Rozhovor s hradnikem

mikisi: Když se podívám do tvého profilu, tak určitě každému musí padnout do oka množství FP na tvých keších. Málo kdo se může pochlubit takto oceňovanou sbírkou. Za Šárkou s baterkou 210 FP, Hradnikova mostová cache 138 FP, Hradnikova tramvajová cache 135 FP, Hradnikova evropská cache 52 FP atd. Tvé keše jsou pověstné, kdo navštívil, tak mi musí dát za pravdu. Řekni mi, jak ty to děláš? Kam chodíš na ty originální nápady?
hradnik: Ono to všechno vlastně vzniklo tak, že když jsem do “toho” před lety spadl, chtěl jsem nějak zapadnout do komunity. Po nastudování pravidel na geowiki jsem si založil nick a hned ještě ten den nalezl svoji první keš – mimochodem příšernou. A možná díky tomu jsem po pár týdnech kešování (při přemýšlení o vlastní krabce) věděl, že ta moje musí být v něčem lepší. V grafice nejsem nejlepší a tak listingem vynikat nemůžu, tak jsem se pokusil udělat něco se samotnou schránkou. Tak vznikla hradnikova botanická, která mě vlastně nakopla tímto směrem. Ono když si čteš logy, které tvojí práci chválí, tak prostě nemůžeš jít a vytvořit další keš jen tak, jak tě napadne. A tak jsem každé další kešce věnoval hodně času a přemýšlení, jak ji vyrobit. Rozhodně nejsem studnice výborných nápadů, jen se snažím ty nápady filtrovat a pouze ty lepší realizovat )

mikisi: Tvůj dopravní letterbox je legendární – nevím kolik podobných keší je – osobně nic podobného jsem nezažil. Vím, že jsi často absolvoval tuto keš s ostatními – jak vzpomínáš na letterbox? Nechystáš něco obdobného nebo něco ještě víc? I když osobně nedokážu si představit, s čím bys nás mohl ještě víc překvapit
hradnik : Máš pravdu, při odlovu letterboxu jsem až na jednu výjimku byl vždycky. Ale největší vzpomínky mám na první FTF jízdu. Vlastně k vytvoření této taškařice mě přemluvil benjo5, kterému jsem pomáhal s výrobou jeho keše v naší dílně a jen tak mezi řečí mu nastínil ten nápad. On byl tenkrát nadšenej, tak jsem pak během 14 dnů měl přivrtanou krabici na Dědině. Lovilo se sice v nekřesťanskou hodinu, ale nelituju toho. Byly to pro mě dvě mouchy jednou ranou, vznikla celkem zajímavá keš a já při osobním setkání v autobuse povyměňoval spousty CWG a přiřazoval si k nickům tváře. Ale k tvé další otázce…neboj se, už nehodlám ještě více překvapovat, pár nápadů mám, ale vždy mi vezme elán k zakládání nález další tzv. shitky.

