Balin50 napsal/a:
nejak mi nedá nereagovať na túto tému. Osobne súhlasím s obmedzeniami v pravidlách a privítal by som ich aj u nás. Vo všeobecnosti keď pozrieme previdlá v zahraničí, to je hlavne Neodporúča sa a v našom ponímaní je rozdielna. Porovnajme česko a slovensko a našich južných susedov. Rozdiel medzi neodporúča sa, nesmie sa a neptrí sa je veľký. U susedov mi to pripadá akoby ten rozdiel ani nebol....
Podobná úvaha už tu v posledních dnech někde byla.
Ona je správná, ale jen popisuje skutečnost, není funkční. Zaměňuje totiž, podle mého, příčinu a následek.
My jsme - oba státy - totiž "země ZAKÁZÁNO". Když se vrátím z delší tůry z alpského trojstátí (Tyrolláci prominou), je pro mne ten první optický vjem jak rána kladivem. V civilizaci jsou cedulky "prosím neplašte dobytek", většinou i s vysvětlením, proč
(<odbočka> i když někdy už je to na pováženou o zdravém rozumu, jako anekdoticky malované poučení, kterak sbírat hovínka po psech na horských pastvinách, neb oni taky nevodí svá hovádka srát před mou garáž do psí misky...</konec odbočky>) - a u nás nejen že je všude strohé VSTUP ZAKÁZÁN! (s nezbytným vykříčníkem), ale je to co padesát metrů. Na Šumavě je zákaz vjezdu prakticky na jakoukoli vedlejší asfaltku. Na hřebeni stojí věž retranslačky, žebříček nahoru začíná ve třech metrech, kolem je v okruhu tří metrů dvoumetrový plot a na každé jeho straně je cedule VSTUP ZAKÁZÁN. Zákaz. Zabraňéno. Nělzjá.
Vsadil bych se, že půlka těch zákazů nemá sebemenší oporu v zákoně, natož jakékoli opodstatnění, důvod, kromě naší národní úchylky, počínaje Marií Terezií a důsledně vytetovanou do šedé kůry mozkové komunistama.
A tady to je. Zakazuje se nesvobodným jedincům. Stádu. Očividně každý je lump, nepřizpůsobivý, asociál, bordelář a možná i zloděj, je třeba zakazovat. Kohokoli kolemjdoucího posedne zcela jistě neodolatelná touha vymočit se do Nýrské přehrady. Zakázat!
Stav "zakazovací" vyvolá jedinou reakci, a to apatický vzdor. Jinými slovy, cobychom se nějakými zákazy otravovali. Serem na ně.
Jenže, když se sere na byrokratické prudění a nedbá se na zákazy, jaký bude stav tam, kde čirou náhodou zákaz není? Tak dlouho nás za dobytek označují, až jsme se jím, nevědomky, stali...
V Alpách je těch zákazů pomálu. Přesto se tam jejich "doporučení" a slušné žádosti dost striktně dodržují. A když táhnu pět dní na zádech igeliťák s odpadkama, jsem na to dokonce hrdej... a vůbec se necítím jako báťuškou hospodářem spravovaný dobytek. Čili se tak ani nechovám.