1
Počasí se v noci radikalizuje. Vichřice venku hučí a kvílí, střecha Švýcárny se nadnáší, okenice lomcují. Sára na koberci zoufale funí a nervózně mlaská. Ráda by po tvrdém dni hluboce spala, ale nemůže. Rozednívá se. Nemám chuť vstávat, Pod peřinou je lépe než ve venkovní sibérii. Ale musíme ještě urazit dvacet kilometrů na vlak.Beru džípíesku a jde se venčit. Mohutný vítr neslábne. Lovíme keše na Švýcárně i na Malém Dědu GC2BK9J. Zde dokonce vítr rozhání okolní mraky a nabízí výhled do prosluněného podhůří. To vidím z hřebenů naposledy. Jdu na snídani a pak Švýcárnu opouštíme.
První kilometry na Červenohorské sedlo jsou relativně klidné. I tak si tam dávám velmi dobrou kávu s domácím závinem. Překvapuje mne příjemně, že do mírně luxusní restaurace mohu i se psem. Zcela přirozeně, bez problémů. Po občerstvení a ohřátí opět stoupáme lesem na holé hřebeny. Na Červené hoře jsou dvě keše. Ta druhá GC1EMNZ je na vrcholu přímo u paty skály, která je na obrázku v záhlaví. Vítr zde začíná řádit v plné síle a nás čeká cesta na nejvyšší vrch této části Jeseníků - Keprník.
Vstupujeme do velice fascinujícího pralesu, prchající cáry mlhy umocňují pohádkový dojem. Výškové metry rychle přibývají. Rychlost vichřice roste. Na vrcholu Keprníku zkouším fotit na Earth Cache GC24E37. Sotva držím přístroj v křehlých prstech a také sebe na nohou. Takový fičák jsem snad ještě nezažil a navíc viditelnost je maximálně dvacet metrů. Pod vrcholem potkávám jediné dva lidi za celý den. V nečase se s chutí zdravíme.
Následuje poslední velký kopec kopec dne - Šerák. Vichřice si nedává oddech, kilometry přibývají, počasí se nemění. K chatě Na Šeráku přicházíme už hodně unavení. Lovíme místní keš GC3J8B5 a jdeme na polévku. Vítá nás příjemná vůně, ale to je vše. Psa musím nechat přivázaného venku. To nepřipadá v úvahu. Vzdávám se teplého, ale sobeckého občerstvení a rychle sestupujeme dolů.
Čeká nás šestikilometrový pochod do sedla Ramzová a cestou tři keše. Na Ramzové se už opravdu chci najíst a ohřát. Ale všechny dveře jsou zavřené. Potkávám pár lidí, dle jejich informací sezóna zde den předtím skončila a do zimy mají pěšáci útrum. Původně jsem měl v úmyslu obejít keše na okolních kopcích směrem na polskou hranici. Mám ale všeho plné zuby, zjišťuji, že mi zrovna jede rychlík do Zábřehu, a tak neváhám. Ve vlaku rozbaluji ovocnou tyčinku a v teple se Sárou usínáme.
KONEC.
Milan z týmu Fanda199.
Jesenické putování I
Série, které jsou (nejen) na houby - III.
Série, které jsou (nejen) na houby - II.
Série, které jsou (nejen) na houby - I.
Budapešť 2014
GeoGet
URWIGO
CWG
Parádní trek:) Při četbě jsem si vzpomněl na dávné listopadové nocování v pralese pod Švýcárnou, kdy nejdřív mi k ohni napadlo 15 cm sněhu a ráno teploměr na Švýcárně ukazoval -17. A pak, cestou dolů k přehradě skrz Divoký důl jsem potkal vlka... Těším se, až sem vyrazím s navigací. Díky za fajn blog.