mikisi: Pravda – nabízí se otázka – co potom, co věnuješ obrovskou péči založení keše a s opravdovou láskou ke hře ji pouštíš do světa a pak jdeš na spousty jiných keší a vidíš ty nedostatky. Tu malou chuť si s keší vyhrát, aby byla něčím zajímavá nebo přínosná. Kde je podle tebe chyba – proč i ostatní si nedají trochu víc práce keš pěkně připravit?
hradnik:Já nevím, tohle se probíralo snad na všech geofórech. Teorii o malé zkušenosti nevěřím, já zakládal první keš s kontem 35 nalezených. Možná, že je problém v sebekritice zakládajících. Ale největší vinu mají samotní nálezci. Ono když si čteš logy, kde se děkuje za to, že owner pohodil obal od papírových kapesníčků někde u plotu, hned vedle skládky… Logy by měly vypovídat trošičku pravdivěji o celém nálezu, neuznávám jednoslovné logy, sám se snažím psát výstižně a pro kritiku nechodím daleko. Musím přeci rozlišit pocity po nálezu třeba pro mě zatím nejpropracovaněji vyvedené multimystery Rex mortus či terezínského opevňovacího systému a na opačné straně zaokapovky s listingem plným hrubek nebo kešky někde na smetišti.
Dám ti příklad: představ si, že začínáš kešovat a bydlíš na sídlišti. Vyrazíš na svůj první bod. Najdeš povětšinou nějakou školní keš – takže kvalita téměř jistě hodně nízká. Doma si před psaním logu projdeš pár posledních a v každém se děkuje za krásnou krabičku. Zaloguješ a řekneš si. Založím taky keš. A nemaje srovnání (záměrně neříkám zkušenosti) uložíš stejně ledabyle, protože si myslíš, že to tak má být. Jinak mě neber úplně za slovo, o mně se ví, že školní kešky nemusím (mě fakt nezajímá do které školy, školky či jeslí dotyčný owner chodil). Ale když to domyslíš do důsledku, tak ty hnusné či horší keše vlastně moc potřebujeme, kdyby byly všechny keše super a vymazlené, byla by to nuda a ničím by nezaujaly. Jen se mi zdá, že poslední dobou vzniká těch srovnávacích zbytečně moc.
mikisi: Je pravda, že logy by měly byt zpětnou vazbou, aby si owner mohl udělat představu, jak na tom ta jeho keš je. Je otázkou, nakolik by situaci změnila osvěta. Možná místo toho, aby komunita „nadávala“, že zase někdo popularizuje Geocaching v mediích, by mohla uvažovat o využití médii k osvětě. Kdyby se v každém článku o Geocachingu mluvilo i o provedení keší a v televizi by byly ukázány keše jedinečné svým provedením, tak možná by se to časem odrazilo v kvalitě provedení. Každý přece by si přál odlovit pěknou keš nebo mít svou keš vychvalovanou, ale musí nejdříve nějakou takovou najít. Jak se díváš na popularizaci Geocachingu?
hradnik: Jsem moc rád, že tahle otázka padla. Mě se cílená medializace nelíbí. Když má nějaká televize okurkovou sezónu (totéž platí i o tiskovinách), tak berou vše. Rozumí tomu jak koza petrželi a vznikají paskvily korunované trpaslíkem. Určitě si vzpomínáš na nejsměšnější medializaci z růžové zahrady. Když jsem před lety začínal kešovat, matadoři čekého geocachingu byli skeptičtí a vlny nově příchozích kolegů je děsily. Nechápal jsem je a říkal jim, že je to přeci dobře, že víc hráčů znamená víc keší – tehdy bylo odlovení 5 keší za den obrovským kombajnem, ale dnes, při cenách mobilů s GPSkami a přívalu nováčků tuším, že za pár měsíců (už ne ani let) nebude v naší zemi jediného mudly. To je podle mě jediná negativita medializace.
Určitě ses také setkal s tím, že se nenápadně koukáš, kde by mohla být keš schovaná a vedle tebe vykoukne důchodkyně z okna a povídá, že jestli hledáš kešku, tak je tam a tam. Tady je něco špatně. Takhle by keš neměla být uložená nikdy. Owneři by měli předvídat, kolik bude mít jejich keš návštěv, jak často tam někdo půjde a podle toho keš dát mimo “dohled” zvědavých oken. Ale v dnešní době powertrailů už je asi úplně jedno, kde je keš schovaná.

mikisi: Pořádal jsi už taky pěknou řadu eventů. Vzal jsi nás na ledopády, na hrad, do továrny. Svezl jsi nás historickým busem. Pořádal už dva orientační závody (Rallye o hradnikův putovní pohár). Kam nás ještě pozveš?
hradnik: Teď již mám hotový listing na další event, bude v dubnu v Praze a bude se týkat MHD. Jinak klasika v únoru půjdeme na ledopády. Měl bych ještě další nápady, ale všechno je o volném čase, kterého díky svému zaměstnání v zimě moc nemám.
mikisi: Rallye má za sebou dva ročníky. Jedná se o organizačně náročnou akci, kterou s tebou spolupořádá docela početný tým ostatních kačerů. Jak dlouho připravuješ jeden takový závod, co to vše obnáší, aby průběh a celá zábava proběhla bez viditelných organizačních problémů?

