Kolo, pot a vůle

Kolo, pot a vůli si užijete do sytosti, pokud se stejně jako já vydáte na stejnojmennou keš Kolo, pot a vůle.

Keš Kolo, pot a vůle a její sestřička Bikerův ráj vedou po trase Podkrkonošského maratonu. Pokud se na ní vydáte, připravte se nejdříve na celkem složité luštění (alespoň pro mě bylo), ale hlavně na hodně náročnou trasu, kterou pokud pojedete na kole možná dáte za jeden den, ale to pouze v případě, že nebudete lovit ostatní kešky po trase. V případě, že si budete chtít odlovit i pár keší, které jsou přístupné po trase, rezervujte si na tuto keš minimálně celý víkend!

Panorama Lázní Bělohrad

Keš Kolo, pot a vůle
Keška Kolo, pot a vůle je mysterka. Vyřešení celkem obtížné hádanky vás však posune teprve na začátek cesty za keší. V lepším případě vás čeká 90-ti kilometrový okruh, v horším případě i dva stokilometrové (to v případě, že ten devadesátikilometrový okruh nestihnete za jeden den a budete lovit i kešky v okolí). Zjišťování indícií je skutečně moc pěkně vymyšleno. Myslíte si, že neprojedete celou trasu a zajdete si jen na místa, kde jsou stage? Chyba lávky. Jednotlivé fyzické stage (malůvky ještěrek s písmeny a čísly) totiž nemají pevné umístění. Musíte si je "najít" během cesty po trase, takže si celou cestu musíte opravdu celou projet. Jediné, čím by si člověk mohl odlov trochu ulehčit, je možná nějaká terénní motorka. Ovšem absolvovat trasu na kole je opravdu výzva.


Značení Podkrkonošského maratonu a jedna z indícií (mezi ještěrkou a tečkami ještě je normálně i písmeno a číslo, něco jako "X 5")

Keška vede po trase Podkrkonoškého maratonu. Závodu, který se koná jednou ročně a který je v terénu značený jednosměrně žluto-černými šipkami, takže trasu máte jistou. Celá trasa je dlouhá 90 km a vede převážnou svou část mimo zpevněné komunikace. Pokud nejste závodníci, kteří jezdí terénem, nejspíše vás čeká stejně jako mě i několik úseků, kde budete muset kolo tlačit i z kopce, protože cesta v sedle kola se vám bude zdát příliš nebezpečná. A že já osobně jezdím docela často i terénem.
Keš už je v provozu čtvrtý rok. Za tu dobu má pouze 16 nálezů, což jasně dokládá její obtížnost. Předpokládám, že obtížnost není tak velká ani tím, že se keš musí luštit, ale tím, že na člověka čeká 90 km v docela náročném terénu (pro kolo), takže se opravdu nejedná o keš pro člověka, který hledá rychlý bod, ale pro toho, kdo vyhledává výzvy!

Výhledy z trasy na rozkvetlou jarní přírodu byly přímo impozantní

Keš Bikerův ráj
Keška Bikerův ráj je kratší variantou kešky Kolo, pot a vůle. Pokud si vyluštíte úvodní souřadnice, absolvujete trasu delší varianty, v pohodě zvládnete i odlov kratší sestřičky. Můžete si též odlovit jen tuto kratší variantu, v tom případě Vás čeká jen asi 50 km okruh. Krom luštění úvodních souřadnic je keš vlastně shodná, jako její delší varianta.

Na trase potkáte též mnoho zajímavostí jako třeba hrad Pecku, vrch Zvičina, Hřídeleckou sopku, Lázně Bělohrad a spoustu dalších. Na fotkách hrad Pecka, sopka Hřídelec a západ slunce nad kostelem v Konecchlumí

Podkrkonošský maraton
Jedná se o závod pro horská kola, který se jezdí jednou ročně pravidelně v létě. Má dlouhou (90 km s převýšením 1850 m) a krátkou trasu (50 km s převýšením 700 m). Z těchto dvou tras zmiňované keše vycházejí. Krom krátkého úseku většina krátké trasy vede zároveň s dlouhou trasou. Mapku s profili tratě můžete nalézt například zde. Trochu jinak provedenou mapku i s popisem Podkrkonošského maratonu najdete i zde. Obdivuji závodníky, kteří dlouhou trať dokáží projet za méně než 5 hodin. Podle výsledků ti nejlepší to zvládnou dokonce pod 4 hodiny! Trasa vede většinou po vedlejších cestách, po silnicích pojedete opravdu jen zřídka.
Co je však nejdůležitější, trasa Maratonu vede nádherným kouty Podkrkonoší, takže pokud se na něj vypravíte nejen s úmyslem "vyhrát", ale užít si krásu přírody, pěkná místa na trase a i spoustu dalších kešek v okolí, nezapomeňte, že vám cesta bude trvat daleko déle :-).

