1937 odpovědí na toto téma

[Citecka]

Opravdu je ten popis podivně vágní.

 

S jiným běžným slaňovátkem by jeli dolů ještě rychleji, případně úplně volným pádem. Protože pokud jeli nekontrolovaně po grigri, nemohli držet dolní konec lana... a grigri mírně brzdí i plně otevřené. A to pomíjím, co by člověk, který je schopen popisovaného, udělal, kdyby se musel ve visu přepnout z blokantů do slaňovací pomůcky.

Tento příspěvek byl upraven od Citecka: 22 September 2014 - 17:03

[Modrak]

Presne tak. Pokud nekdo nezvladl tohle a skoncil s narazenou pr...., tak pustit ho nahoru misto toho s prusikama a kyblem by byla v podstate vrazda, pravdepodobne by to dopadlo mnohem hur.

[Petman02]

Situace je popsaná nejasně, není jasné při čem se to stalo. Jediný co mě napadlo, pokud se na grigri pouze slaňovali, tak chybně založené lano, to je pak fofr. Ale pokud použili grigri i pro výstup, pak teda nevím. Jedině, že by nedrželi volný konec lana a nepustili páku ....

[Kuba Turek]

Aha, tak uz to vidim. Takze pri slaneni. V tom pripade mi vysvetli, jak meli misto grigri slanit na jumaru. Taky se zamysli nad tim, jak by asi dopadli titiz, kdyby meli misto grigri na slaneni neco jinyho. Treba osmu, nebo kybl. Jesli by to skoncilo narazenou pr....

 

Chyba nebyla v materialu, ale v jeho amaterskem pouziti. Obavam se ze pripady co popisujes by se s jinym materiaem asi staly taky. BTW ono staci mit s sebou nekoho trochu zkusenejsiho, kdo dole drzi volnej konec lana a eventualne za nej zatahne.

Jasně že chyba nebyla v materiálu a v jeho použití. Jenže grigri prostě není blbuvzdorné zařízení, není zcela intuitivní a doporučuje se jen zkušeným a pravidelně praktikujícím lezcům. Pro stoupání po laně je vhodné jen na krátké úseky jako nouzovka a pro slaňování vůbec (pokud lze použít jiné slaňovátko). Právě proto každý základní kurz (horolezecký, lezecký, šplhací, outdoorový...) napřed učí stoupání pomocí prusiků a slaňování pomocí HMS + poloviční loďák a později nějaký kýbl nebo osmu. Tam právě ta intuice funguje - když se lekneš, tak automaticky zatneš svaly, za "něco" se chytneš a zatáhneš. A to "něco" je lano, které zastaví Tvůj sjezd. Navíc se při delších a komplikovaných slaněních slaňuje výhradně s pojistným prusikem, takže i kdy se pustíš, tak zůstaneš na laně viset jako pytel brambor, ale budeš žít.

[Parkis]

Jasně že chyba nebyla v materiálu a v jeho použití. Jenže grigri prostě není blbuvzdorné zařízení, není zcela intuitivní a doporučuje se jen zkušeným a pravidelně praktikujícím lezcům. Pro stoupání po laně je vhodné jen na krátké úseky jako nouzovka a pro slaňování vůbec (pokud lze použít jiné slaňovátko). Právě proto každý základní kurz (horolezecký, lezecký, šplhací, outdoorový...) napřed učí stoupání pomocí prusiků a slaňování pomocí HMS + poloviční loďák a později nějaký kýbl nebo osmu. Tam právě ta intuice funguje - když se lekneš, tak automaticky zatneš svaly, za "něco" se chytneš a zatáhneš. A to "něco" je lano, které zastaví Tvůj sjezd. Navíc se při delších a komplikovaných slaněních slaňuje výhradně s pojistným prusikem, takže i kdy se pustíš, tak zůstaneš na laně viset jako pytel brambor, ale budeš žít.

Ještě jsem neviděl kurz kde by jako první učili slanění na půlloďáku, přijde mi to divné ale možná máš jiné zkušenosti.

Grigri je minimálně stejně blbuvzdorné jako osma/kýbl/půlloďák/whatever. Když v leknutí rafneš za lano, zastaví tě úplně stejně, ať už na páce visíš jak chceš. Stačí opět ona základní poučka která platí všude - nepouštět volný konec lana. A kdo se tím neřídí, dobře mu tak.

Tento příspěvek byl upraven od Parkis: 22 September 2014 - 18:34

[psticha]

Plne souhlasim.Kdyz nekdo spandne,musel zakonite neco zvorat!