hradnik : První rallye zabrala času hodně. Ta druhá již byla o trošku méně časově náročnější, hlavně proto, že mi kamarádi hodně pomohli. Ale celý event stojí hlavně na nápaditosti jednotlivých stanovišť a jejich umístění – vyjednání povolení. Pak už jen vytvořím trasu, kterou projedu já většinou tak 3x, a pak betatesteři. Poslední rallye měla 4 betatesty. No a pak je třeba trasu projet večer před závodem, zda na ní nevznikly výkopy, objížďky a další nečekané zádrhely, aby se o nich případně dalo do propozic rozdávaných na startu vědět. Jinak jakmile jsme vyhlásili výsledky a závodníci se rozutekli domů, tak zasedl organizační tým a už teď víme, jaké budou příště (květen 2012) stanoviště, takže příprava zabere vlastně půl roku )
mikisi: Pro nás byl velký zážitek tvůj event s Hradnikem na hrad – a asi nebudu sám, kdo by na ten hrad jel s tebou znova – uvažuješ o pokračování?
hradnik : Jsem rád, že se ti to líbilo. Pro mě to byl zatím náš nejlepší event. A jistě si pamatuješ, nebo při pohledu na CWG zjistíš, že tam bylo #1. Počítal jsem s jedním hradem za rok. Hradnik a hrad, to smysl dává a každý rok jiné místo. Teď nevím, zda bohužel, nebo bohudík dopadl event tak, jak dopadl a já nemám rád dělat něco horší. Takže bych byl rád, aby hrad #2 byl minimálně stejné kvality, jako byla Houska a ruku na srdce, kastelán (Zdeněk Konopásek) z Housky je jen jeden. Ale další hrad určitě udělat chci, jen prostě čekám, až se naskytne příležitost. Kdybych byl neúspěšný, bude to opět na Housce.

mikisi: Taky Housku považuju za tvůj nejlepší event . I když ostatní nejsou o nic horší. Určitě nejsem sám, co se už teď těší na 2. Poslední dobou už spíše organizuješ eventy – Dělá ti pořádaní eventu větší potěšení než tvorba keší?
hradnik: Asi jo. Poslední dobou mě lovení keší maličko přestalo bavit a z toho plyne i “přibržděná výroba”. Je to dáno hlavně tím, že denně vzniká taková spousta nových krabic (z velkého procenta průměrných až podprůměrných) a mě to prostě nebaví. Ale event je o setkání lidí, o pokecu a ikonka nakonec z mapy zmizí.
mikisi: Taky si se podílel na organizací prvního českého ME – jak zpětně vnímáš tuto akci. Uvažuješ o organizaci dalšího pražského ME ?
hradnik : Maličko tě opravím, jednalo se o druhý ME hned po skořápkách. Ale na to mám velice rychlou odpověď. NE! Nikdo si neumí představit, kolik to stálo času, kilometrů autem (tedy peněz) a vyjednávání a plánování skoro rok dopředu. Měli jsme jasné body, jak to chceme udělat: Nechtěli jsme, aby se kačeři jen orazítkovali a vypadli lovit, ale zase jsme jim chtěli dát nějakou náplň a jak jinak, než za pár bodíků – proto jednotlivé subeventy. Také jsme chtěli, aby byla možnost se na event dostat zdarma. Aby byl program pro děti, pro dospělé, pro sportovce, atd… Myslím si, že se nám to podařilo, ale znáš to. Kladné ohlasy zahřejí, ale záporné, byť je jich málo, tě zabrzdí, protože jsou slyšet! O to víc mě mrzí, že ti, kdo si stěžovali, pějí ódy na eventy… ale škoda mluvit. Nezavděčíš se všem. Nemám rád komerci a proto jsem se neúčastnil letošních Nebílov a ten připravovaný event s GC a TB bojkotuju. Vím, že to dnes ke geocachingu patří, ale má to být jen doplněk a ne estráda. Takže já a megaevent už rozhodně ne, stačí mi ty moje “komorní” akce.

