Další lednové výročí
18. ledna 1174 zemřel český král Vladislav II.
Na trůn nastoupil v roce 1140 a vládl po dobu více než třiceti let do roku 1172. V roce 1147 se s českým vojskem zúčastnil druhé křížové výpravy.
Od druhé poloviny padesátých let 12. století udržoval dobré vztahy s mocným císařem římské říše Friedrichem I. Barbarossou (Rudovousem) a byl jím osobně korunován českým králem. (Jako král se nazýval Vladislav I.) Na jaře roku 1158 se už jako český král se svým vojskem přiřadil k vojsku Friedricha Barbarossy a vyrazili dobýt tehdy největší italské město Milán. Na válečné výpravě české vojsko statečně bojovalo a vedlo si znamenitě. Armáda dospěla k hlavní obranné linii Milána – řece Addě – 23. července, kde se zastavila, protože mosty byly zničené. Dva čeští rytíři, Odolen a Bernard, hnáni vidinou kořisti, však našli brod a přeplavali řeku, což se stalo inspirací pro další. Překvapení Milánských bylo dokonalé. Když se pokusili zabránit přechodu vojska přes řeku, české vojsko již stálo na druhém břehu a bez námahy útok nepřítele odrazilo. Překročením Addy byla českou zásluhou rozhodnuta bitva o přístupy k Milánu. Italové se pak ještě pokusili o protiútok, ovšem díky české jízdě vedené osobně králem Vladislavem se podařilo pohromu odvrátit.
V Miláně se rozšířila pověst, že Češi jsou lidojedi. Češi pak projevili smysl pro černý humor. Na klacky napichovali těstové figuríny (dětí) a pekli je v blízkosti milánských hradeb na ohních, aby tak potvrdili svou pověst lidojedů. Město Milán pak raději požádalo o mír a za ten muselo zaplatit značnou sumou deseti tisíc hřiven stříbra a zlata. Češi získali velkou kořist a vrátili se do země s velkou slávou. Vladislav tehdy dostal královský titul jen pro svou osobu; královský dědičný titul dostaly české země až r. 1212 (Zlatou bulou sicilskou).
Tento příspěvek byl upraven od ladislavappl: 23 January 2016 - 13:08
Quaerendo invenietis (Kdo hledá, najde).