Potvrdím to já. Často se setkávám s exoty, co nerozeznají modrou od zelené nebo žlutou od oranžové. Troufám si říct, že jsem na tom lépe, než průměr mužské populace.
Což že muži vidí barvy jinak, to jsem prostě kdysi vzala na vědomí a nemám s tím problém. Ale horší jsou u NĚKTERÝCH jejich kombinační schopnosti, co se oblečení týká. Pamatuji si z dob, kdy dcera byla snad tříletá a měla krásnou jarní bundičku v kombinaci žluté, oranžové a červené - její tatínek místo aby vybral z připravených ohrnovací čepičku v některé z barev bundy nebo bílou popř.modrou, tak jí přidal právě růžovou! Když jsem to viděla.... Jediná nevhodná kombinace a jemu se líbila! Provedla jsem proškolení o barevných kombinacích a dočkala se odpovědi, že juniorce se TAKY líbila právě TA RŮŽOVÁ.
Naštěstí dneska už má juniorka, co se barev týká rozum, jen růžovou podobně jako slečna Tiskařová nějak nechce. Proto další, co mi zbylo je malinové tričko s protiatomovým znakem. Takže si můžu dát kopretinu za ucho a vzpomínat na "květinové děti", jestli to mladším ještě něco říká?
Raraku: Ono barevnic je neskutečně moc, někdo stejné barvě říká "jahody se smetanou", někdo malinová, někdo starorůžová - právě růžových je neskutečné množství odstínů. A to radši vynechávám takové ty "termíny" jako kolotočářská růžová.....
PS: Nemohla by nám sem Petulinka přihodit anketu, jakou barvu kdo preferuje? Dřív jsem mívala černou, potom black and white, dneska jsem předevší u tmavě modré a paradoxně jsem se s postupujícím věkem odvázala a nosím i červenou, kterou jsem dřív naprosto vynechávala.
V souvislosti s gc je červená vesta bezpečnostní prvek - říkám si, že to si mě snad žádný myslivec s divočákem splést nemůže.
Tento příspěvek byl upraven od zvedavkanocni: 04 duben 2014 - 8:22