Ať je počítání času jak chce relativní, moje ranní přiblblost v období letního času je absolutní !
Když jsem jako mladý hoch sedával před Petřínskou hvězdárnou na tehdy ještě živé turecké lísce a čekal, až se setmí, abych mohl vyrazit pozorovat, dost mě znovu zavedený letní čas naštval. Díky svému věku jsem totiž musel být do určité hodiny (cca do 21 nebo 22?) doma a ono se najednou v obvyklý čas vůbec nesetmělo! Od té doby ho prostě nemám rád.
Později, když jsem musel vstávat ve 4:30 do Kolbenky nebo v 5:30 na vojně, se mi ta nenávist jen prohlubovala, navíc jsem pak dlouho dělal ve firmě Výstavba dolů a nahorů a tam se ještě k 1.4. posunul začátek pracovní doby ze 7 na 6 hodin a vstávalo se tedy během jednoho týdne o dvě hodiny dřív! Chlapům z uranu to nevadilo, ti byli zvyklí, typičtí kovorolníci, jeden mi říkal, že by chtěl dělat už od 4 ráno, aby mohl být v jednu na zahrádce! A já se probouzel - ač jsem byl od šesti venku - tak asi v deset jako typická sůva.
Když jsem přestal chodit do roboty, tak jsem si vyhověl a žil souladu s přírodou i svým tělem, jak jsem psal, bohužel až do dne, kdy muselo první děcko do školy a už v tom zase lítám…