1937 odpovědí na toto téma

[hoblik]

Hele, a víte, co je taky dost dobrý? Vy všichni píšete převážně o prusíkáchz repky  6 - 7 mm. Já když jsem se ptala hejhuly, co prodával ve spešl outdoorovým obchodě, co si mam vzít na prusíky, tak mi řek, že nejčastějc si na to lidi berou 4 mm, prej že nosnost to má naprosto dostatečnou a po lanech to neklouže. Nějaký přepálení mu evidentně na mysl ani nevstoupilo .

 

Jacko, a proč se místo hejhuly radši neporadíš s kamarádem?

[Jacka]

Jacko, a proč se místo hejhuly radši neporadíš s kamarádem?

1) v malé šumavské vísce nebyl kamarád zrovna po ruce

2) předpokládala jsem, že hejhula ve specializovaným krámu to má vědět

3) byla jsem si vědoma faktu, že nepolezeme vysoko, todle bude jen na stoupání, život nám bude chránit grigrina a na dohled bude dědeček s žebříkem , takže o nic nejde

4) 5mm repku neměli a o 6mm někde psali, že už může prokluzovat, navíc byla dražší

[Modrak]

No jo, ale nemuze ten aramidovy prusik fungovat jako zehlicka? Prusiku se nic nestane,ale roste na nem teplota ze zacne zapekat oplet?
Stopakem jsem takhle "upravil" nejeden spagat,ale chapu ze tepelna vodivost a setrvacnost je mezi zelezem a prusikem jina

Tak dokud to jede, tak je to v pohode, protoze prusik je sice horkej, ale lano v tom pohybu nestihne ohrat, teplo se rozklada po dylce lana a dobry. Otazka je co se stane kdyz zastavis. Aby se ten horkej prusik nezatavil do toho lana :-) Proto taky jsem se ptal hned na zacatku jakou teplotu ten prusik muze mit. To vubec netusim, pac prusikum se vyhejbam. Me kdysi davno vysvetlili ze prusik je NOUZOVA moznost jak stoupat po lane, kdyz nemam poradnej material a nekam zahucim z ceho se jinak nemuzu dostat. Tedy takovy ty hlasky typu "az bude nejhur, budes prusikovat na tkanickach z bot". Coz odpovida prave tomu mit nekde kus 4mm reepky pro pripad katastrofy, abych nemusel rozvazovat ty boty. Ale lezt na tom normalne mi prijde sileny.

[panMuf]

na popolezení na laně stačí i ta 4,případně na zajištění,ale čistě jen na slaňování ne.A co se týče prokluzu,záleží jaký prusík umotáš a většinou když prusík prokluzuje,jen přidáš další závit a to by mělo problém vyřešit.

[Modrak]

3) byla jsem si vědoma faktu, že nepolezeme vysoko, todle bude jen na stoupání, život nám bude chránit grigrina a na dohled bude dědeček s žebříkem , takže o nic nejde

na tu grigri bacha. Never tomu uplne. Presne za tyhle situace muze selhat. Proklouzne ti ten prusik, propadnes se do grigri. Pocad dobry, akorat se nesmi zaroven stat, ze se ti treba ten prusik mezitim omota kolem ty packy na grigri. Jak zminoval citecka. A uz jedes. Packu mas odbrzdenou prusikem, oboji to jede dolu, sice to oboji trochu brzdi, ale ne moc. Pokud v tom momente nedrzis volnej konec lana u grigri, muzes se projet az na zem. Kdyz mas jako horni blokant v ty samy situaci jumar, nic se stat nemuze, protoze ten neselze. Ze se mi vseljaky ty snurky porad motaj do ty grigri jak Citecka zminoval je pravda a nechava me to celkem v klidu jen proto, ze vim ze na ten jumar se muzu spolehnout (samozrejme musi bejt privazanej k sedaku a procvaknutej karabinou).

[hoblik]

Tak dokud to jede, tak je to v pohode, protoze prusik je sice horkej, ale lano v tom pohybu nestihne ohrat, teplo se rozklada po dylce lana a dobry. Otazka je co se stane kdyz zastavis. Aby se ten horkej prusik nezatavil do toho lana :-) Proto taky jsem se ptal hned na zacatku jakou teplotu ten prusik muze mit. To vubec netusim, pac prusikum se vyhejbam. Me kdysi davno vysvetlili ze prusik je NOUZOVA moznost jak stoupat po lane, kdyz nemam poradnej material a nekam zahucim z ceho se jinak nemuzu dostat. Tedy takovy ty hlasky typu "az bude nejhur, budes prusikovat na tkanickach z bot". Coz odpovida prave tomu mit nekde kus 4mm reepky pro pripad katastrofy, abych nemusel rozvazovat ty boty. Ale lezt na tom normalne mi prijde sileny.

