6869 odpovědí na toto téma

[davidb11]

Děkuji.
Ještě doplním, že do 21 jsem hrál závodně fotbal.
A amatérsky prakticky všechny míčové sporty.
Teď už všechno amatérsky, kamarádsky. Jen letos v zimě jsem si vyzkoušel Hurá ligu v badmintonu. Zjistil jsem jak na tom jsem. 10 zápasů, jeden týdně.
A běh dám max. 5km těsně nad půl hodiny. Ale raději 50 na kolejemi in-linech než ten běh.

[Vláček]

Jinak k tomu "na výkon" mě ještě napadá - ono je to možná trochu i genderově dáno. Chlapy obecně víc baví, když si můžou "máknout" - rychle objet, udělat výkon, ne pro závodění, ale sami pro sebe. Zpotit se jak kůň, pak si dát sprchu a s pocitem správně zasloužené odměny hodit nohy na stůl vedle pivka nebo na zahradě škrtnout pod grilem.

 

Ženský jsou spíš typy "cesta je cíl". Kochat, přivoňovat, áchat, sbírat, radovat se z pitomostí, užívat si každou vteřinu...

 

A teď to slaďte.

 

Tak to slaď se ženskou.

[Zverinec]

..."proč zrovna já musím mít akční matku"...

 

... a přitom by bylo přesnější "hyperaktivní matku"

[ru šedesátsedm]

I já se připojuju. Čtyřicet je ten nej věk pro chlapa. Tedy z pohledu ženy. :-))

[ru šedesátsedm]

Tak to slaď se ženskou.

 

No to už vůbec nemám šanci. Vdaný se drží chlapů a absolutně nejsou časově flexibilní, nezadaný řeší úplně jiný starosti i zájmy než geocaching.

Když už nějakou nadějnou náhodou potkám (třeba přes naše spřátelené syny), tak je aspoň sto kiláků daleko.

[davidb11]

I já se připojuju. Čtyřicet je ten nej věk pro chlapa. Tedy z pohledu ženy. :-))

Díky. Manželka to taky tvrdí!

[dejwy]

I já se připojuju. Čtyřicet je ten nej věk pro chlapa. Tedy z pohledu ženy. :-))

Tak to už přesluhují. Budiž mu útěchou, že mi hádají nižší věk :-)

[Vláček]

Čtyřicet je ten nej věk pro chlapa. Tedy z pohledu ženy. :-))

 

Tak to pěkně děkuji, že to nej už mám za sebou.

[ru šedesátsedm]

To pak platí i dál na celá čtyřicátá léta. :-)

[MiroslavRouta]

Mně jako sport docela stačí ten GC. Závodně jsem nikdy nic nedělal, rekreačně skoro cokoliv, ale fakt hodně výjimečně, protože de facto není kdy a s kým. Jediný pohyb, ke kterému jsem vždy silně inklinoval, byla turistika a cyklistika a to se s GC spojuje parádně. Přijde mi, že v rámci GC mám pohybu víc než dost. Stačí někam o víkendu vypadnout, ušlapu 25 kiláků ani si to neuvědomím a jsem spokojený. Obecně toho nachodím pěšky hodně.

Na kole si občas pomáhám třeba když chci zvládnout více údržeb, výjimečně jako dopravní prostředek, a někdy se jedu prostě projet. To si vždy určuji, jestli beru kolo proto, abych zvládl třeba právě ty údržby nebo nějaký trošku kombajn (čti pět keší na pěti kilometrech) nebo se jedu na tom kole projet (čti jedna keš na 10 km a více, protože když bych pořád zastavoval, tak z toho kola nemám žádný požitek).

[phrkt]

Tak to už přesluhují. Budiž mu útěchou, že mi hádají nižší věk :-)

To máš dobrý, mně se diví, že ještě nejsem v důchodu .

[panzerstepan]

Já budu mít 40 tento týden.
Až do minulého října (kdy jsem změnil zaměstnání) to bylo každý týden hodina tenisu a hodina badmintonu- obě čtyřhry.
Letošní rok už jenom badminton.
Pak se snažím vyjet na kole, a do toho i lovím kešky, nebo se projet na bruslích.
Od začátku září jsem začal i posilovat- kadžý týden asi 1,5 hoďky většinou se svým tělem- planky, sklapovačky, dřepy apod.
A v zimě sem tam běžky. Sjezdky už mě nebaví- drahé a malé kopce.

Taky gratulace a nezbyde nez se zeptat co znamena ta 11 v nicku. protoze rocnik narozeni, jak jsem vypozoroval, to asi nebude

Tento příspěvek byl upraven od panzerstepan: 08 říjen 2019 - 5:36

[zvedavkanocni]

Mezi 40-50 to byla nejlepší léta. Od 50 se začíná sypat zdraví, ale nestěžuji si ani s blížící se 55, jak jsem malá a relativně drobná, bavím se, jak matu z dálky okolí.
Na sport je fakt dost těžké někoho najít, třeba zrovna badminton v hale kousek od nás bych 1x týdne ráda, ale nejsou lidi. Už mám i docela solidní raketu od Ježíška, ale parťačku nebo parťáka ne.