mikisi: Geocachingu se věnuješ cca 5 let – tato hra se nadále vyvíjí. Sám jsi přispěl a obohatil tuto zábavu o spousty skvělých akcí a keší. Jak vnímáš geocaching dnes?
hradnik : Jako hon za body.
mikisi: Teď si mě zaskočil – můžeš to rozvést?
hradnik : To chápu. Byli jsme společně na jedné povedené zahraniční powertrailové akci, také jsme se společně zúčastnili akce týden v Německu obytňákem… bavilo mě to hodně i to, jak mi narůstalo bodové konto. Ale když jsem nastoupil do nové práce a přišlo se na to, kdo jsem a co dělám, zeptali se mě, kde jsem byl a co jsem viděl. Já odpověděl: Byl jsem v Dánsku a viděl jsem noční pařezy, ranní filmovky v dopravních značkách, byl jsem v Basileji a místo památek jsem lítal po umolousanejch mikroškách. Prostě mi došlo, že tohle není to, co bych od geocachingu chtěl, co mě na něm bavilo na začátku – nálezy krásných míst, která jsem neznal. Ale nelituju “powercachingu”, byla to zkušenost a potěším tě – vždycky jsem byl se super partou a tak jsem si to i náležitě užil. Jistě si pamatuješ na naší první společnou akci 24 hodin Le cache v Brně, to bych dnes považoval asi za maximum, čeho jsem schopen. Třeba Route 66 mě nikdy neuvidí, alespoň co se keší týká.
mikisi: Zrovna nedávno jsem nad tím uvažoval. Určitě je dobré si prožít různé aspekty geocachingu, aby se člověk nakonec dostal zpět k tomu prvotnímu, proč geocaching začal provozovat tzn. poznávat pěkná místa, věnovat se tomu, co tě naplňuje.
Bodovým obdobím si projde snad každý. Jaká je dle tebe budoucnost geocachingu? Stane se stejně konzumní záležitostí, jako je celá společnost kolem nás, nebo se časem začne vracet ke svým „kořenům“? A nebo geocaching zůstane nadále více či méně stejný a jen na jednotlivcích bude, jak si ho budou užívat a na kolik budou tolerantní vůči ostatním hráčům hry?
hradnik: On je geocaching a geocaching. Praha je kapitola sama pro sebe. Ale mám hodně kamarádů, kteří ještě hrají jen ten starý poctivý geocaching. Když nemůžu na mysterku přijít, tak ji asi nikdy neulovím. A loví skoro stejně dlouho jako já a mají dnes pod tisíc nálezů. Tomu říkám poctivý přístup. Praha je opačný extrém, tabulky s finálkami, sdílené databáze, odfláknuté logy… prostě je tu velká kumulace kačerů, takže je to pochopitelné. Já jen doufám, že ty návaly nových geocacherů jednou ustanou, že to většinu po pár měsících přestane bavit (jen by bylo super, aby radši vůbec nic nezakládali, aby to tu po nich nezbylo) a zůstanou jen ti, co to s touhle super hrou myslí vážně. A to vážně myslím vážně. Geocacher podle mě není ten, co pořádá nájezdy na keš a po mě potopa. Ale ten, který je nenápadný, když nemůže bezpečně odlovit keš, klidně odejde bez bodu i s vědomím toho, že se sem už nikdy nedostane a kešku, byť ji má vyluštěnou nikdy nezaloguje. Jak jsem říkal, je to o bodech a pak o slušnosti. Ale v každé komunitě je neměnné procento blbů a čím je nás víc, tím je ta skupina větší a viditelnější. Já jsem geocachingu vděčný za to, že je tak pestrý, že se v něm dá najít vše od klidné procházky po lese, nádherné túry po horách až po horolezecký adrenalin. Ale tohle všechno pro mě spojuje jedno – kamarádství. Našel jsem mezi hráči nejednoho kamaráda či kamarádku a když nic jiného, tak kvůli tomuhle budu mít hru na „pomezí turistiky“ rád.
mikisi: Tak to je pěkná tečka našeho rozhovoru. Máš nějaký vzkaz pro ostatní kačery?
hradnik: Pro ownery – ať raději přemýšlejí o chvilku déle, než upustí filmovku za pověstný okap! A pro lovce – piště logy pravdivě, pochvalte ale i zkritizujte, bude-li to konstruktivní, pomůžete tak navrátit kvalitu keší. Logy typu TFTC nebo jen tečka jsou opravdu jen o tom připsání si bodu, ale jinak k ničemu.
mikisi: Diky moc za rozhovor
hradnik: Nemáš zač, já děkuju za příležitost si s tebou popovídat.