112 odpovědí na toto téma

[panzerstepan]

No on ma Paha na to vypraveni dost velky talent. Navic to k nemu nemam zas tak daleko. Ja bych utcite prijel.

[Paha Ahma]

Děkuji, kolegové... Ale necháme to u toho, že občas něco napíšu, ano?

Když se občas vyskytnu v hospodě, raději poslouchám, je-li co, zejména pokud je u stolu větší počet lidí.

Představa, že bych byl nucen mluvit čelem k masám patří k mým nejhorším nočním můrám... Omlouvám se.

[mpik]

Tak já sem hodím čerstvou (včerejší) příhodu. Po desátý večer odjíždím z práce domů. Projedu nedalekou křižovatkou a koukám, že na odbočce vpravo na nadjezd nějaká skupinka něco kutí u krabice na značce v protisměru. Hmmmm. Ale tady nic není. ???? Jedu dál, ale nedá mi to a asi po 250 m obracím auto. Odbočuju na nadjezd a koukám. U krajnice bliká auto a skupinka pořád něco kutí. Přejedu přejezd, obracím a vracím se po druhé straně. Koukám jestli auto nenese nějaké TB nebo něco podobného. Minu auto, minu skupinku a chystám se zastavit u kraje. Vyjíždím přes krajnici a to co vypadalo jako rovný trávník najednou mizí pod koly a auto se zhoupne. Sakra příkop. Naštěstí jsem najížděl šikmo a auto tak visí ještě na třech kolech, i když se houpe. Zpátečka naštěstí nakonec pomůže. Vydávám se ke skupince a zazní otázka "Zdravím, můžu se zeptat co tady děláte?". Otevřená skříňka a postávající skupinka mluví přece jasně. Koukají na mě jak na blázna, ale odpoví mi "Instalujeme radar pro statistický výzkum zdejší dopravy." Ups.

Výborně, dobrá výmluva, tohle ještě mnoho lidí nezná. Měření síly televizního signálu už mnoho lidí nevěří.

[Sven Gumby]

Hledal jsem městskou kešku u konečné tramvaje. Jednoduchou tradičku umístěnou v plakátovacím sloupu kousek od zastávky. Byl leden, pracovní den odpoledne, tma, a kolem dost živo. Bloumám kolem, čekám, čekám,... až teď už by to mohlo jít, jen až přejde ten mladík... A on se zastavil u sloupu a začal si velmi nápadně prohlížet plakáty, a při tom se nenápadně, po očku rozhlížet na všechny strany - prostě zcela jasný případ, akorát jsme si navzájem překáželi.
Tak jdu ke sloupu a ptám se:
"Hledáš?"
On ztuhnul, vyvalil oči a vysoukal ze sebe:
"Nnne, já tady čekám na kámoše."
Uvědomil jsem si, že vlastně mám důležité povinnosti někde úplně jinde.

Tento příspěvek byl upraven od Sven Gumby: 04 červen 2015 - 21:03

[VladoTA3]

cca 22:00hod.

Sedím pri PC, keď tu zrazu pípne email. Nová keška. Na okraji mesta, mimo obytnej zóny, pri rieke. Nahrajem listing do GePeSa, zbalím geovýbavu a za pár minút som na ceste.

Prichádzam na súradnice, nikde nikto. Všade tma. Zapnem čelovku a začínam hľadať. Som prvý? Ale už asi nie sám, niekto sa z diaľky približuje s baterkou a svieti. Kto to asi teraz, tu v týchto končinách takto v noci bude? Vypnem moju čelovku, bude sranda, prekvapím ho. Približuje sa na súradnice a svieti na všetky strany. Hľadá kešku. Ja učupený vo vysokej tráve, reku keď budeš bližšie, posvietim si na teba, možno bude FTF prekvapenie. Zapnem si blikanie na mojej rukou zakrytej turbočelovke a keď je už blízko vyskočím z trávy a blikám na neho.
- Hľadáš, hľadáš?
-- Nie, som na prechádzke so psom.
- Isto nič nehľadáš?
-- Nie.
- Tak sorry, ja sa tu mám s niekým stretnúť a ty to asi nie si.
-- No, asi.
- Tak sorry.
A išiel ďalej. Mugel. Správal sa ako kešer. Náhoda? Alebo sa nepriznal? Asi fakt mugel. Tak keď zašiel trochu ďalej, za minútku som našiel kešku, zalogoval som FTF a vrátil kešku. Zasa vtedy prešiel naspäť okolo mňa.
Tak teda Dík za novú kešku navyše okorenenú FTF-kom a novým geozážitkom.

