Tahle diskuse se mi zřejmě promítla i do snů této noci.
Určitě jsem měl barevný sen: bylo to na louce ozářené podzimním sluncem a na zemi ležely ulomené větve borovice. Jehlice byly rezavé a louka pěkně zelená s modrými a červenými kytkami. A někdo měl na sobě žlutou větrovku (tu jsem si opravdu koupil předevčírem). Ale za chvíli jsem šel skrz nějakou vesnici, bylo zataženo a vadilo mi, že jsem na turistické značce na sloupku nerozeznal její barvu. Takže ten druhý sen byl černobílý.
Zdají se vám někdy "sny 2. řádu"? Že se ve snu probudíte, ale ne do reality, ale do "mělčí vrstvy" snu? Mně se dřív často zdálo, že jsem utíkal (ne před někým nebo něčím, ale za něčím) a začaly mi tuhnout nohy, až jsem i přes veškerou snahu zůstal stát na místě. Pocit je to hrozný. Probudil jsem se, ale obvykle jen do jiné dimenze (1. řádu) snu. Postupně jsem si v tom snu 2. řádu uvědomoval, že se mi to jen zdá - a klidně jsem se "probudil" do snu 1. řádu, v něm si oddychl, že se mi to jen zdálo a pokračoval ve spaní...
A taky jsem dnes v noci ve snu jel na kole do prudkého zasněženého kopce (kam bych ani v létě nevyjel na nejlehčí převod). Trochu jsem to rozjel a čekal, kdy kvůli dechu nevydržím. Ale já jel do kopce bez zadýchání nějakou setrvačností (jako kdysi s Moskvičem, ten taky s rozjezdem vyjel všechno) až na kopec do vesnice. Ale divil jsem se, jak to, že mi to tak dobře šlapalo...
No nic, bude oběd. Snad se mi to nezdá!
Tento příspěvek byl upraven od ladislavappl: 09 březen 2019 - 12:37
Quaerendo invenietis (Kdo hledá, najde).