Na trase vás čekají převážně podobné (nebo ještě horší) cesty :-)

Jak jsem měl kolo, pot a vůli
Po delším luštění jsem se nakonec na trasu vydal nakonec sám 28.4. loňského roku. Původně jsem si myslel, že od rána do večera tu trasu sám snad zvládnu. Původně se mnou měl jet ještě kamarád, ale ten nakonec spolujízdu odřekl, takže jsem na lov zůstal sám. Nakonec to dopadlo tak, že jsem po padesáti kilometrech a výjezdu na Zvičinu to první den vzdal a vrátil se k autu. Tento první den jsem ujel okruh dlouhý 77 km, který mi trval 12 hodin! Během tohoto dne jsem však krom projetí části trasy odlovil 13 dalších keší.
Na druhou část okruhu jsem se vydal pár dní po prvním výletu. Tentokráte jsem najel dokonce 95 km a přitom si odlovil dalších 13 kešek včetně těch dvou hlavních keší, které byly cílem mého dvoudenního putování :-). Tento druhý den jsem strávil v sedle kola dokonce 16 hodin. Finálky kešek Kolo, pot a vůle a Bikerův ráj jsem totiž lovil na dvakrát (poprvé jsem zakufroval, druhou jsem nenašel a tak jsem se na obě kešky vracel). Takže finálky obou jsem odlovil až skoro v 11 hodin v noci! A k autu jsem se vrátil až o půlnoci.

Osudový mostek, na který vzpomínám dodnes - najel jsem do díry, která mě zastavila a já sletěl dolů. Ještě že to odneslo jen rameno...

Celkem jsem za oba dny projel přes 170 kilometrů, našel 26 kešek a strávil dva nádherné dny v sedle kola při cestách krásnou přírodou Podkrkonoší. Oba dny jsem proklínal toho, kdo navrhoval trasu, vedl ji po tak nesjízdných (pro mě) trasách, kdy jsem občas musel i dolů z kopce kolo tlačit, proklínal jsem lesáky, že dokázali rozjezdit pěknou lesní cestu tak, že byla nesjízdná i při pěkném počasí, ale užíval jsem si tu samotu a krásu přírody Podkrkonoší. Během celé cesty za oba dny když nepočítám pár turistů, co se vyvezli auty na Zvičinu, nebo lidi ve vesnicích a městech, jsem potkal dohromady tak max. 20 turistů. Přitom bylo krásné počasí a já si užíval jak nádherné jsou výhledy.
Během obou dnů byly na cestě úseky, kde jsem se zapotil opravdu pořádně. Jedním takovým úsekem bylo třeba stoupání na Zvičinu, kde si můžete odlovit zdejší Wherigo Zvičinský výšlap. Protože mi blbnul mobil s Wherigem, dal jsem si ho po oba dny :-). Pevnou vůli jsem také prokázal v dostatečné míře, zvlášť, když jsem při odbočce na jednu keš při cestě přes polorozpadlý mostek zahučel do díry a skácel se z mostku dolů do koryta. Dnes se skoro divím, že jsem měl tenkrát tolik vůle, nevzdal to a celý okruh dokončil. Spadl jsem tenkrát totiž rovnou na rameno a ještě celý rok jsem s ním pak chodil na rehabilitace a dodnes ještě tuto nehodu cítím :-) Kola jsem si za ty dva dny užil také dost, kdy několik dalších dní jsem se skoro nemohl posadit...

.

Podobné cesty Podkrkonoší jsem si vysloveně užíval :-)

Co závěrem?
Keš Kolo, pot a vůle a její dvojče Bikerův ráj jsou určitě velká výzva. První stage, kterou musíte spočítat u obou jako mysterku, je moc pěkně udělaná a i finálka potěší - je pěkná, velká, v suchu a v pořádku. Žádné podpařezovky. Sice není z těch "nej", co se týče propracování, ale i tak si s ní autor vyhrál a za to mu patří dík. Co si však z této keše nejvíce pamatuji je výzva, díky které jsem dal dvoudenní putování na kole po trase Podkrkonošského maratonu. Přitom jsem najel opravdu hodně kilometrů, strávil tu hodně hodin času, kterého však vůbec nelituji. Pokud si vyberete pěkné počasí pro odlov kešky, máte rádi kolo a přírodu, určitě nebudete litovat. Pokud nebudete závodit, můžete si vychutnat spoustu krásných koutů Podkrkonoší a odlovit si dnes už možná víc jak 25 krabiček po trase (nějaké tam od doby mé návštěvy přibyly, některé jsem měl tehdá už odlovené).
Tato keš je jedna z těch, na kterou se nezapomíná. Ne pro vymazlenou schránku (i když ta taky nezklamala:-) ), ne pro příběh, ale pro nádhernou trasu a to, jak si člověk při jejím odlovu sáhl na dno a co člověk musel při jejím odlovu prokázat.
Jediné co mi u této kešky a její sestřiky vadilo, bylo až příliš složité luštění výchozích souřadnic. Kdyby bylo jednodušší, ocenil bych to více. Takhle jsem si nakonec musel nechat napovědět. Přesto nápadem jak umístit stage mysterky, aby si člověk musel absolvovat celou trasu, a také trasou krásnou přírodou si tuto keš mezi mými nalezenými cením opravdu vysoko. Tuhle opravdu nedají ti, co se honí jen za body, ale ti, kteří hledají ten pravý zážitek z cesty! Protože i cesta může být cíl...