Skywalker: Můj jmenovec Antwan řečený "Tony Rocky Horror"? Jo, jelikož ten film znám prakticky nazpaměť, taky se mi ten dialog a hlášska dost neodbytně vybavují skoro při každém lezení po větvích. Jediné, co mě při myšlenkách na prasknutí něčeho pod nohama účinně uklidňuje, je pomyšlení, že s relativně štíhlou postavou a velkými podrážkami mám určitě menší měrné zatížení než většina kolegů - jinými slovy, má-li větev či led prasknout pod vahou kačera, byla k tomu 100x lepší příležitost už přede mnou.
Jinak s tím, co píšeš o tom, jak "začíná tikat ten "náhodový" budíček a odvíjet se nevyzpytatelná linka vlastních rozhodnutí" se naprosto ztotožňuju. Když jsme u těch filmů. tak můj názor dost vystihují díla jako Lola běží o život Toma Tykwera nebo Zemřít (či ne) Ventury Ponse - prostě jsem přesvědčen, že pokud jde o naše běžné rozhodování a konání (tedy ve věcech, kdy rizika jsou neurčitě drobná, odtažitá a žádná z možností jasně preferovatelná), i maličká změna vstupní konfigurace může dát naprosto odlišný výsledek. To, zda v daný den pojedu kešovat do lokality X či půjdu do lokality Y, se vším, co mě tam potká či mine, může na poslední chvíli ovlivnit i jediná taková maličkost jako nečekaný telefonát, upadlé klíče, založené poznámky, muška v oku, rozvázaná tkanička, červená na semaforu a tisíc podobných věcí. Události typu Svetý Mikuláš nejsou v tomto smyslu předvidatelné a ani velmi nepřímé výčitky svědomí za ně podle mne nemají význam. Něco jiného je to naopak u situací, kde následky z volby jasně a přímo vyplývají, jako u oné peněženky (nálezce ví, že odevzdání je volba "bezpečná", zatímco zatajení "nebezpečná"). Paradoxně tak opravdovou svobodu volby, respektive svobodu nést její následky, máme teprve tam, kde nás nějaké normy či jiné "vstupní údaje" (např. zvýšená míra rizika) v rozhodování omezují.
Tím chci pro téma tohohle vlákna říct: Zvážit, zda nevymýšlím pro kolegy až příliš zbytečné hazardování. A pokud už se pro založení rozhodnu, pak dle možností upozornit, kde zvýšené nebezpečí hrozí. Pak, ve smyslu toho, co jsem v předchozích odstavcích napsal, s hledající můžei následky svého informovaného rozhodnutí přičíst jen sobě a já špatným spaním trpět nebudu.