... protože třeba právě geocaching není v některých kruzích příliš oblíbený...
tak, tak... jsou pěkná místa která by si kešuli zasloužila, ale já je tam nikdy nedám...
Pred casem jsem v cundráckým casopise Vitamin KR precetl Višnákuv apel k trempskýmu národu. Cituji: .... Zásadní – pokud máte nejaký camp, nebo málo známé místo, vyvarujte se jeho popisování na internetu, protože nevíte, kdo všechno to muže císt. Jak je videt, i z drobné zmínky se dá vytežit hodne a ten kdo má trpelivost a nelituje casu ho muže najít. Príšte na svém campu mužete najít nezvanou návštevu, nebo – nedej Bože – kešku (to už je snad lepší camp zlikvidovat a zacít jezdit jinam…). Tolik citát
Na dokreslení situace musím dodat, že jsem casopis našel a procítal pod previsem, kdy jsem v druhý ruce držel komplet vybavenou krabicku, pripravenou ke startu v sousedním, sice již oficielne zrušeným, nicméne nádherným kempu. Ten plastikovej prevít jsem nakonec i uložil, ale zatím nemel sílu zverejnit. Ale já se časem pochlapím, obalím to celý mysterkou a odstartuju. Celou cestu ke kempu se nad mou hlavou kýval Višnákuv vztycenej ukazovák: Neserrte nááás, kaceri!
Jak já mu rozumím
A k tomu mundůru, já nosil chvíli plátěnou parku bundeswehru a je to stejně naprd jako jehličí... promokavá, těžká a je v ní zima.
Tento příspěvek byl upraven od weselka: 25 únor 2014 - 22:16