Budapešť je krásné město. Chybí jí ovšem původní historické památky. Ty se prostě v průvanu bouřlivých dějin nedochovaly. Tak si je Maďaři na přelomu devatenáctého a dvacátého století dodělali. Ulice, náměstí, mosty i stanice metra pojmenovali po svých národních hrdinech. Mimochodem žlutá trasa podzemky je v provozu už z roku 1898 a její projetí je zážitkem samo o sobě. Nám ovšem nejvíce imponoval majestátní Dunaj. Ten prostě Praha nemá. A přidá-li se k němu nasvětlený parlament a lanové mosty, je večerní procházka po nábřeží velice vítaným zpestřením pobytu ve velkoměstě. My jsme navíc ve středu 20.8. měli štěstí na mohutný půlhodinový ohňostroj, pořádaný na řece ku příležitosti státního svátku. Takový státní svátek vnímají maďarští občané daleko opravdověji než Češi, slavnostněji. A zavřené jsou celý den i hypermarkety.
Hromadná doprava ovšem i ve svátek jezdí skvěle. Nejen čtyři linky metra, ale i tramvaje, trolejbusy, autobusy a lodní linky. I v okrajových částech města se čeká jen několik minut na spoj do centra. Plně se nám osvědčila týdenní jízdenka za necelých pět stovek korun na osobu. Po Budapešti se v podstatě nedá jezdit načerno. U vchodu do každé stanice metra stojí celodenně revizoři a kontrolují úplně každého. Do většiny autobusů (téměř vždy se jedná o starobylé a čisté Ikarusy) se nastupuje předními dveřmi a řidič kontroluje jízdní doklady. Konflikty jsme neviděli. Maďaři jsou poctiví a "sockou" jezdí rádi. I proto jsou ulice města po celé dny docela dobře průjezdné. Aut tu jezdí výrazně méně než v Praze. Benzín je citelně dražší, nafta ještě více. A s parkováním je vcelku problém. Proto se turistům i kačerům vyplatí nechat auto u hotelu a jet MHD.
My jsme bydleli v Hotelu Chesscom na konečné modré linky metra Köbanya-Kispest. Přes ulici jsme měli metro, autobusový terminál a obchodní centrum. Hotel má dobré recenze, které můžeme z vlastní zkušenosti potvrdit. Poměr ceny a kvality je na vysoké úrovni. A tak ho dalším kačerům doporučujeme jako vhodné a kvalitní zázemí pro městské geovýpravy.
Dostáváme se tedy ke keším. Na první pohled vypadá mapa Budapešti jako kešolovský ráj. Ale zdání poněkud klame. Hodně keší i sérií je ve městě špatně udržovaných. Hlavně v centrálních a hustě obydlených částech města moc neočekávejte, že krabičku opravdu najdete. A když už, tak to bude nějaké náhradní řešení, které neodpovídá zaměření i parametrům v listingu. Přesto neexistující keše jsou jen málokdy disablované.
Co ovšem doporučuji odlovit, to jsou keše na budínských vrších.Tyto zalesněné a divoké kopce na západním okraji Budapešti jsou za pěkného počasí úžasné. Na horských lukách poletují nádherní motýli a můžeme se kochat leteckým pohledem na město pod námi. Do kopců jede od metra řada autobusů v několikaminutových intervalech, mastňáky vozí dlouhá sedačková lanovka a nejen pro děti je zážitkem lesní úzkokolejka provozovaná také dětmi pod dohledem dospělých železničářů. Ta se dá velice dobře využít při odlovu pěkně udělané série mysterek Puzle. Její luštění je i pro Čechy snadné a odlov vřele doporučuji. Navíc v okolí jsou desítky spolehlivě odlovitelných tradiček. Přidáme-li k tomu dobře fungující pohostinné služby v této oblasti, je jasno - rozumný kačer začne budapešťskou sklizeň právě zde. Ostatní série ve městě a v jeho okolí už totiž zdaleka tak příjemné nejsou.
Pokud se chystáte do Budapešti, klidně se na nás obraťte. Třeba můžeme poradit.
Milan z týmu Fanda 199.
Hromadná doprava ovšem i ve svátek jezdí skvěle. Nejen čtyři linky metra, ale i tramvaje, trolejbusy, autobusy a lodní linky. I v okrajových částech města se čeká jen několik minut na spoj do centra. Plně se nám osvědčila týdenní jízdenka za necelých pět stovek korun na osobu. Po Budapešti se v podstatě nedá jezdit načerno. U vchodu do každé stanice metra stojí celodenně revizoři a kontrolují úplně každého. Do většiny autobusů (téměř vždy se jedná o starobylé a čisté Ikarusy) se nastupuje předními dveřmi a řidič kontroluje jízdní doklady. Konflikty jsme neviděli. Maďaři jsou poctiví a "sockou" jezdí rádi. I proto jsou ulice města po celé dny docela dobře průjezdné. Aut tu jezdí výrazně méně než v Praze. Benzín je citelně dražší, nafta ještě více. A s parkováním je vcelku problém. Proto se turistům i kačerům vyplatí nechat auto u hotelu a jet MHD.
My jsme bydleli v Hotelu Chesscom na konečné modré linky metra Köbanya-Kispest. Přes ulici jsme měli metro, autobusový terminál a obchodní centrum. Hotel má dobré recenze, které můžeme z vlastní zkušenosti potvrdit. Poměr ceny a kvality je na vysoké úrovni. A tak ho dalším kačerům doporučujeme jako vhodné a kvalitní zázemí pro městské geovýpravy.
Dostáváme se tedy ke keším. Na první pohled vypadá mapa Budapešti jako kešolovský ráj. Ale zdání poněkud klame. Hodně keší i sérií je ve městě špatně udržovaných. Hlavně v centrálních a hustě obydlených částech města moc neočekávejte, že krabičku opravdu najdete. A když už, tak to bude nějaké náhradní řešení, které neodpovídá zaměření i parametrům v listingu. Přesto neexistující keše jsou jen málokdy disablované.
Co ovšem doporučuji odlovit, to jsou keše na budínských vrších.Tyto zalesněné a divoké kopce na západním okraji Budapešti jsou za pěkného počasí úžasné. Na horských lukách poletují nádherní motýli a můžeme se kochat leteckým pohledem na město pod námi. Do kopců jede od metra řada autobusů v několikaminutových intervalech, mastňáky vozí dlouhá sedačková lanovka a nejen pro děti je zážitkem lesní úzkokolejka provozovaná také dětmi pod dohledem dospělých železničářů. Ta se dá velice dobře využít při odlovu pěkně udělané série mysterek Puzle. Její luštění je i pro Čechy snadné a odlov vřele doporučuji. Navíc v okolí jsou desítky spolehlivě odlovitelných tradiček. Přidáme-li k tomu dobře fungující pohostinné služby v této oblasti, je jasno - rozumný kačer začne budapešťskou sklizeň právě zde. Ostatní série ve městě a v jeho okolí už totiž zdaleka tak příjemné nejsou.
Pokud se chystáte do Budapešti, klidně se na nás obraťte. Třeba můžeme poradit.
Milan z týmu Fanda 199.
Pěkný článek a dobrá reklama na výlet směr Budapešť. Hned bych vyrazil (hlavně metro bych si projel rád, kolejová vozidla já minuji).