Tento příspěvek byl upraven od VladoTA3: 05 červen 2015 - 9:33

[MikiHamza]

Těch zážitků, kdy jsem oslovil neznámé mudly a považoval je za kačery mám taky více, to byly většinou trapasy, tak něco jiného.

Včera jsme s kolegou jeli do jedné malé dědinky dodělat minisérii technických kešek, kde se kromě kešky musel najít speciální nástroj, bez nějž by krabička nešla z úkrytu vyjmout. Byli jsme zde v sobotu navečer, kdy autor upozorňuje, že keška nemůsí být lovitelná, protože se nedaleko ní pořádají párty, což nás právě postihlo. Ve čtvrtek odpoledne zde naopak bylo liduprázdno, takže jsme bleskově našli kešku, zjistili indicie pro bonusovku, spočítali její souřadnice a vyrazili k ní. Po pár desítkách ujetých metrů ale na nás mává u silnice postávající chlapík s francouzskými holemi. Tak zastavujeme a jsme zvědaví, co bude chtít. Jestli bude chtít někam odvézt nebo co. Po otevření dveří ale byla jeho první otázka: "Nejste náhodou kačeři? Všiml jsem si cizího auta, na zadku sice ještěrku nemělo, ale viděl jsem vás vystoupit, a za chvíli jste zase jeli zpět." Jasně že to byl autor, takže jsme chvilku pokecali a pokračovali na odlov finálky. Aspoň nám zdůvodnil, proč umístil kešku na takovém místě.

To, že autoři občas číhají na FTFkaře je známé, ale někteří rádi umisťují kešky v blízkosti svého bydliště, aby se mohli buď nenápadně bavit pozorováním "nenápadných" lovců, nebo je mohli při lovech vyrušit a pokecat si s nimi. Já osobně tento přístup moc rád nemám, raději jsem při hledání nepozorován. Ale co se dá někdy dělat.

To jsem jel na kešku, byl to GC,TB hotel, kde keška byla ve formě poštovní schránky na plotě zahrady. Autor upozorňoval, že majitelé (příbuzní) o kešce ví, a že se nemáme ostýchat. Takže když jsem přišel na místo, samozřejmě že zde byla paní obdělávající záhonek přímo u kešky. No co dělat? Tak jsem slušně pozdravil, řekl ji důvod mé návštěvy, a pak v pohodě zalogoval. Ale chápu některé, že se jim to může eklovat.

Bohužel mám taky dost příhod s keškami v malých odlehlých dědinách, kam cizinec nepáchne, že hned po zaparkování přiběhne nějaký místní a ptá se, někdy slušně, někdy i dost hrubě, co že tady pohledávám, či koho hledám. A zajímavé je, že je to jen u nás, třeba v rakouském pohraničí si cizince nikdo nevšimne, a ani tam tolik lidí po dědině nebloncá nebo se nepinoží před barákem.

[A+T]

Zastrcene skalky uprostred plzenskych lesu. Od parkoviste 2 km nikde nikdo. Sipka neomylne miri na vrcbolek masivu, kde sedi rodinka studujice neco v ruce a synator drimaje v rukou regular lock lock. Prijdu blize jiz se schovanou gps a jsa druzny typ halekam, jestli se mohu pridat. Dostal jsem z lock locku veprovy rizek a bylo vymalovano ☺Kes zustala neodlovena, protoze rodinka ocividne mela pobyt naplan9vany na delsi dobu.

