1
Série, které jsou (nejen) na houby - I.
Příspěvek od
Fanda199
,
09 září 2014
·
3 887 Zobrazení
reportáž
Je noc mezi prvním úterým a první středou měsíce září roku 2014. Venku stále vytrvale prší a já přemýšlím, zda mé spoléhání na meteorology nebylo poněkud pošetilé. Ve čtyři hodiny vstávám, beru naši čtyřnohou boxerku Sáru a jedu v drobném dešti po hopsaštráse na Vysočinu. V obou dlouhých zúženích se protahuji kolem nepojízdných slovenských kamiónů, ten poslední z nich začal hořet za jízdy přímo přede mnou. S chutí tepnu národního života u Velkého Beranova opouštím a poněkud menší žilkou za opatrného svítání směřuji ke Žďáru. Ranním cílem je vcelku nová série šedesáti keší RPWT GC593N3.S kešemi a sériemi v tomto regionu mám dobré zkušenosti. Ty se brzy potvrzují i toto ráno. Vyndavám z auta složenou koloběžku, dávám jí potřebný tvar a za několik minut vyrážíme. Tedy chudák Sára musí pelášit za mnou - pokud se náhodou jede z kopce. Do kopce jsem naopak v nevýhodě já. Komunikace jsou klidné, převládá asfalt nad šotolinou. Občas musím koloběžku vést. Okolní krajina je zádumčivá, obloha tmavá, viditelnost skromná. Sice již přestalo pršet, ale mezi cestou a krabičkami jsou často bažiny, jednou dokonce keš jen kousek vystupuje nad hladinu přeplněného rybníka. Musím si nějak poradit. V lesích přes noc narostly v hojném množství gigantické hřiby, které nikdo nesbírá. Také já je nechávám svému přirozenému osudu. Mě zajímají trofejní body a ty utěšeně přibývají. Před polednem máme šedesátou krabičku a jedeme či běžíme patnáct kilometrů nazpět. Musím brát na fenku ohled. Ta se ovšem drží statečně a za pět čtvrthodin jsme u auta. Rychle balím koloběžku a jede se dále. Na jídlo není čas, máme proti ambicióznímu plánu zpoždění.
Projíždíme Žďárem a míříme k Medlovu. Tady po letošním eventu zbyla dočasná série Pod kamenem GC3TR37. Obnáší patnáct bodíků a něco málo k tomu. Na provedení keší je sice ona dočasnost trochu znát, ale to mi nevadí. Vyjasnilo se a na rozmáčenou krajinu pere odpolední slunko. Pobyt v lese se šumícím potokem je příjemný. Kromě oficiálního potoka se proudy narudlé vody valí i hlubokými, úzkými koryty mezi stromy. Občas se ukáže proti azurové obloze panoráma Žďárských vrchů. A všude okolo jsou opět mraky hřibů. Koloběžku jsme nechali v autě a od keše ke keši běžíme. Za hodinu je hotovo. Čeká nás Polička.
Na toto historické město jsem se dlouho těšil. Polička má krásně zachované městské hradby, kterým je také věnovaná jedna keš GC347PE. Městečko mírně vylovíme a v podvečer míříme dále na východ. Plánované Jevíčko už nestíhám. Škoda. Za setmění přijíždíme do Náměšti na Hané, kde jsem v sokolovně zajistil nocleh. Máme vlastní, téměř hotelově vybavený pokojík a jsme spokojeni. V restauraci na náměstí se ještě vaří, tak se mohu i najíst. Nyní už mám na to čas. A pak ještě vyvenčit psa a jde se spát. Ráno nás čekají okolní série.
Milan z týmu Fanda199.
Budapešť 2014
GeoGet
URWIGO
CWG