[Jacka]

Jasně že chyba nebyla v materiálu a v jeho použití. Jenže grigri prostě není blbuvzdorné zařízení, není zcela intuitivní a doporučuje se jen zkušeným a pravidelně praktikujícím lezcům. Pro stoupání po laně je vhodné jen na krátké úseky jako nouzovka a pro slaňování vůbec (pokud lze použít jiné slaňovátko).

Stoupat a slanit bezpečně na grigrině zvládá můj devítiletý synovec. Stačí nechat se poučit, neblbnout a nedělat hned mistra světa. Když se lekneš a všechno pustíš, ono se to zastaví - na rozdíl od osmy, která se ve stejné situaci rozjede. A grigrina je dle popisu výrobce určená sice přednostně na jištění, ale kromě toho i na příležitostné výstupy a slanění. Takže použít ji k těmto účelům rozhodně není "začátečnická chyba", jak jsi nahoře napsal.

Přiložené miniatury

• 

Tento příspěvek byl upraven od Jacka: 22 September 2014 - 18:47

[hoblik]

Jasně že chyba nebyla v materiálu a v jeho použití. Jenže grigri prostě není blbuvzdorné zařízení, není zcela intuitivní a doporučuje se jen zkušeným a pravidelně praktikujícím lezcům. Pro stoupání po laně je vhodné jen na krátké úseky jako nouzovka a pro slaňování vůbec (pokud lze použít jiné slaňovátko). Právě proto každý základní kurz (horolezecký, lezecký, šplhací, outdoorový...) napřed učí stoupání pomocí prusiků a slaňování pomocí HMS + poloviční loďák a později nějaký kýbl nebo osmu. Tam právě ta intuice funguje - když se lekneš, tak automaticky zatneš svaly, za "něco" se chytneš a zatáhneš. A to "něco" je lano, které zastaví Tvůj sjezd. Navíc se při delších a komplikovaných slaněních slaňuje výhradně s pojistným prusikem, takže i kdy se pustíš, tak zůstaneš na laně viset jako pytel brambor, ale budeš žít.

 

 

To je pěkné srovnávání hrušek s jabkama:

 

- Reflexní chycení volného konce lana funguje stejně u všech slanovacích pomůcek.

- Pokud se pustím všeho zůstanu na Grigri viset jako pytel brambor. Takže žádný problém.

- Situace s teoretickým reflexním zatažením za páku se rovná situace reflexního uchopení prusíku. Nešikovně uchopený prusík nefunguje.

 

Proto je vždy potřeba držet volný konec lana. A to se týká osmy/kýblu/grigri/siru/rigu... zkrátka všeho.

[ssva]

Jediné nebezpečí grigri vidím v tom, že někoho nezkušeného může svádět k mylnému dojmu, že oproti klasickým slaňovátkům je absolutně blbuvzdorné a za všech okolností bezpečné.

[Kuba Turek]

To je přesné! Je to největší nebezpečí grigri a bohužel velmi reálné.

[hoblik]

To je přesné! Je to největší nebezpečí grigri a bohužel velmi reálné.

 

Tomuto omylu bohužel podléhají i zkušení, například u zařízení typu RIG/ID. Neboť i tam je třeba držet volný konec lana - a to i když má zařízení tzv. "antipanic". Trápili jsme jedno takové - SIR od Singing Rock - a zkoušeli co to udělá, když člověk nedrží volný konec lana. Antipanic cestu dolů poměrně rychle zastaví, ale dá se kus popojet a když člověk na tom kusu cesty potká třeba větev...

 

Ale zpátky k oněm údajným třem letošním pádům v okolí paně Turka - ptám se kdo to byl, kdy to bylo, kde to bylo? Zatím se zdá, že nikdo jiný o nich neslyšel. A tady se přitom každá zpráva šíří jak stepní požár. Tak je mi to divné. A rozebrat si takové tři případy by bylo poučné.

[Citecka]

Ach jo... takže jeho největším nebezpečím je to, že je bezpečnější? Vzhledem k tomu, jaká panika všude koluje kolem použití grigriny (věta o "svádění" a neintuitivnosti bude v metodikách pravděpodobně častěji, než v novinách slovo "blaho lidu"...), budou na ni nováčci nejspíš sahat v kožených rukavicích, aby se nespálili...

 

Aby mohlo dojít k panickému zavěšení se na páčku, musí se nejprve vyklopit, tedy člověk už slaňuje. Pak by se ale měl držet volného konce VŽDYCKY! To se snad učí jako první.

 

A k tomu reflexnímu chycení se lana: nikdo se reflexivně nechytně volného konce lana někde pod prdelí. Naopak, chytne se toho našponovanýho, co má před očima; načež se velice rychle pustí... no, i kdyby ne - pod někým, kdo se hypoteticky může zachovat takhle, má stát druhej, co se případně na to lano pověsí (a zastaví ho, ať už visí v čem chce a drží se čeho chce).

