Podle oficiálních zdrojů, zde mívali vojáci pouze sklad, ale už od velitele Milého, zde bývala kasárna pro 30 vojáků. Vojáci bývali vybíráni dle vkusu Milého, oficiálně pracovali jako skladníci vojenského skladu, ale ve skutečnosti byli spíše topiči, možná kuchaři, maséry…. Pod kasárnami vznikla tajná kotelna, která ohřívala vodu, která posléze proudila utajovaným potrubím do příbytků zdejších obyvatel. Protože každý z vyvolených ubytovaných vojáků měl vlastní pokoj s krásným a pohodlným lůžkem a koupelnou, renesanční vanou, záchodem a bidetem, tak byla v každém pokoji volně přístupná teplá voda. Velitel Milý, podle utajovaných vpisků, každý den pečlivě zkontroloval osobní hygienu jednoho z vojínů, který mohl být po pracovní šichtě znečištěn buď prací ve skladišti, nebo v kotelně. Obyvatelé obce, byli nadšeni z rozvodu teplé vody armádními silami a podle předem daného scénáře donášeli do malých kasáren svoje dary. Husa, kachna, uzené, holoubata, máslo, sádlo, mléko, pytel brambor, zelenina, mouka…, což zase zpracovali vojáci podle rozpisu služeb v lahodné obědy a večeře. Vojáci také pracovali v kasárenské zahradě, kde pěstovali růže a vyráběli růžový parfém, kterým museli provonět každý pokoj a nejvíce třecí osušky v koupelnách, kterými velitel frotýroval své svěřence. Již tehdy docházel velitel po nedělní bohoslužbě do kaple se svěcenou vodou a pondělí bylo věnováno až do 18. hodiny večerní přesvěcení všech místností kasáren.
Blbej fór....