Alf Gang: Připojuju svůj podpis, dvakrát podtržený, k tomu, cos shamanovi3 odpověděla. I "obyčejné" věci kolem nás dokážou rozdávat potěšení a naše slovo si zaslouží.
Jinak pozor - autor a owner se sice mnohdy berou jako synonyma, ale já, ač také dávám přednost tomu prvně jmenovanému, se je snažím přesně rozlišovat. Nemusí totiž být autor a owner nutně jedno a totéž. Jsem kupř. ownerem keše, na jejímž autorství mám podíl nulový, a naopak mám autorsky prsty v desítkách, spíš stovkách keší, jejichž ownery mnohdy ani neznám. S Romanem_Jaroměř souhlasím v tom, že kolikrát se přinutím napsat něco najust česky nebo oprášit ze slovního šatníku nějaké slůvko zralé na červenou knihu ohrožených druhů, třebas se "na jazyk" zrovna víc dere výraz současnější či cizokrajný. Ale někdy schválně i naopak. Ale to je jen takové hraní si a psavecké žonglování. On jazyk je stejně především to, co se mluví, ne to, co se píše, a na způsob mohutné plynoucí řeky - svou cestu a koryto si najde a prorazí, přičemž i ta cizí slovíčka pohltí a strhne do svého proudu jako nic. Koneckonců i takové pěkné české slovo jako košile bylo ještě před tisíci let latinské...
No a abych se pěkně držel depresivní linie: Dneska kvůli časnější tmě jen jedna keš z plánovaných dvou a pak místo procházky na čerstvém povětří přes les domů už nezbývá, než to brát vlakem (a i na ten doklopýtat je zážitek, protože pro šeroslepého člověka jsou lucerny přes veškerý svůj účinek pomalu víc od toho, aby si o jejich sloupy otloukal čelo, než aby viděl,chodník ). Takže prosím nezkoušejte mě dojmout historkami o nebohých zmatených kravách a "přirozeném" čase. Nekešuju před snídaní, ale před večeří a sakramentsky mi na to ta hodina světla chybí... A dneska prvně už mě při motání logbooku znatelně zábly prsty. .Ale zase bráno z té lepší stránky - ani jednoho komára či jiného krvesajného trapiče už se v tom lese nenatrefilo. Alespoň za to tedy rádi.
Tento příspěvek byl upraven od Toniczech: 01 November 2013 - 21:35