 

Ale nikdo tu nezmiňuje jinou reálnou hrozbu, a to, že se činné ramínko grigri zamotá do té hromady smyc a cajků, co má kačer před sebou, třeba se nějakej kus přetáhne přes něj nebo podobně, a ono se nedokáže včas vyklopit a brzdit. To by se stát mohlo. A ještě pravděpodobnější (mě se stalo dvakrát) je to, že se lano ušpiní nějakým bordelem (mechem, smůlou) a neprojede grigri vůbec... což je přesně opačný problém, než že z něj sjedeš až dolů.

[panMuf]

no,když to přirovnám k autu,to má dnes ABS,EPS a já nevím jaké S,řidiče trochu podrží,ale řidič magor si myslí že je to naprosto blbuvzdorné a pak se on a jiní okolo nestačí divit,když dají ránu protože ta technika není samospasitelná.Jako vždy je to o lidském činiteli.

Když to shrnu,prusíky a smyce je základ,něco jako abeceda,grigrina rig jumar atd.je takové vylepšení,a vůbec nejlepší je kombinace obojího.Už několikrát se mi stalo,že nejlepší řešení problému na stromě byl prusík.Sám používám distel(snad jsem to napsal správně),protože v sobě spojuje vlastnosti jumaru i grigriny.A někdy když si opravdu nejsem jistý,používám na cestu dolů grigrinu a nad ní dám prusík a pak už mám pocit sucha a bezpečí .Takže každé náčiní je bezpečné podle toho,jak jej člověk umí používat.

[panMuf]

malý dodatek,distel dokáže slanit i na napnutém laně,což grigrina neumí.Takže v něčem ještě lepší.

[panMuf]

já mám dnes den ,chtěl jsem ještě napsat na napnutém laně a při zatížení.

[see.bee]

a k čemu slaňování na napnutém laně je dobré?

gri gri je na slaňování výborná věc. v okolí na nich slaňuje docela dost kačerů, teda co vím, dva snad používají stopáky (výborný na skálu a v místech, kde si chce člověk provést jednoduše zabezpečení proti prokluzu ve visu). a taky ještě dva jezdí na osmách, .....

[Parkis]

a k čemu slaňování na napnutém laně je dobré?

 

Dovedu si představit např slanění po šikmém traversu (přes řeku ze skály třeba). Nikdy jsem nic takového nepoužil, ale představit si to umím

[brumlik]

 Pantin od Petzlu  Za mne určitě ANO , lezu s ním jak keříky kolem 10 metrů, tak mé bukvoně kolem 25 - 30 metrů i jen tak pro radost kolem 40 metrů. A velmi se osvědčil, mám tedy Pantin, croll, jumar a pro mne k nezaplacení, kam se to hrabe na jojo . Pohoda přilezení, a  nenadřu se, což u mé váhy 125 Kg je super pohoda. vřele doporučuji

[brumlik]

Co se týká slanování velice vydařená věc je ID , fakt vymakaná a bezpečná věcička , pak samo o třídu nižší je RIG, u obou je velká výhoda zajištění slanovátka na místě, takže  přepnete páku do polohy "zamčeno" a můžete v bezpečí vyset na laně a třeba mottovat úchyt pro keš, nebo prostě lovit keš aniž by jste se báli nechtěné manipulace s pákou a odblokování pomůcky

 

ID má 100 procentní ANTIPANIC , stačí víc zatáhnout za páku a stojíte na místě, nikam nepadáte, nikam nepopojedete ani nesklouznete. Stojíte tam kde jste za ni zatáhli. Další věc je, že je absolutně blbuvzdorná a to když dáte opačně lano, nepustí vás to slanovat.

[Jacka]

Prosím pěkně, já vim, že se ptám blbě, ale tolerujte začátečníka !

Mohl by mi, prosím, někdo z ostřílených matadorů krok za krokem popsat postup, když člověk vyleze po laně (jeden pramen) nahoru s dvěma prusíkama a tam se chce přepnout do osmy a slanit zas dolu, to vše v prostoru, bez stoupání na nějakou větev apod., a ještě pokud možno aby ta osma při slanění byla jištěná prusíkem, kterej by to při puštění lana zastavil? Ctěla bych návod pro blbce typu "teď odsedneš do týhle smyčky, pak  tuhle přepneš tam, touhle karabinou zajistíš to a to" atd... Za kladné vyřízení žádosti předem děkuji! Jo, a že se přitom nemam zrakvit, to mi radit nemusíte, mínim to prozatim zkoušet asi tak metr nad zemí .