 

Majkled a já (a další) používáme prusíky na DRT, kde je to standardní věc. Tam - mimo jiné - prusík drží jen polovinu váhy a podobně. Viz přiložený obrázek.

 

[Modrak]

To je zajímavá otázka. Řekl bych že hlavní rozdíl je mezi "teplotou" a "teplem". I když bude mít prusík v některých místech poměrně vysokou teplotu, nebude v něm nahromaděno skoro žádné teplo. Oproti tomu Stopka (nebo jiný hardware) bude mít ve své hmotě nahromaděno při stejné teplotě nesrovnatelně větší množství tepla.

Jo, tohle urcite v principu plati.

[hoblik]

1) v malé šumavské vísce nebyl kamarád zrovna po ruce

2) předpokládala jsem, že hejhula ve specializovaným krámu to má vědět

3) byla jsem si vědoma faktu, že nepolezeme vysoko, todle bude jen na stoupání, život nám bude chránit grigrina a na dohled bude dědeček s žebříkem , takže o nic nejde

4) 5mm repku neměli a o 6mm někde psali, že už může prokluzovat, navíc byla dražší

 

Sedni na kolo, zajeď do Podolí, nahodíme lano tady v parku - ať se sousedi pobavěj - a ukážu ti tajemství ;-)

[slauch]

Šlo to s nim bezvadně, nevelkej rozdíl od jumaru. Jediný, co mi chybělo, bylo to držátko , Kapku mě unavovalo se při stoupání přitahovat jen za to napnutý lano. Kluci s tim šplhali nahoru jak veverky.

Pokud ti chybělo držadlo, tak zkus použít Karabinový prusík:

http://www.horolezec.../vystup-po-lane nebo tady http://horovsb.mrak..../karabinovy.gif

Nebo se mu taky říká Bachmannův: http://en.wikipedia....i/Bachmann_knot

Tento příspěvek byl upraven od slauch: 26 September 2014 - 10:26

[Jacka]

Sedni na kolo, zajeď do Podolí, nahodíme lano tady v parku - ať se sousedi pobavěj - a ukážu ti tajemství ;-)

Ne, přijď mi to nahodit tady do lesíka nad chalupou. Ale až napíšeš... víš o, že jo? Abych tě nesváděla k prokrastinaci .

Tento příspěvek byl upraven od Jacka: 26 September 2014 - 10:29

[Jacka]

Pokud ti chybělo držadlo, tak zkus použít Karabinový prusík:

http://www.horolezec.../vystup-po-lane nebo tady http://horovsb.mrak..../karabinovy.gif

Nebo se mu taky říká Bachmannův: http://en.wikipedia....i/Bachmann_knot

Na to už jsem koukala, ale někdo (tušim Gord) mi vysvětloval, že držátko slouží k posunu prusíku a nikoliv jako zábradlí pro můj skoro metrák živý váhy !

[majkeld]

Prosim vas,a co je to ta prokrastinace?
Me to pripomina jedno slovicko,ktereho bych se nechtel dozit :-O

[Jacka]

To je zajímavá otázka. Řekl bych že hlavní rozdíl je mezi "teplotou" a "teplem". I když bude mít prusík v některých místech poměrně vysokou teplotu, nebude v něm nahromaděno skoro žádné teplo.

Todle tvrzení mi teda vůbec neni jasný. Měla jsem za to, že (pokud zanedbáme všechny ostatní fyzikální procesy, samozřejmě) je právě ta vysoká teplota prusíku známkou nahromaděnho tepla. A že ta závislost mezi ohřáváním a teplem jakožto dodávanou energií je víceméně lineární (jako koeficienty tam fungujou, neklamie - li mě paměť - nějaký hmotnosti a tepelný kapacity) až do chvíle, než dojde ke zkapalnění prusíku . Tudíš, má - li prusík vysokou teplotu, je v něm nahromaděno hodně tepla, totiž energie schopné vykonat nějakou práci (třeba ohřát mi kafe ), má - li nízkou teplotu, je v něm nahromaděno málo tepla. Samozřejmě nemluvím o "dalších druzích" tepla, který se dá uvolnit třeba chemickou reakcí, ale jen o tom ohřávání a ochlazování kvůli tření.

