vydali asi 13 km na sever do města Herzliya. To je další moderní, čistě židovské město, a zároveň přímořské letovisko. Tato stará virtuálka je nejstarší keškou v Izraeli. V tomto ročním období už je po koupací sezóně, takže kvůli nepřítomnosti plavčíků je koupání zakázáno nebo na vlastní nebezpečí, takže tu byl klid na odlov tradičky GC4M7Y2 Eyal Summer Surf 2013.


Poslední bod naší cesty jsme pak zaznamenali, když jsme kousek od letiště dotankovávali benzín v městečku Yehud, dokonce jako TTF na LPC tradičce GC8DWEH Havradim Street, Yahud-Monoson.

Geocaching v Izraeli
Tak jak je tato země svým zřízením, ekonomikou i kulturou podobná spíše evropským zemím, než svým orientálním sousedům, tak podobné je to i s geocachingem. Momentálně je zde zhruba 2000 kešek, ale stále nové přibývají, a to všech typů. Sice sem ještě nepronikly některé nešvary v podobě powertrailů podél silnic, ale série pro honibody tu najít lze. Vedle kešek u zajímavých míst i pro turisty zde jsou běžné kešky na obyčejných, ničím nezajímavých místech. Přestože oficiálním jazykem je zde hebrejština a částečně i arabština, listingy kešek jsou buď jen anglicky nebo v kombinaci s hebrejštinou. Není tedy problém ani při luštění mysterek, pokud se netýkají třeba specifických místních reálií. Takže i když na ně při cestě nedošlo, měli jsme jich z domova dost vyluštěných. Při hledání kešek v turisticky exponovaných místech je potřeba dávat pozor jak na mudly, tak i na místní bezpečnostní složky. Pokud jsme ale hledali ve městech mimo rušná místa, v podstatě si nás nikdo nevšímal.
Kešky jsou po celém Izraeli, navíc i na území Západního břehu v oblastech spravovaných Izraelci. Největší hustota je ve městech a v turisty navštěvovaných místech, nejmenší v pouštních oblastech. Je jich ale dost na to, aby se dala nějaká odlovit při jakékoliv návštěvě této země.
Měli jsme štěstí, že jsme se mohli zúčastnit v Jeruzalémě eventu, který byl zrovna v ten den, kdy jsme měli prohlídku města v plánu. Pořádal jej německý kačer v parku kousek od Starého města. Nepřišel sice jeden místní aktivní zakladatel, ale zastoupil jej izraelský reviewer. Kromě toho, že nám přinesl dárky, tak jsme se od něj dověděli spoustu zajímavostí. I v geocachingu se projevuje svár mezi Izraelci a Palestinci, popř. Araby obecně, takže jako reviewer může schvalovat jen izraelské kešky, a na Palestinských územích či v sousedních zemích nemůže, i když k nim má blíže než někdo z Velké Británie, jak je současnou praxí.


Dokončení příště