[krky]

Taky přidám jednu historku z mnoha, pár let zpátky:

 

http://www.geocachin...0e-93faf3485da2

[Shashlick]

Nevím, zda to sem patří. Není to ani moc vtipné, i když mě to pobavilo. Nic totiž nepobaví tak, jako cizí neštěstí

 

Dnes jsem odlovil krabičku u rybníka, ke kterému se muselo dojet asi půl kilometru po polňačce. Na kole jsem měl co dělat, abych se vymotal mezi výmoly a kameny. Při cestě zpátky jsem potkal Tatrovku, která sebou také pěkně zmítala. No a při logování jsem narazil na toto:

http://coord.info/GLHQCTW5

 

Holt lidská lenost nezná mezí

[Jacka]

Nevím, zda to sem patří. Není to ani moc vtipné, i když mě to pobavilo. Nic totiž nepobaví tak, jako cizí neštěstí

......

Holt lidská lenost nezná mezí

Třeba to na něj aspoň výchovně zapůsobí .

[Aviatik]

Když si člověk špatně zvolí směr přístupu k cachi, tak se dá zažít leccos:

http://coord.info/GL60N3BA

[zvedavkanocni]

Už pár dní váhám, jestli mám přidat svůj nej...intenzivnější zážitek na keši GC28N5C Soběslavská blata od kačera WildWest-CZ. ale ty jsi mě zmínkou o bahně tak trochu přesvědčil.

Tehdy se objevily nějaké vtípky, že u nás na blatech nestraší pes baskervilský, ale zvědavka. Překopíruji celý log z  července 2013 - nedávno jsem na odlov keše vzpomínala právě díky tomu, že jsem na eventu Buřťák poznala ownera. Jde o celou pěknou sérii keší, sama mám odlovených jen pár, ale blata pro mne prostě budou nezapomenutelná, nikde jinde jsem se ještě tak nezřídila!

 