[Jacka]

Prosim vas,a co je to ta prokrastinace?
Me to pripomina jedno slovicko,ktereho bych se nechtel dozit :-O

Z latinského cras - zítra. Neboli "co máš udělat dneska, odlož na zítřek . Jinými slovy přesně to, co já teď dělám, když tu plkám na fóru, i když vím, že bych měla intenzivně vyvíjet nějakou činnost, která mě zoufale nebaví, nař. jít vytřít podlahu v jídelně .

[None]

Jako mladej kluk jsem se hodně věnoval jeskyňařině. Protože v roce 1970 nebylo žádné vybavení, lana se dala koupit pouze modrá i bílá. (oba typa stály za ho...)Smyčky, karabiny a ostatní udělátka byla většinou lidová tvořivost. Nejlepší prusík byl z padákové šňůry, protože měl oplet. V každém případě to byl neuvěřitelnej vopruz lézt pomocí prusíků. Kdo měl slaňovací osmu ze železa, byl pomalu král. Ale od té doby se změnila spousta věcí, včetně možnosti koupit si slušnej matroš. Nebudu se bavit o prusíku jako výstupovém prostředku, jestli je někdo sebemrskač, dobře mu tak. Při jištění to má ještě smysl, ale je tady spousta limitů. Statická lana průměr 11mm a víc pevnost 22kn, ale !!!! Jsou statická, snesou jenom 5 pádů 2metry/100kilo a pádový faktor 1. Jinými slovy řečeno, sedím na větvi, mezi nohama mám na lanu prusík ze 6 smyce a sklouznu. S velkou pravděpodobností se něco přetrhne :-(. Další problém mám s gri gri. Je to primárně jistítko a ne stoupadlo. Nemluvě o tom, že tady je potřeba práci s ním natrénovat a zautomatizovat. Pokud si dobře pamatuji, tak v krasu minulý rok taky někdo praštil zadkem o podlahu a mám pocit, že hodně špatně. Bylo to na cestě přes uiaa7, tak to asi nebyl začátečník. Celým tímto nesouvislým článkem chci říct, je rozumné používat kvalitní materiál, určený k tomu, co chci dělat. Ve chvíli, kdy jde o zdraví, neexperimentovat, jako např. žebříček z repky a plastová trubka.

[hoblik]

Todle tvrzení mi teda vůbec neni jasný. Měla jsem za to, že (pokud zanedbáme všechny ostatní fyzikální procesy, samozřejmě) je právě ta vysoká teplota prusíku známkou nahromaděnho tepla. A že ta závislost mezi ohřáváním a teplem jakožto dodávanou energií je víceméně lineární (jako koeficienty tam fungujou, neklamie - li mě paměť - nějaký hmotnosti a tepelný kapacity) až do chvíle, než dojde ke zkapalnění prusíku . Tudíš, má - li prusík vysokou teplotu, je v něm nahromaděno hodně tepla, totiž energie schopné vykonat nějakou práci (třeba ohřát mi kafe ), má - li nízkou teplotu, je v něm nahromaděno málo tepla. Samozřejmě nemluvím o "dalších druzích" tepla, který se dá uvolnit třeba chemickou reakcí, ale jen o tom ohřávání a ochlazování kvůli tření.

 

Tak ještě trocha prokrastinace...

 

Mám kousek prusíku ohřátý na 150 °C, ten vhodím do hrnku s vodou. Voda se prakticky neohřeje. Protože v prusíku není skoro žádné teplo.

 

Mám malinký kousek kovu ohřátý na 150 °C, ten vhodím do hrnku s vodou. Voda se prakticky neohřeje. Protože v malinkém kousku kovu není skoro žádné teplo.

 

Mám veliký kus kovu ohřátý na 150 °C, ten vhodím do hrnku s vodou. Voda v hrnku se zřetelně ohřeje. Čím větší kus kovu, tím víc se voda ohřeje, protože při stejné teplotě je v něm více tepla.

