Tohle by snad neměl být problém. Kontaktní pracoviště nemusí být na nějakém konkrétním místě, může to dělat ne sice kdokoli, ale proškolená tlupa domácích pracovníků. Těch jsou potenciálně statisíce z řad vysokoškoláků, s nimiž by stačilo podepsat závazek mlčenlivosti a pustit je do systému. Ti by mohli telefonicky kontaktovat ty, kdo mají být testováni a vytěžovat je s kým se kde potkali. Po kontaktu by je už předávali do databáze k vyšetření, která asi ve velkém má dělat armáda.
Po uplynutí maximální doby 6 hodin od kontaktování mají (a musí) být údaje z databáze smazaná. To snad proběhne automaticky.
Jak napsal na Twitter Jan Barta, byznysmen a jeden z iniciátorů COVID19CZ, v noci z pátku na sobotu: „Náš team absolvoval mítink, kde bylo 15 lidí z hygieny, a celý ten mítink byl o tom, kdo z těch 15 lidí bude mít zodpovědnost za předávání dat nám. Nikdo nebyl schopný vzít na sebe zodpovědnost, protože se všichni báli o místo.“
Divíte se? Bojí se nejen o svá místa, ale že je budou roky vláčet po soudech jako bývalé ministryně Parkanovou nebo Součkovou.
My lékaři (a nejen my) máme dokonce oznamovací povinnost při podezření na trestný čin. Mimo jiné to je § 180
(čislo tohoto paragrafu se několikrát změnilo, nejsem právník)
Neoprávněné nakládání s osobními údaji
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
Ještě se divíte, že se do toho nikomu nechce?
Ještě si neodpustím něco z dějepisu.
Ve starém Řecku měli asi 100 let poněkud svéráznou demokracii, ale nepřežila. Ve starém Římě si asi vzali jisté poučení a demokracie přežila skoro pět století. Měli senát jakožto základní demokratickou instituci. Ale pro řešení problémů praktického života měli dva konzuly (volené! Jeden byl patricij a druhý plebejec). Měli nejvyšší soudní a trestní pravomoc. A aby to nedopadlo jak s dvěma kohouty na jednom smetišti (viz Vojtěch a Hamáček nebo Vojtěch a Maláčová), tak každý měl navrch jeden měsíc a tak se střídali. Ale pozor! Když šlo do tuhého - např. došlo k povstání nebo válce, tak konzulové jmenovali jednoho diktátora. A ten měl ohromné pravomoce. Tihle úředníci (diktátoři, konzulové a další) měli jako odznak své moci svazek prutů (někdy se sekyrou; svazkům se říkalo fasces a tento výraz přešel do současnosti pro označení podobné diktatury jako fašizmus).
Aby bylo jasno: nevolám po nějakém diktátorovi (nedejbože Vůdci) ani po samoděržaví carského nebo stalinského typu. Ale situace, kdy se ministři a jejich podřízení místo spolupráce hádají a vzájemně obviňují jeden druhého, je neúnosná a šeredně se nám vymstí.
Sledujete rychlé přibývání nakažených klientů a personálu v domovech důchodců? To není jen chybějícími rouškami, respirátory atd. To je pouze "normální" chování tohoto viru, když se mu poskytne prostor (zde naopak, je tu hodně lidí na malém prostoru). A tak nás do nasazení léků nebo očkování ochrání jen imunita. Získaná, nebo lépe - přirozená.
Tento příspěvek byl upraven od ladislavappl: 29 březen 2020 - 11:32
Quaerendo invenietis (Kdo hledá, najde).