 Found it

22/Jul/2013

Vracím se k logování po víc než týdnu, protože u téhle keše to bude hooodně delší.:-)
Vydala jsem se "zkratkou" kolem pár krabiček v Bechyni a kolem Elinky koupat na pískovny k Veselí nad Lužnicí, už jsem byla pěkně ozobaná od komárů, ale když jsem viděla v navigaci další pískovnu, prostě jsem neodolala. Jen při vybírání místa na parkování jsem si všimla, že na doporučeném místě už někdo stojí - až po otočení a návratu jsem poznala, že se k autu právě po odlovu vrací HRAZDA tým, s kterým jsem si užila příjemné nedělní odpoledne o den dřív u nás v Písku. To bylo pro obě strany překvápko, že se potkáme právě tady, pravděpodobnost značně malá a stejně se podařilo. :-) Chvíli jsme popovídali, kam se kdo dál chystáme, vyměnili další CWG a rozešli se. Trochu mě zklamalo, že pískovna na koupání prý opravdu není, hm uvidíme. Vzala jsem sebou misku od ovoce, že cestou ke keši nasbírám pár borůvek a vyrazila na procházku. Místo se mi moc líbilo, přezula jsem se jen do sandálů místo trekovek a zůstala v letních šatičkách, tady bude odlov přece jednoduchý :-). Četla jsem si zajímavý listing a kličkovala po cestičkách. Už jsem byla skoro u keše, když jsem zaslechla podivně popojíždět a znovu startovat auto z míst, kde jsem nechala to svoje - došlo mi, že jsem proti obvyklým zvyklostem nechala v autě kabelu se všemi doklady a vzpomněla na vyprávění kačerů při eventech, kde se komu vloupali do zaparkovaného auta ( máme i opakovanou osobní zkušenost skoro pod okny...), takže jsem i přes horko pěkně svižně mazala zpátky ke svému Fifíkovi a nechala keš keší. Když jsem viděla, že jen kousek vedle mě zaparkovali starší manželé s dalším Focusem a chystají se na borůvky, docela mi spadl kámen ze srdce. Spokojeně jsem se vracela ke keši, tentokrát i s kabelou - skoro spíš krosnou a plnýma rukama: navigace, kešovací taštička se zásobou CWG, foťák naštěstí v obalu, brýle....no bylo toho dost. Keš jsem pravou stranou o kousek přešla a tak jsem si chtěla zkrátit cestu takovou hezkou skluzavkou, přece nemám oblíbené podpatečky, ale rovné boty, tak co? Mno, ještě že jsem uklidila klíč od auta do kapsy na zip, protože jsem po asi třímetrovém sklouznutí nezastavila a jak jsem byla ráno hezky načesaná a načančaná, tak jsem v plné parádě skončila vleže v bahýnku. Nebylo tam jen odhadovaných 5cm, ale takových cca 30 cm, pěkně jsem zalehla se vším všudy. :-))) Nic podobného jsem ještě nezažila, takže jsem nevěděla, jestli se dřív smát nebo si nadávat! Na keš jsem opět zapomněla a vydala se napravovat k vodě pohromu - přijít teď další kačer, tak si bude myslet, že na Blatech jsou strašidla. :-))) Pořídila jsem si pěkný bahenní zábal, šaty pod ním skoro vidět nebyly, ale očistu jsem začala zodpovědně Oregonem, vypadal chudák spíš jako brambora vykopaná po dešti, skoro nebylo znát, že to je GPS. Co vám budu povídat, trvalo to víc než půl hodiny než jsem všechno včetně sebe v pískovně provizorně opláchla - ještě že v kabele mám šátek, do kterého jsem se zamotala a v autě kanystr s vodou i náhradní několikero oblečení! Než věci rozvěšené po okolí trochu oschly, zapsala jsem se KONEČNĚ i do logbooku - na tuhle kešku určitě nezapomenu, ráda jí dávám bodík za pěkný listing i výběr místa.
Další dva dny jsem doma vše znovu čistila od jemného bahýnka. Popisování situace skoro mělo na svědomí dalšího kačera - sice byl daleko, ale když si představil, jak to asi mohlo vypadat a jak mě zná z jiných výprav, málem se udusil svačinou, jak se smál. Opakovaně mi teď volá, jestli jsem faaaakt neudělala žádné fotky. Takže opravdu neudělala, měla jsem pěkně odřenou levou ruku a pravé koleno a na focení nějak nebyla v ten moment nálada - došlo mi to až pozdě, že jsem měla zkusit. Hlavní je, že jsem nevyděsila žádné další přicházející kačery, ať už zabahněná nebo pak během mytí. :-))) Do Veselí jsem přece jen se zpožděním dorazila a zbytky bahna na sobě odmočila, místní pískovny jsou na koupání přece jen vhodnější. .-)

 

PS: Ještě drobnost na vysvětlení - v pískovně bylo trochu špinavé, bahnité a rezaté vody, umýt se v ní nedalo. A to jsem si původně myslela, jak si zaplavu dřív než ve Veselí.

Tento příspěvek byl upraven od zvedavkanocni: 06 červen 2015 - 21:56

[Jacka]

Když si člověk špatně zvolí směr přístupu k cachi, tak se dá zažít leccos:
http://coord.info/GL60N3BA

Hele, z toho si nic nedělej, já jsem dneska měla na mapě cestu a v reálu jsem rvala 150m kolo a dalších 200m sebe bez kola (to jsem zahodila do pole) něčím, co dle mapy měla bejt pěšinka, ale v reálu to bylo rozhraní, tedy spíše prorostlí, neb spojitě přecházelo jedno v druhé, a to sice odkvetlý vojtěšky větší než já, kterou se dalo projít jen za pomocí mačety (tu jsem neměla) a hustých kopřiv, rovněž větších než já, do 1/2m výšky provázaných mnohametrovými liánami svízele. Momentálně mám úplně rudý nohy, vkusně přiozdobený rudohnědými krvavými proužečky (když v těch liánách byly i ostružiny a šípky). Samozřejmě od finále vedla pěšinka o kus níž lesem, kde v mapě nebylo nic než příkrej sráz.

Tento příspěvek byl upraven od Jacka: 07 červen 2015 - 18:22

[Jacka]

Zvědavko, nejsi ty Jožin z Bažin?

