1
Série, které jsou (nejen) na houby - II.
Příspěvek od
Fanda199
,
13 September 2014
·
3258 Zobrazení
reportáž
Je první zářijový čtvrtek roku 2014. Venku svítá a já vstávám. Sára ještě spí ve svém pelíšku. Budí se, když odnáším složenou koloběžku do auta. Ihned se ke mně přidává. Tři kilometry za Náměští na Hané začínají dvě navazující série tradičních keší – Strategická GC4W16A a Koloběžková GC58JR0. Parkuji na doporučeném parkovišti a za jasného rána zprovozňuji koloběžku. Sára se zprovoznila sama a nyní napjatě čeká na začátek akce. Celá trasa obou sérií je velmi vhodná pro koloběžku. Lesní cesty v délce několika kilometrů jsou perfektně vyasfaltované a profil není příliš zvlněný. Keše jsou dvě až čtyři na kilometr, vždy jsou blízko cesty a mají dobře popsané hinty. V praxi to znamená odhadem deset kilometrů tam a pak zase zpátky k autu, pokud autíčko někdo nepřiveze k vám na druhý konec lesa. To u nás nehrozilo. My si to museli s fenou poctivě před snídaní odšlapat oběma směry. Keše jsou zajímavě zpracované, některé jsou hodně originální a doposud zachovalé. Je tu poněkud menší provoz kačerů. Jsme přeci jen až na samém severovýchodním okraji Vysočiny. Celkově je tu klid uprostřed mohutných hvozdů. A opět je okolo nás hromada hub. Houbaře potkáváme teprve v devět hodin na parkovišti. My už máme odloveno a oni jdou teprve do lesa. To jsou mi teda houbaři!
Jdeme na snídani. Teda já. Sára bude až večeřet, aby se jí při pohybu s plným žaludkem neudělalo špatně. Kupuji si v konzumu místní skvělé, čerstvé, hanácké koláče a koušu je v autě. Návštěvou kuchyňky na ubytovně bychom se zdržovali, čeká nás totiž hlavní bod dnešního dne.
Tímto hlavním bodem je série padesáti keší v jihozápadním cípu Hané GC5019K, v lesích hustých, smrkových, i řídkých, tvořených mohutnými duby, na polních a lučních cestách s dalekými výhledy do Hané i na strmých svazích nad divokou říčkou Romže v temném lese. Uprostřed této pro Pražáky málo známé krajiny je vlaková zastávka Zdětín lokálky z Prostějova, u ní Bělecký mlýn s vyhledávanými pohostinnými službami a mezi tím vším, na zelené louce, je doporučené parkoviště, na které ve slunném dopoledni přijíždím. Návštěvu voňavé hospody k nevoli psa vynechávám a spěchám k padesáté keši, která je ownerem doporučeným začátkem cesty. Tato série se totiž chodí od nejvyššího čísla dolů, jaksi proti proudu času. Díky tomu může člověk jako já, kterému je okolo padesátky, rozjímat u každé keše, co dělal ten rok svého života. Třeba taková pětatřicítka je pěkné číslo. Právě díky pestrosti terénu, horší dohledatelnosti keší a rozjímání, se nám odlov celé série poněkud vleče. Končíme u auta až v podvečer.
Cestou na ubytovnu se ještě stavujeme pro jednu keš poblíž zámku v Náměšti na Hané GCW5A3. Zámek osvětlují poslední paprsky zapadajícího slunce za blízkými kopci. Rychle ještě fotím tuto místní dominantu, dávám poté feně na pokoji nažrat a jdu za stejným účelem tam, kde jsem byl i včera večer. S naplněnými břichy a bolavými svaly spokojeně se Sárou usínáme.
Milan z týmu Fanda199.
Série, které jsou (nejen) na houby - I.
Budapešť 2014
Jdeme na snídani. Teda já. Sára bude až večeřet, aby se jí při pohybu s plným žaludkem neudělalo špatně. Kupuji si v konzumu místní skvělé, čerstvé, hanácké koláče a koušu je v autě. Návštěvou kuchyňky na ubytovně bychom se zdržovali, čeká nás totiž hlavní bod dnešního dne.
Tímto hlavním bodem je série padesáti keší v jihozápadním cípu Hané GC5019K, v lesích hustých, smrkových, i řídkých, tvořených mohutnými duby, na polních a lučních cestách s dalekými výhledy do Hané i na strmých svazích nad divokou říčkou Romže v temném lese. Uprostřed této pro Pražáky málo známé krajiny je vlaková zastávka Zdětín lokálky z Prostějova, u ní Bělecký mlýn s vyhledávanými pohostinnými službami a mezi tím vším, na zelené louce, je doporučené parkoviště, na které ve slunném dopoledni přijíždím. Návštěvu voňavé hospody k nevoli psa vynechávám a spěchám k padesáté keši, která je ownerem doporučeným začátkem cesty. Tato série se totiž chodí od nejvyššího čísla dolů, jaksi proti proudu času. Díky tomu může člověk jako já, kterému je okolo padesátky, rozjímat u každé keše, co dělal ten rok svého života. Třeba taková pětatřicítka je pěkné číslo. Právě díky pestrosti terénu, horší dohledatelnosti keší a rozjímání, se nám odlov celé série poněkud vleče. Končíme u auta až v podvečer.
Cestou na ubytovnu se ještě stavujeme pro jednu keš poblíž zámku v Náměšti na Hané GCW5A3. Zámek osvětlují poslední paprsky zapadajícího slunce za blízkými kopci. Rychle ještě fotím tuto místní dominantu, dávám poté feně na pokoji nažrat a jdu za stejným účelem tam, kde jsem byl i včera večer. S naplněnými břichy a bolavými svaly spokojeně se Sárou usínáme.
Milan z týmu Fanda199.
Série, které jsou (nejen) na houby - I.
Budapešť 2014