Jedna technická: My si tady všichni bez ohledu na věk tykáme, takže já ti, s dovolením, budu taky tykat, mně to vykání nejde přes prsty.
docela mě sejří, že když se to někdo z rodiny nebo známých dozví, první reakce je: "Jo to je to, jak se tam v Praze ti mladí utopili v tom kanále, žejo...?"
C'est la vie. A čí si myslíš, že to je vina? Já si myslím, klidně mě kamenujte, že těch čtyř, co se do toho kanálu vydali v naprosto nevhodný čas a ignorovali pud sebezáchovy, pokud vůbec nějaký měli. To, že dva z nich za to bohužel zaplatili životem a druzí dva velkým traumatem, na tom nic nemění. Marná sláva, byla to silná situace a takové se v myslích lidí budou držet dlouho. Např. Jan Stráský bude pro mě asi už navždy ten ministr, který když organizoval přechod hřebenů Velké Fatry, tak tam vyčerpáním zemřel člověk. A to se to stalo před 12 lety. Některé věci holt z mysli nikdy nevymizí, a pokud nechceme, aby si je někdo pamatoval, jedinou možností je, aby se nikdy nestaly.
Jedno přísloví praví: „Nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu.“ A to je, myslím, přesně tento případ.
Dělala jsem celá desetiletí jezdectví, a přestože se při něm zabije a zmrzačí ročně podstatně víc lidí než při geocachingu, nikdo se mě nikdy na mrtvé jezdce nezeptal.
A taky u těch mrtvých jezdců asistuje několik hodin celý Integrovaný záchranný systém? Když hledá nějakého ztraceného Čecha horská služba v Tatrách, tak o tom taky ví půlka Slovenska a možná i půlka Česka.
nikdo tady nechtěl psát článek, chtěl jen vyjít vstříc slušně podané žádosti vypadající na dobrou myšlenku. ... Protože nezlobte se na mě, pokud se článek zaštiťuje tvrzením, že má být "o geocachingu v Praze", a vyjmenuje určitý počet určitých bodů, beru to (nejen já) jako cca osnovu, tedy každý bod by měl mít cca stejný prostor ve výsledném textu.
No a já jsem tady v předchozím příspěvku ukázal, že podle mého názoru se podstatná většina bodů této osnovy v článku objevila.
s tím, že co se nevešlo, tak že lze těžko předpokládat, že by to tam mohlo být (mohlo, podle mě, nevidím problém).
Měl jsem hlavně na mysli otázku "Vaše nejoblíbenější keška v Praze". Co člověk, to třeba jiná nejoblíbenější keška. Těžko čekat, že v článku takového rozsahu bude uvedeno třeba dvacet keší od dvaceti kačerů.
Podle mě je pouze autor tím, kdo určuje, co a jakým způsobem bude či nebude ve výsledném textu. Jestliže poprosí o nějaké podněty, je věcí každého, zda a jak mu na to odpoví. A pak je zase na autorovi, co z toho všeho použije. Nelze to brát tak, že pokud mu dám nějaký podnět, tak se ten ve výsledku MUSÍ objevit. Naopak, spousta podnětů a myšlenek se ve výsledných textech neobjeví, to je normální redakční práce s textem. Stejný postup používají nejenom novináři, ale i spisovatelé, scenáristé apod. Seberou co nejvíce podkladů a pak je vytřídí a do výsledku použijí jenom některé z nich.
A opakuji to, co jsem napsal v předchozím příspěvku — článek mi připadá až překvapivě objektivní a rozhodně mi nepřišlo, že by se autor honil za lacinou senzací. To by ten článek vypadal opravdu jinak.
Jinak přidávám ještě k porovnání tohle:
O tragédii to zas tak nemá být, spíš, co de od té doby třeba změnilo, co jiného komunita dělá atd.
No a ten článek tomuhle neodpovídá? Když tedy udělám zkrácený rozbor článku:
Hezké počasí láká hledače kešek ... před rokem se stala tragédie ... Hoblík: „Více komunikujeme s úřady a využíváme zpětnou vazbu, kešky prověřujeme a nebezpečné rušíme ... když jdete na túru, taky musíte mít vhodnou výbavu, jinak riskujete ... geocaching je rozmanitý, některé kešky jsou pro rodiny s dětmi, jiné vyžadují např. horolezecké vybavení.“ ... Blíží se dvacetileté výročí ... ve Žlutých lázních bude akce. V rámečku jsou pak zmíněny tři oblasti v Praze, kde se nacházejí zajímavé kešky (centrum, Petřín, Hlavní nádraží).
Podtržená část je citace toho, co řekl Hoblík.
Já si tedy myslím, že dost dobře odpovídá původnímu, dopředu sdělenému autorskému záměru.
Nejste taky novinář?
Proč myslíš? Že se „zastávám“ autora článku?