577 odpovědí na toto téma

[Kreten8]

Nevím, kde přesně družice EGNOS jsou, ale že by byly nízko nad obzorem se mi moc nezdá - vždyť přes geostacionární družice umístěné nad rovníkem (jinak by nebyly geostacionární) bez jakýchkoliv problémů u nás funguje satelitní televize. A jak lze snadno zjistit třeba zde http://www.digitalni...aveni-paraboly/
tak satelitní televize u nás je přes 30 stupňů nad obzorem, takže EGNOS družice na tom musí být obdobně.

[kiReGPS]

Citoval jsem toto: https://cs.wikipedia...Overlay_Service

[Kreten8]

No tam jsou ty družice popsaný a řada z nich je shodná s těmi co vysílají i televizi, takže není problém si je najít v té mnou odkazované aplikaci a zjistit si jejich umístění. Navíc jsem našel informaci ještě o další družici, která v té wiki není a opět vysílá jak televizi tak GPS signál http://www.digiprije...pske-komise.php
A tedy pokud mezi paneláky je výhled na "televizní" družice bezproblémový (což je vidět na množství satelitních antén na nich nainstalovaných), tak pak musí být dostatečný výhled i pro signál EGNOS, neboť je šířen ze stejných satelitů.

A tady je mapa pokrytí a je vidět, že dosahuje až téměř k severnímu konci švédska http://www.czechspac...-systemu-egnos/

Tento příspěvek byl upraven od Kreten8: 10 July 2015 - 12:30

[kiReGPS]

Zpřesňující údaje EGNOS lze získat i přes Internet. Více http://gpsworld.com/...ets-work-11052/

Jen nevím, jak se to v reálu používá. Jo a taky jsem tím pádem OT, neboť dotaz byl na Dakotu... 

Tento příspěvek byl upraven od kiReGPS: 10 July 2015 - 13:19

[mr3ska]

Těch zpresnovacich systémů ať už pevných nebo "poletujících" je daleko víc... Waas/Cwaas/Egnos/Gagan/Sdcm/Msas/Snas ale pro civilní využití jsou myslím jen waas a egnos

[mpik]

On skutečný zpřesňovací signál musí být vázán na nějakou pevnou stanici. Pak se dá poloha dopočítat (offline, možná že už i online) na centimetry, jsou to ale přístroje o řád dražší a jen ten zpřesňovací signál na to nestačí.

A taky pokud se má přijímat po netu datovým připojením (ať v mobilu, nebo pro geodetické účely), musí být v místě mobilní signál, což ještě zdaleka ne všude platí, např. na Šumavě jsme vybíjeli i blbé mobily za den, jak se pořád snažily chytat signál.

Geostacionární družice musí být nad rovníkem v přesné výšce kolem 36000 km, pak má oběžnou dobu stejnou jako rotace Země a tedy stojí nad jedním místem Země. Takže si to můžete snadno spočítat, je to jen geometrie. Ale stačí se podívat kam čumí televizní paraboly a nemusíte nic počítat. A jestli se přijímá nebo ne? Ono taky záleží na výkonu a na anténě (v Garminech anténa nic moc). Ale stačí se podívat na navigaci kde se ukazují satelity, Oregon v případě příjmu korekčního signálu pod daným sloupcem ukazuje písmeno D. Dakota to bude mít asi podobné.

 

JInak řečeno:pro kačerské účely to skoro k ničemu není, protože ten signál nechytím v lese, kde bych ho potřeboval. Na holé pláni mám teor. přesnost 2m, což je mi na nic, protože tam je úkryt většinou vidět na desítky metrů. Ne vždy. V Chorvatsku na suťovém poli by přesnost byla třeba, prohledával jsem několik desítek m2 kameniště.

Tento příspěvek byl upraven od mpik: 10 July 2015 - 14:11

[Kreten8]

pak má oběžnou dobu stejnou jako rotace Země a tedy stojí nad jedním místem Země.

Tedy pokud by někdo to chtěl počítat, tak se to počítá přes odstředivou sílu družice na daném poloměru a musí být stejná, jako gravitační síla země v daném místě, pak družice nemá tendenci ani být přitahovaná k zemi a ani odletět pryč od země - matně si vzpomínám, že někdy v prvním či druhém ročníku na průmyslovce jsme to ve fyzice počítali. Ale to už jsme dost off-topic.

[mpik]

Dá se to snadno spočítat pomocí gravitační rovnice a odstředivé síly, ale taky se to dá najít na netu, je to necelých 36000 km. Navigační družice mají kolem 20000 a oběžnou dobu kolem 12 hodin. Nejsou geostacionární, proto se musí hledat. Kdyby byly geostacionární, byly by potíže ve vyšších zeměpisných šířkách, vlastně by to asi vůbec nešlo, počítá se průnik koulí a geostac. družice by byly v řadě. Mimochodem, do Vesmíru je to od nás blíž než do Prahy, ten se počítá tak od 100km, kosmické lodi létají v několika stovkách km.