[Modrak]

Todle tvrzení mi teda vůbec neni jasný. Měla jsem za to, že (pokud zanedbáme všechny ostatní fyzikální procesy, samozřejmě) je právě ta vysoká teplota prusíku známkou nahromaděnho tepla. A že ta závislost mezi ohřáváním a teplem jakožto dodávanou energií je víceméně lineární (jako koeficienty tam fungujou, neklamie - li mě paměť - nějaký hmotnosti a tepelný kapacity) až do chvíle, než dojde ke zkapalnění prusíku . Tudíš, má - li prusík vysokou teplotu, je v něm nahromaděno hodně tepla, totiž energie schopné vykonat nějakou práci (třeba ohřát mi kafe ), má - li nízkou teplotu, je v něm nahromaděno málo tepla. Samozřejmě nemluvím o "dalších druzích" tepla, který se dá uvolnit třeba chemickou reakcí, ale jen o tom ohřávání a ochlazování kvůli tření.

V principu je to jednoduchy. Kdyz se projedes po lane smerem dolu, snizi se ti potencialni energie. Pokud nebrzdis, premeni se na kinetickou a to je ta rychlost kterou padas. Pokud to brzdis, premeni se na teplo. To teplo se vyvine trenim v miste kde to treni vznika, tedy v kontaktu lana se slanovatkem. Mnozstvi tepla je v podstate dane vahou (konstanta) a vejskou slaneni, uvazujeme-li ze konecna i pocatecni rychlost je nulova. No a to tepl se nekam musi vstrebat. Pokud jedes pomalu, stihne se vyzarovat do okoli a je to v pohode. Pokud jedes rychle, nestiha se vyzarit a ohriva ten material. No a pak nastoupej ty konstanty, merna tepelna kapacita + sireni tepla materialem. Hlinik ma celkem velkou konstantu, ohrejva se stejnym teplem na mensi teplotu. Zaroven dobre vede teplo, takze se teplo rozvede materialem do velkeho objemu, ohriva se to cele, zaroven tak roste plocha kterou se to chladi vzduchem.

 

Noa  kdyz mas misto hlinikovy osmy prusik, tak ta umela hmota ma malou konstantu, takze se stejnym mnosztvim tepla stejny mnozstvi materialu ohreje na vyssi teplotu. Zaroven ale spatne vede teplo, takze teplo vznikle v kontaktu prusiku s lanem se nesiri materialem dal do prusiku, ale ohriva ho jen lokalne, tedy v malem objemu. No a stejne mnozstvi tepla v mmensim objemu znamena vyssi teplotu. A s malym mernym teplem materialu jeste vyssi teplotu.

 

Je to totez tvrzeni ze dvou stran. V prusiku s vysokou teplotou fakt nebude skoro zadny teplo, z tehoz duvodu ale i malym teplem se prusik ohreje na vysokou teplotu. Ty vzorce jsou samozrejme symetricky.

 

Nevim jaka je teplota tani obycejny polyamidovy sury, ale zrejme to bude jen nekde kolem 250 stupnu.

[Jacka]

Souhlasím s fakty, nikoliv s formulací . To teplo v tom prusíku je, právě proto se zkapalní. Jak už jsem psala výše, je tu závislost na tepelnejch kapacitách a hmotnostech, a samozřejmě na tepelný vodivosti materiálů. Ale to teplo tu furt je, jen se jednou využije na to rovnoměrnější (díky tepelný vodivosti) ohřátí kusu železa a následný vyzáření do okolí a podruhý na to bodový ohřátí a náledný zkapalnění prusíku.

[slauch]

Trochu odbočím od tepelného tématu a zeptám se:

Dneska jsem byl u nás v Řempu a čučel do stojanu plnýho různých špagátů v metráži od Lanexu a napadlo mě - šla by použít šňůra, co je na stahování žaluzií, jako nahazovací špagát? Je hodně jemně pletená a docela tuhá, takže by se nemusela zamotávat a zadrhávat. Má průměr 1,4 mm a nosnost 51 kg. A cena lidová - 1,70 Káčé za metr, za tolik jí mají i na eshopu Lanexu: http://eshop.lanex.c...a-snura-pes-1-4

Myslíte, že by to z toho šlo?

[None]

Jde spíš o tepelný odpor. Prusík má tepelný odpor velký, hliník na osmě malý. Proto se osma při slaňování ohřeje a prusík většinou opálí. Teplota tavení materiálu pro statická lana je podle nějaké normy min. 196 stupňů. Zkus si slanit nějakejch 20 - 30 metrů rychle na osmě a pod ní dej sichrovej prusík a lehce ho drž rukou. Osma bude mít tak 60 stupňů a prusík se ti přilepí na ruku. :-)