Tak, jako do politiky jdou lidi určitých povahových rysů (a nebo je to do nich velice rychle dosemele a doplácá, pokud tam vydrží), do managerských funkcích jdou lidi určitých povahových rysů (dtto), do vědy, do zdravotnictví, do jakékoli jiné profese dtto - tak i novinařina do sebe vstřebává lidi určitého nastavení, způsobu nahlížení věcí a způsobu nakládání s informacemi skrze určité preference. Jsou i špičkoví novináři, kteří už si můžou dovolit luxus skutečně důkladného průzkumu kvůli chystanému článku, ale 99,9 % na to nemá čas nebo pravomoc nebo inteligenci nebo ani chuť.
Tak to prostě je, jako jev z obecných zákonitostí sociopsychologie. :-)
Takže ne nadarmo dost ne-celebritózních osobností striktně odmítá komunikovat s jakýmikoli novináři - vědí proč a není to nic osobního. Jen sebeochranná prevence.
Hoblík a Čtryřhranka se bezpochyby poctivě snažili a dík jim patří, ale i z jejich pozdnějších příspěvků jsem měla pocit promlouvajícího zklamání a rozladění. A osobně pro mě je tahle diskuze velkým varováním nenechat se do ničeho podobného nikdy zatáhnout (jako že na úrovni oblastního plátku jsem s novinařinou svého času cos do činění měla a kdysi ji dokonce zvažovala študovat).
Tento příspěvek byl upraven od ru šedesátsedm: 18 April 2019 - 8:46