Nějak se stále nemůžeme strefit do toho jak přesně jsem to měl na mysli.
Pokusím se tedy o malé shrnutí.
Pokusím se to uvést na příkladu.
Třeba kdyby šlo o nákup německého automobilu, z Německa, od německého prodejce.
Úmyslně neuvádím konkrétní značku, a auto předpokládám nové.
Tak tedy.
Němec si koupí německé auto u německého prodejce, s německými popisky, s plným německým návodem, a v maximální plné výbavě. Německý prodejce bude se svým německým zákazníkem komunikovat v rodném, tedy německém jazyce, s patřičným německým výkladem. A i případný servis bude probíhat v podobném duchu.
Co tedy čeká mne s nákupem stejného vozu od stejného prodejce?
Auto bode sice stejné značky, také nové a také německé. Prodejce se mnou však bude komunikovat výhradně německy, auto bude mít německé popisky a německý návod. Já obdržím pouze přiložený letáček s ledabylým strojovým překladem s pokusem o výklad výběru jen některých funkcí. Autu bude dále chybět např klimatizace, vyhřívané sedačky nebo ještě jiná výbava. Výklad, mohu dostat jen v případě že si o něj řeknu a samozřejmě pouze v němčině. O servisu nebo řešení jiných problémů ani nemluvím.
Za toto ale, pokud se rozhodnu auto zakoupit, (a jiné v nabídce není), bude ode mne německý prodejce požadovat naprosto stejnou cenu, jako od německého zákazníka. Já možná budu muset možná ještě zaplatit nějaké to clo, a rozdíl v kurzu měny.
Vycházím z toho, že nejsem tak chudý, abych si tento nákup nemohl dovolit, a v základním principu si tedy ani tak nestěžuji na výši ceny jako takové. Vadí mi ovšem, proč za stejné peníze nedostanu zboží stejné hodnoty, výbavy a kvality a komforu, a to jak nákupu, tak užívání.
Já nevím, ale nemuselo by přece být tak těžké, abych za stejnou cenu nemohl dostat také plnou výbavu, české popisky, plný český návod, atd, atd. Když už si prodejce dokáže říci plnou cenu, měl by také dokázat poskytovat plnou službu.
A já se ptám. Proč bych měl být pokorně spokojen s tím že za své peníze nedostanu stejnou hodnotu, jako můj německý kolega? Měl bych být spokojen, že je mi vůbec laskavě dovoleno koupit si německé auto, byť hodně ošizené?
Na tyhle otázky, ať si nyní zkusí odpovědět každý sám. Já sám za sebe s takovýmto nákupem spokojen být nemohu.
Otázku rozdílu výše výplaty a kupní síly českého a německého zákazníka, jsem v tomto příkladu záměrně vynechal. To by jsme se při porovnávání ceny dostali ještě někam jinam.
Tolik mé přirovnání k nákupu německého auta.
Na závěr:
Takže řeči typu: "jezdi autem, nebo choď pěšky", nebo: "socka si nedokáže našetřt pár drobných" nebo: "buď rád že dostaneš alespoň tohle", nebo "mě to nevadí, já německy umím" Jsou opravdu mimo mísu.
Mě jde spíše o to, proč za plnou cenu nedostanu plně funkční službu.
A nebo proč mám za neúplnou ořezanou službu platit plnou cenu.
Rozhodně to není o tom jestli si mohu nebo nemohu tuhle službu dovolit.
Já prostě chci jen cenu odpovídající skutečně nabízené službě, jinak nekupuji.
To že nekupuji, ovšem neznamená, že jsem s takovýmto stavem věcí spokojen.
Ti kdož spokojeni jsou, nechť se pak nediví, že je nám přezdíváno smetiště evropy.
Patrně asi právem.
To je z mé strany asi tak vše.