[CCI4695]

Jacko, takhle se do někoho navážet,fuj

[MK1977]

Zvědavka s Jackou mi připomněly jeden můj zážitek, kde taky hrály roli mapové podklady, kde né vše je tím čím se tváří býti a taky nějaké to blátíčko. Tehdy jsem se v logách ještě moc nerozepisoval a tak Foud it zní takto:
Poprvé jsem na fotku zíral asi pul hodiny. A nic. Tak jsem to nechal odležet. Asi po týdnu jsem se k tomu vrátil a po desti minutách se mi rozsvítilo. Hezky schovaný.
Bohužel prístupová cesta, kterou jsem si zvolil, byla vybrána snad nejhure jak mohla a vyústila v nedobrovolné prekrocení vodního/baheního toku brodením.
Presto jsem keše dosáhl a pri návratu ke geovozítku sehrál okolojedoucím scénu Jožin z bažin a následne v tomto stavu dorazil i do zamestnání, kde došlo k vysušení a odbahnení )
TFTC

Dnes bych to tedy trochu rozvedl. Vyluštěnou keš jsem se rozhodl odlovit cestou do práce. Zaparkoval jsem na okraji silnice a při jejím opuštění jsem zjistil, že to co se zdálo býti na mapě cestou, je jakýsi potůček. Ehm, tedy spíše taková stojatá stoka. Tehdy jsem byl vybaven autonavigací (mapové podklady oblasti se tedy blížily limitně k nule a odolnost navigace též) a navíc jsem ssebou vlekl zrcadlovku, minimálně pro mě nezanedbatelné ceny. Na nohou prakticky nové desert kanady světlé pískové barvy. Vydal jsem se tedy podél tohoto "toku". Po nějaké době mi ale došlo, že jdu po špatné straně a bude potřeba dostat se na stranu opačnou. Šířku jsem odhadoval tak na metr a půl. To bude v pohodě. Trochu jsem se rozběhl. Poslední krok a odraz. A sakra. Místo odrazu zajela noha do bahna a já místo přeskočení proběhl. To, co vypadalo jako potůček o hloubce 20 max 50 cm, se ukázalo býti smrdutou stokou s dalším asi půl metrem hezky zatuchlého bahna. Jediné štěstí bylo, že jsem na poslední chvíli instinktivně zvedl ruce s navigací a zrcadlovkou a zachránil je od zkázy. Né tak už své odění. Kanady byly černé a smrděly jak půl roku chcíplá ryba. Stejně tak kdysi světlé digi maskáče na mých nohách. Světlé tričko dostalo taky zajímavý vzorek. Došel jsem ještě zalogovat a od keše jsem došel pohodlně suchou nohou k autu (to je tedy spíše popis cesty, né stavu mých nohou). A to mě ještě čekala cesta do práce. Oškrabal jsem to nejhorší a na sedadlo auta dal šátek. Stejně se to pak muselo umít. Přijel jsem k místu svého zaměstnání, vylezl z auta a prošel vrátnicí. Vrátný zíral ještě docela dlouho po tom co jsem prošel. A já skoro celou noční směnu strávil sprchováním svých svršků a bot, ve snaze dostat je z toho nejhoršího. Kanady smrděly za teplého a vlhkého počasí ješte minimálně půl roku potom a již nikdy nezískaly zpět svoji původní světlou barvu. Digi maskáče nakonec spíš vyšisovaly, než, že by se vypraly. I když i teď, po několika letech, mám obzvlášť za teplého a vlhkého počasí pocit, že cítím nějakou zatuchlinu.

[MiroslavRouta]

Je to takové to ohrané potkání mudly, o kterém si člověk myslí, že je to kačer, ale taky jednu přihodím. To jsme byli s prazskymchytrakem na sérii Vyhlídkový let nedaleko Mostu. Široká cesta, bahnitá, na okrajích metrový pás bahínka, zatím příkop, vyšší tráva a stromy. A keška. Místo, kam by normální člověk (čtěte "průměrný mudla") vůbec neměl lézt. No a jdeme tak pro kešku a najednou přímo od ní vyleze ženská, drží v ruce něco, co vypadalo jak propiska. Hned na ni křičíme něco ve smyslu "Ahoj, tak co, našla?" Ženská se jenom tak vyděšeně povídala, zakoktala se "Co co co se to děje? Já nejsem žádné ahoj" a nám došlo, že to kačerka není. Radši jsme se omluvili a dál to nerozebírali...

