Vyzobávači rozinek

Tento pojem zazněl v úplně jiných souvislostech, než o kterých budu psát zde. Zazněl na naší skautské střediskové radě, kde jsme se bavili o dospělých lidech ve skautu, kteří se jen vezou a nic pro ostatní nedělají... Ovšem mě se tento pojem moc zalíbil jako téma pro zamyšlení, nad kterým jsem přemýšlel už dlouho.

K tomu zamyšlení mě přivedlo uvítání Groundspeaku, kde uvidíte, že na světě je přes 2 miliony aktivních keší, ale zároveň přes 5 milionů hráčů. Je mi jasné, že těch 5 milionů hráčů je přehnaných, že se jedná nejspíše o založené účty, nemusí to být aktivní hráči, na druhou stranu za některými účty se skrývá několik osob. Ale i kdyby aktivních hráčů byla polovina, stejně připadá 1 založená keš na 1 člověka. Ovšem většina autorů co znám nemá založenou 1 keš. Většinou má keší založených daleko více keší. Já osobně mám aktivních keší 18. A stačí se podívat na statistiky v projektu http://project-gc.co...er&chartpage=34 kde ještě na tisícím místě podle počtu založených kešek je člověk s 10 založenými kešemi!

Přiznám se, že zjistit kolik lidí z celkového počtu má nějakou keš založenou nevím, ale určitě to podle mého odhadu nebude ani desetina... A to mě trochu překvapuje. Když jsem začínal, čekal jsem na sto svých nalezených, abych nějakou založil, abych se odvděčil i těm, kteří založili nějakou tu keš, kterou jsem našel já. Abych i já něčím přispěl. Přijde mi, že dnes je už doba asi nějaká jiná.
Asi se na tom podepisuje hodně dnešní doba velkého rozšíření geokešingu a také dnešní konzumní doba. Lidé jsou zvyklí brát a ne dávat...
Samozřejmě namítnete, že nemůžu k tomu nikoho nutit, nikomu nic nařizovat. Že spousta těch kačerů najde pár keší. Že kešek už je moc. Samozřejmě, některé z těchto argumentů jsou oprávněné. Nechci po každém, kdo má 100 nálezů, aby něco už založil. Ale je to ostuda těch, co nic nezaloží a jen hledají. Že nejsou schopni pro ostatní i něco udělat. Najít nějaké pěkné místo, které by za keš stálo. V naší krásné republice jich určitě ještě pár existuje. Jen já mám asi dalších 10 vyhlédnutých... Můžete namítnout – keší už je dost. V některých místech možná ano, ale často mysterek bez vazby na místo, ještě se dá udělat i spousta pěkných keší na pěkných místech. Samozřejmě pro někoho je keš jen bod. Ale jiného může taková keš zavést na pěkné místo, které ještě neznal...
Možná mě také mrzí, že Groundspeak tak trochu zneužívá práci spousty těchto dobrovolníků - „ownerů“ - zakladatelů keší, bez nichž by geokešing nikdy nebyl to, co je. Samozřejmě, když založím keš, dělám to hlavně pro ostatní, ale z mé práce profituje někdo jiný, který to ani nezohlední v přístupu k nám zakladatelům keší oproti těm „vyzobávačům rozinek“.

Předpokládám, že nejvíc emocí vzbudí předchozí odstaveček. Ale prostě přijde mi, že i GS profituje na práci autorů kešek, aniž by jim to jakkoliv vrátil. A stačilo by třeba slevou na PM členství. Vím, že mě spousta lidí za tento názor odsoudí, že to přece nejde udělat, jak by se to provedlo, pak by každý zakládal zaokapovku, kterou za pár měsíců zruší, jen kvůli té slevě. Bohužel žádný systém nikdy nebyl úplně spolehlivý a vždy se našli někteří, kteří takový systém zneužili...

Aby nedošlo k mýlce, jsem proti jakémukoliv zpoplatnění, kešek a nelíbí se mi ani PM kešky! Jen se zamýšlím nad tím, jak si někteří v klidu říkají – co já bych se s nějakými keškami dělal, když nemusím a stačí mi na ně chodit! A nejedná se jen o kačery s pár nálezy, ale i o kačery se tisíci či dokonce desetitisíci nálezy! Jenže pokud by si to takto řekli všichni autoři, nebyly by kešky vůbec žádné!!! Ovšem samozřejmě neznamená to jen založit tu keš, ale také se o ni starat...

Osobně si myslím, že pokud už někdo dělá geokešing delší dobu a je jedno, kolik má nálezů, měl by se zamyslet, co mu tato zábava dává a co dává on této zábavě. Zda je opravdu jen pasivní konzument naší „zábavy“, nebo raději aktivní tvůrce. Já osobně si řekl, že podobným konzumentem nebudu a že se podělím s ostatními o krásná místa co znám, zkusím jim nabídnout pár pěkných zážitků. O tu radost z nálezu pěkné kešky. A pokud se někomu alespoň kousek z mé kešky líbil, jsem rád... A osobně bych se styděl mít tolik nálezů, co mám a přitom nic neudělat pro ty, kdo pro mě připravili řadu krásných keší, které jsem našel.

A nejedná se jen o to keše založit, ale zároveň je i udržovat.