Nejlepší odpověď kulhal , 22 říjen 2014 - 12:40
Všechno bylo už řečeno, nic nového jsem neobjevil, přesto přihodím i já svůj názor.
Už dávno jsem pochopil, že neexistuje jediný správný geocaching. Máme jednu platformu, jednoduchá pravidla, jeden název, statistiky. Ve skutečnosti tu však běží několik her vedle sebe: hra na FTF, hra pro sběratele, hra pro kutily, hra na objevování zajímavých míst, hra spolčovací (eventy a různá sdružení), hra na překonávání terénních či intelektuálních překážek, hra na co nejvíc nálezů ve statistikách a další. Tahle různorodost je základem úspěchu celého geocachingu. Každý si vybere to své, většina z nás se zapojí do více her, a naše zapojení v jednotlivých hrách se v čase vyvíjí. Zůstáváme na jedné platformě, ale často letos hrajeme úplně jinou hru než třeba vloni.
Vše je v pořádku dokud se hráči jednotlivých her dokáží navzájem tolerovat a respektovat. Problémy začnou vznikat v okamžiku, kdy se příznivci jedné hry začnou vyvyšovat nad ty druhé. T5káři ohrnují nos nad vším s T<4. Výrobci roztomilých dekorovaných krabiček se pošklebují nevzhledným L&L schránkám. Sběratelé CWG začnou povyšovat svá pravidla nad ta všeobecná. Milovníci vlastivědy mluví o pravém smyslu geocachingu (do téhle skupiny mimochodem patřím velmi často i já). A velmi často vzniká nepochopení mezi příznivci velkých čísel ve statistikách a těmi ostatními.
Za sedm let své hráčské existence jsem prošel snad všemi GC hrami. Vím, proč tuhle hru mám rád a vím, co je pro mě jen ztráta času. Mám kamarády mezi zarytými příznivci všech rozměrů této hry - a většinou je dokážu pochopit nebo si dokonce tu jejich hru občas zahrát. Nikdy jsem se sice nepokusil strávit celý den v autě se zastavováním a vyskakováním každých 161 metrů, ale neberu to těm, kteří to považují za smysluplně strávený čas. Hrají prostě svou hru, snad tu jedinou, kterou jsem si zatím nevyzkoušel.
Přesto powertraily a série nemám rád.
Prvním důvodem je to, že často narušují křehkou rovnováhu mezi naší hrou a vnějším prostředím. Hodně keší = hodně lovců, hodně lovců = vyšší riziko sporu s místními obyvateli, myslivci, ochranáři, trampy a dalšími uživateli krajiny. To ohrožuje nejen série a powertraily samotné, ale celou hru. Objevují se nová pravidla a regulace, které dříve nebyly nutné. Komplikuje se vztah s úředními autoritami, který je dnes založený jen na tiché toleranci.
Druhým důvodem je to, že ve velkém množství sériových keší se začínají ztrácet ty „obyčejné“. Třeba si nikdy neodlovím keš věnovanou kapličce u cesty ve východních Čechách protože se tomuhle koutu krajiny zdaleka vyhnu. Spousta dalších lovců si tu keš odloví, ale kapličky si ani nevšimnou a v logu se omezí na „díky za další ze série“ – což autora asi dost znechutí. Bohužel začínáme kopírovat vývoj, který jsem před 3-4 lety začal pozorovat v USA: Zelená vlákna proplétajících se powertrailů na mnoha místech zamořila mapu natolik, že u geocachingu vytrvali jen hráči jediné hry – té na počet bodů. Ti ostatní postupně odpadají, otrávení sériovou nudou. Powetrailem občas projede profesionální lovec bodů, ale turista, lezec nebo rodina s dětmi už plánuji své aktivity jinak než nad geomapou. Místní geokomunity se tomu sice snaží bránit různými způsoby, například vydávají tištěné průvodce po zajímavých keších, aktivně propagují seznamy doporučených keší – skutečnost je však taková, že geocaching v USA v posledních dvou letech upadá.
Bohužel si myslím, že k téhle situaci směřujeme i my.
Přejít na celý příspěvek 
dalsi kdo by obhajoval radsi lovi, a zbytek ceka co se tu sustne aby resil "neresitelne".... 
Pak vesnice, tam keše nejsou a zase les, hinty jsou dub, buk, modřín, borovice, už je poznám podle kůry. Les voní medem, táborákem a při logování slyším, jak padá listí. Takhle to pokračuje asi k 50. keši. Tam se cesta mění. Vede od vesnice k vesnici mezi poli, hinty jsou švestka a jabloň. Šlapu, občas potkám jiné cyklisty , na loukách se pasou ovce, koně a krávy- ty mají zvonce jako někde v Alpách. Krabičky jsou u silnice, na místech, kde nemohou nikomu vadit a lze je zcela nepozorovaně zalogovat. U 70. keše se otáčím zpět a autu - mám to 15 km, ještě se zastavím v Loučeni na náměstí v cukrárně. Dávám si zmrzlinu politou horkou čokoládou a kafe se šlehačkou. Zatímco čekám , až čokoláda ztuhne na křupavou krustu, čtu si zdejší forum a říkám si, jestli ti debatující vůbec vědí, o čem mluví. Jestli na tom trailu byli.
GeoGet
URWIGO
CWG
