Nezapomeň, že prusík už vešel do lingvistiky, odvozuje se z něj expresivní vyjádření "je to oprus".
Trochu mi neleze do hlavy, co zu už snad dvakrát píše panMuf - a to o průběžném slanění na prusíku při jeho byť částečném zatížení. Že takové použití může pokurvit lano mě vůbec netrápí, ale z techniky "bez železa" na DR vím, co se děje s opletem prusíku... i při obyčejném použití "popotáhnu zaseknu občas povolím" se ti po pár minutách začne měnit vlastnost toho uzlu, začne víc prokluzovat - tedy pokud nepoužiješ speciální reepku právě na toto odolnou. Uvědom si, že třecí plocha uvnitř prusíku zůstává stále stejná a teplo se vyvíjí poměrně značné. Sjíždět na něm bych fakt moc nedoporučoval.
U té popsané techniky přejištění mi vrtá hlavou, proč se zbavovat spodního prusíku a sjet to s horním dojištěním - viděl bych to právě opačně (pokud máš vyzkoušenu délku tak, aby to dolní prus nezalezl do osmy...). tedy sednu do horního prusu, nasadím osmu přes smyci, stoupnu do horního prusu, popotáhnu co to jde osmu i spodní prus, povolím a rukou vedu horní prus tak, až si seu do spodního, sundám horní prus.
Ale připomínám, i v případě, že ti to ideálně vyjde (správné délky), pořád to vyžaduje dost síly v rukách.
S prusíkama je fakt docela opruz, budou se s tebou prát, když je budeš chtít popotáhnout nahoru, budou ti odmítat se sevřít, až je budeš zatěžovat (a budeš tak ztrácet části vystoupané výšky) a podobně. Strávíš ve visu víc času, násobně, a tím pádem i víc sil.
Možná bych vyzkoušel minimálně na horní úvaz ten prusík, co se omotává i kolem karabiny, mohlo by se s tím lépe manipulovat. Já to zkoušel jen jednou a to, samosebou, nic moc nenapoví... teda, kromě toho, že to prostě jumar není Minimálně by se s tím mělo lépe manipulovat směrem vzhůru.
Když už si chceš pohrát a vyzkoušet lézt nahoru s minimem železa, co vyzkoušet DR techniku? Nejsnáz tak, že přehodíš rozsochu, vytáhneš do ní statiku s karabinou nebo kladkou na konci (NIKDY jen lano skrze lano!) jako kotevní bod a skrze tu karabinu pracovní lano jako dual rope. Na pasivní konec se přivážeš k sedáku tak, aby ti asi metr, metr a půl lana zbyl, a tím koncem lana asi půl metru před tělem uděláš (asimetrický) prusík na činném konci DR. Dobře to funguje jen, můžeš-li se nohama aspoň trochu opřít o kmen (jinak musí být lezec mrštnej jak kanadská veverka a zhruba stejně vážit, ale taky to jde). Pak to funguje takhle: prakticky vodorovně ležíš a visíš v tom. Provedeš rychlý záklon s vytrčením středních partií, zároveň jednou rukou posuneš ten prusík po činném laně výš a druhou rukou si činné lano popotáhneš a zároveň si tím pomůžeš. Je to docela srandovní... odpadl jsem asi po deseti metrech, musel jsem vydýchat, ale ten první kousek šel jak víno. No, a pak začal ten prus prokluzovat ("ošoupal" se) a už to taková sranda nebyla... výhoda je jako u každé DR: volně se pohybuješ nahoru dolů při stálém zajištění. Jo, jasně, slaňuješ po zatíženém prusíku, což o kus výš kritizuju...