[mirekCZ]

Ahoj chtel jsem se zaptat jestli nekdo pri loveni pouziva GPS garmin DAKOTA 10. Nedavno jsem si ji koupil stahnul mapu Topo czech a uz jsem se i naucil stahovat kesky z geocaching.com do gps. Vsechno je v poradku v poho si kesky stahnu ale jedine co u nich nemam jsou napodevy a to me vydi!!!Kdyz stahnu kesku mam tam o ni vsechno obtiznost.teren velikost logy atd jen ty NAPOVEDY tam nejsou a to me stve.Pouzivam windows aplikaci EasyGPS poradi nekdo diky moc vsem?????

Tento příspěvek byl upraven od tomy.22: 11 July 2015 - 11:48
přesunuto do theadu k tomuto účelu již založeným

[zdeziz]

Nápověda se zobrazuje jen u keše, ke které se zrovna navjguješ. Skočíš z mapy zpátky do hlavního menu, dáš Schránky s poklady a tam už Zobrazit radu.

Tento příspěvek byl upraven od zdeziz: 11 July 2015 - 12:13

[siri]

Jestli si kesky stahujes primo ze stranek geocaching.com,tak to podle me ani jinak nejde (teda pro basic cleny). Ja pouzivam rozsireni Cachelist do Google Chrome.Na mape na Gc.com si naklikas kesky,stahnes si soubor .gpx,ktery se prehraje do navigace.Pouzivam taky Dakotu10 nebo si ten soubor nahravam do telefonu.

[(SOS)]

Ahoj, já stahují kešky přes GeoGet. Tam si můžeš stáhnout plný listing. Ze začátku jsem řešil stejný problém s Dakotou.

[mpik]

Jo, kešky stažené z Geogetu a nahrané jako GPX do navigace se chovají takto. Hint je zvlášť, jako Zobrazit radu. Ale můžeš si upravit exportní plugin tak, že budeš mít hint i v listingu. Obráceně (aby nebyl moc čitelný), nebo i normálně. Nedavno se to tu řešilo. Totéž z cachelistu nebo jiné podobné aplikace.

 

Pokud bys keše nahrával jako POI body (v geogetu je na to také plugin) tam to jinak nejde, než dát hint přímo do listingu. Na POI body se nedá navigovat jako na keše, jen jako na jiné body. Mají zase jiné výhody (nežerou limit). Já používám obojí.

[jonathane1]

Zdarec všem.....mám zas jeden "lamí" dotaz  Mám v Dakotě kešky, které chci lovit. Jde to tam nějak vložit jako seznam kešek....třeba příklad: mám tam kešky co chci lovit tady u nás a chystám se do Německa a mám připravené kešky, které tam budu lovit. Jde mi o to jestli to umí přečíst, když tam udělám složku ČR a třeba složku Stuttgart. Tak jako jsi to dělám třeba v c:geu? Nebo prostě kešky v ČR musím prostě někam v PC zálohovat, v Dakotě je smazat a nahrát tam jen kešky Stuttgart?

Díky za info.....

[gord]

Jde o to, jak do te Dakoty ty kesky davas. Doporucuju kazdou sadu do jednoho gpx souboru a pak si kazdy soubor muzes dostatecne vystizne nazvat. Takze pripravene kese pro Stuttgart si nazves Stuttgart.gpx a ulozis to do \Garmin\GPX. Podadresare myslim GPS nebude akceptovat.

Tento příspěvek byl upraven od gord: 13 August 2015 - 12:05

[jonathane1]

Gorde myslíš jako vytvořit si v PC složku, do ní dát keše a to celý nazvat Stuttgart.gpx? A pak tu celou složku dát do \Garmin\GPX 

[jonathane1]

No tak já udělal to co jsi mě poradil Gorde a neumí to přečíst zvlášť.....takže teď tam budu mít s soubor keší CZ.gpx a pak ho smažu a než pojedu do NDR nahraju tam sbour keší Stuttgart.gpx....

Tento příspěvek byl upraven od jonathane1: 13 August 2015 - 8:11

[mr3ska]

A nemáš tam těch keší jednoduše moc? Dakota umí max 2000 pokud se nepletu.

[jonathane1]

nn cca asi 60 ks s oběma soubory......ale při otevreni hledat poklad se mi tam objevi oba seznamy dohromady

[gord]

Gorde myslíš jako vytvořit si v PC složku, do ní dát keše a to celý nazvat Stuttgart.gpx? A pak tu celou složku dát do \Garmin\GPX 

 

Ne, to jsem opravdu nemyslel. Myslel jsem vytvorit GPX soubor, ktery bude obsahovat prave tebou pozadovane kese v jedinem souboru. Bohuzel nepises, jak kese stahujes a pripravujes. Takze nevim, co delas jinak nez bych delal ja. Kese do jednoho souboru muzes vytvorit treba v Geogetu (to je muj pripad) nebo PQ na serveru gc.com ale jde to i rucne coz nedoporucuju, je to neumerne pracne a nachylne na nasekani chyb.