[zvedavkanocni]

Ru67: Asi jsem mezi vdanými výjimka, muže se rozhodně nedržím - u něj kromě kola sport nehrozí a tak jezdím sama. Možná i proto vznikají dohady, jestli jsem vdova nebo rozvedená. Zase si díky tomu mohu program přizpůsobit podle momentální nálady a
improvizovat. Jen jsem se zatím nezmínila, že se zajímám o pilotní průkaz na ultralighty - letos stačil nový paddleboard v garáži. :-) Musím postupně....

[ru šedesátsedm]

Nojo, tak to jsi opravdu výjimka - i v tom, že ti to manžel toleruje. Tady široko daleko by podobné chování znamenalo, že spolu už v podstatě nežijí nebo se brzo rozvedou. To nepíšu nijak ve zlém, nejsem zastáncem manželské rigidity, ale prostě to tak je, a třeba mně osobně by v manželství společné trávení volného času nějakým společným koníčkem chybělo.

[ru šedesátsedm]

Tedy, abych to upřesnila - ne nutně celý volný čas, ale aspoň nějaký.

Takže třeba občas na sport bez manžela, ale pak druhý den víkendu nebo druhý víkend zas celý s manželem rejpat na zahrádce.

Jenže v okamžiku, kdy to má ženská takhle, tak už se to o hodně hůř koordinuje s někým jiným, natož s jinou. Je potřeba se přizpůsobovat i tomu manželovi a možnostem počasí pro práci na zahrádce. Například.

 

O tom píšu.

Ne o tom, že by ty ženský byly uvázaný u plotny a manžela.

 

Mám i jednu bývalou kolegyni, tímhle způsobem jsme spolu chodívaly jednou měsíčně na výlety, bez kešek.

Jenže časem právě ta koordinace byla čím dál obtížnější, protože jí občas na víkend přijede domů jedno velké studující dítě, nebo druhé zaměstnané potřebuje s něčím pomoct, nebo přijedou obě a chtějí pobýt s maminkou na chatě, navíc její partner dělá v nepřetržitém trojsměnném provozu a ona mu taky musí/chce navařit a dát si s ním třeba kafe, než on půjde znovu do práce, takže z výletů se muselo spěchat zpátky... A z jednodenních se postupně stávaly půldenní, a do toho když jsem začla keškovat, začlo mi být líto, že tísněné časem prakticky bez zastávky procházíme někudy, kde jsou kešky či dokonce pěkné kešky...

Prostě letos jsme už byly jenom jednou. Radši jdu na výlet sama a po keškách a bez ohlížení se na čas, i když se vracím domů klasicky potmě.

Tento příspěvek byl upraven od ru šedesátsedm: 08 říjen 2019 - 6:59

[panzerstepan]

Tak ono to není slavné ani při kešování. Není to tak dlouho co jsme jezdili kazdy tyden vecer na kese. Nejdriv jsme jezdili 3 občas 4. Ale hlavně 3. Pak 2 a když si ten druhý našel ženu, už skoro nevyrážíme. Musí točit rodinohodiny

Takže občas vyjedeme na nedaleký event. Ale to je tak všechno. A mě samotnýho to neba. Člověk si nemá s kým pokecat o blbostech.

Aspoň že nám zůstaly ty dva tři výlety za rok do cizákova.

Tento příspěvek byl upraven od panzerstepan: 08 říjen 2019 - 8:22

[ru šedesátsedm]

"Musí točit rodinohodiny." - Skvěle výstižné sousloví. :-)

Ano, přesně to točení rodinohodin to komplikuje i ženám, i když tam by to ještě bylo "manželohodin".

 

Nicméně mám v tomhle štěstí, že mě to samotnou baví. Nemusím se soustřeďovat na nikoho druhého, takže se líp soustředím na keše i líp vnímám všechno okolo, a kecat moc nepotřebuju, a když už, tak se zakecám s kýmkoli, koho potkám po cestě. :-)

Tento příspěvek byl upraven od ru šedesátsedm: 08 říjen 2019 - 8:40

[panzerstepan]

A rozdil mezi rodinohodinama a manzelohodinama?? Co se tyka naplne??

[davidb11]

Taky gratulace a nezbyde nez se zeptat co znamena ta 11 v nicku. protoze rocnik narozeni, jak jsem vypozoroval, to asi nebude

To je den narození :-)

My máme jedenáctky celkem v rodině.

Otec je listopadový, sestra a můj syn se taky narodili 11.