[mr3ska]

Já už jsem tu kdysi taky psal náš zážitek z jihočeské "Veselé houby" kdy jsem si zhruba v půlce trasy dal saltíčko přes řídítka a pochroumal si kotník. Byl jsem tehdy rád za šlapky s SPD-čky a sérii jsem nakonec dojel. Ale log mého geokolegy, tomu se směju ještě teď viz zde: GLC88TV4 ať se taky zasmějete

Tento příspěvek byl upraven od mr3ska: 07 červen 2015 - 19:40

[KulisekW]

Když už mr3ska naťuknul cyklistickou tématiku, také se přidám do diskuze a podpořím ji dalším příspěvkem. Ač není moc zábavný, proč se "nepochlubit" svým neštěstím. Loňského léta, za času dovolené na jihu Čech vyrazil já na sérii Abeceda. Počasí po dešti polojasné, takové polopříjemné - jak by řekla má kamarádka: ani dobré, ani špatné, prostě neurazí - cesta k sérii pěkně ubíhá a já dle plánu mířím pro kešky ve vísce nedaleko mého směru cesty. Jak už jsem zmínil, bylo po dešti, takže veškerý povrch byl takový pěkně kluzký, ale nijak promáčený. Sjel jsem tedy ze silničky a zamířil trávou zarostlou polní cestou k nedalekému lesu pro kešku. Tahle část cesty byla ještě v pohodě - proti kopci většinou řidítka nepřeletíte - ale nazpátek jsem dvakrát šlápl do pedálu, na krásně mokré trávě se mi smýklo nejprve trochu zadní kolo, brzda nereaguje, vzápětí se mi smýklo kolo přední a já letěl. Jak široký, tak dlouhý dopadl o několik málo metrů hubou napřed na cestu do trávy. Ještě si tak matně pamatuji, jak vedle mě letělo a dopadlo kolo, přičemž zhruba v tenhle moment jsem si uvědomil, že mám vyražený dech. Zkontroloval jsem, jestli cítím a mohu hýbat všemi končetinami, přetočil se na záda a zůstal ležet. Po pár chvílích došel ke mně místní mudla a pronesl stroze s "úsměvem na rtech": ,,Žijete?" Zmohl jsem se jen na stojické: ,,Jo-o..." Pán uviděl, že končetinami hýbu, v očích nemám smrt, tudíž se rozloučil, že musí vyvenčit psa a být včas doma, že na něj čeká žena s obědem a odešel i s psíkem kamsi do lesa. Já si po nějaké té čtvrthodince uvědomil, že by nebylo od věci vstát, načež jsem tak učinil a došel pro kolo. Ani mě, ani jemu se naštěstí nic nestalo a tak jsem pokračoval v cestě za keškami. Skutečnost, že mé víceméně svétlé cyklistické oblečení již je spíše tmavé mi už byla nějak jedno...

[mrca 62]

 Nevím jaké má kdo zkušenosti s lovem "pod vlivem", ale chtěl bych tady zmínit náš nedávný zážitek z májového výletu na Černou Studnici v Jizerkách. Po návštěvě rozhledny s jedinečným výhledem jsme s rodinkou vyrazili i pro místní kešky. Nejprve pro Arboretum naproti u lesa. Ovšem jakmile jsme se začali rozhlížet po hintu, zastavili vedle nás dva kluci na docela slušných kolech, vyndali dredy po lopatky z pod přilby a hned nám bylo jasné proč usedli na lavičky tady u lesa a ne jako ostatní u hospody pod rozhlednou. Na stole se objevilo menší množství než malé a my (a celé malé arboretum) jsme se za chvíli ocitli v oblaku voňavého kouře jak někde na bigbítu. Tak kluci díky za veselý lov   a snad jste i vesele dojeli z toho kopce domů...

Tento příspěvek byl upraven od mrca 62: 10 červen 2015 - 13:05