To mi pripomnelo nase techniky, kteri vzali svuj sesit, postavili se pred celni panel pocitace a na jeho knoflikach postupne "nadatlili" test nebo zavadec. (Je mozne, ze tam takto zapisovali jen par prikazu pro spusteni od nejake adresy v pameti, to nevim, tehdy to bylo nad moje chapani. Ostatne dnes uz je to zase taky nad moje chapani.)
Tak tohle jsem dělal každý den u našeho JPR 12 R, než jsme dostali diskety (8", 256 KB). Začalo se tím, že se pomocí 12 přepínačů (počítač byl 12bitový) postupně navolilo asi 8-10 (?) čísel (každá páčka nahoru-dolů znamenala 1 nebo 0). (To jsem už brzy uměl zpaměti.) To byl počáteční zavaděč. Pak se snímačem projela asi 30cm děrná páska - to byl absolutní zavaděč. Pak se nahrál pomocí další pásky jazyk FOKAL (podobný Basicu, ale uměl i dost z Assembleru), pak příslušný uživatelský program a pak data pro tento program. To byla třeba páska s minulým souborem (starý kmenový soubor), čerstvá data (pohybový soubor), v počítači se to načetlo a nakonec se vyděroval nový kmenový soubor a ten se vytisknul. A příští měsíc zase to samé.
A děrnou pásku jsem brzy četl skrz okno, šlo to dobře, ono těch kombinací dírek zas tak moc nebylo (míň než u Braillova písma). A když se přetrhla, tak se slepila a na ručním děrovátku se do té samolepící fólie vyděrovaly příslušné znaky (tj. dírka za dírkou). A jelo se dál, jako by se nechumelilo.
# A první kalkulačku jsem koupil od známých (dovezli z ciziny) v r. 1973(?) za 1500 Kč, to bylo přes půl měsíčního platu. Měla svítící diody a uměla jen 4 základní početní výkony. Paměť neměla.
A víte, jak se počítal třeba sinus x ????
sin x = x - x3/3! + x5/5! - x7/7! + x9/9! - .. .atd. Ještě že byla logaritmická pravítka!
Tento příspěvek byl upraven od ladislavappl: 19 prosinec 2016 - 20:27
Quaerendo invenietis (Kdo hledá, najde).