Ano, porad se tu ohanite dobrovolnosti. Jenze tohle neni dobrovolnost. Tohle jsou narizeni. Dobrovolne cela rodina nosime rousky, dobrovolne jsme zrusili 4 zahranicni vylety, dobrovolne se neucastnime pijatik a oslav. A co ted, nebudu moci vzit deti ani se sousedama na prochazku, protoze nas bude vic nez 6 a nejsou rodina? Za chvilku prijde narizeni o hadru skoro vsude. Bude nekoho za 5 az 10 let zajimat kolik kvuli tomu bude novych astmatiku? Nebude. Male deti budou ztracet socialni kontakty, protoze do skoly chodit muzou (musi), aby se nemuselo platit OCR, ale na krouzek uz spolu nemuzou.
Nakazeny nikdo nekontroluje, kdyz nechaj doma telefon a kartu, muzou si delat co chtej. A kdo na to zase dojede?. Poctive pracujici clovek co proste mezi ostatni stejne musi. Doma se trese, aby v tomhle pocasi dite pod rouskou ve skole nezakaslalo, coz je jizdenka domu. Jak krasne jsou vyhledy na budoucnost.
Být v opozici a kritizovat je to nejsnažší co můžeš udělat. Na druhou stranu, v první vlně té "chřipečky" jsme byli prakticky nejlepší, ale to nevadilo některým vychcánkům dávat ty nařízení k soudu. Pak naprosto logicky se restrikce uvolnily a nejen u nás, ale po celém světě se situace zhoršuje. A opět se kritizuje, že ti zodpovědní nic neudělali a současná rozhodnutí jsou diskriminační a další kecy. Dokonce už i ti Švédové připravují restrikce. Nemluvě o tom, že pokud se sami nesrovnáme, tak okolní svět nás izoluje. Myslím, že teprve teď se ukáže, co je to vojna. Můj táta byl voják, na velitelské funkci a tak si umím představit, co je to "zelenej mozek v akci" a co nás v dohledné době očekává. Ten zelenej mozek nemyslím nijak pejorativně, prostě velitelské rozhodnutí sleduje nějakej cíl a nemusí se nutně líbit. Nejjednodušší je, dát v příštích volbách hlas třeba panu Fialovi, nebo chvilkovýmu Mynářovi, případně smažkám od pirátů. V některejch chvílích byli tak v prdeli, že nezvládli ani tu kritiku. Celej svět si neví rady s touhle situací a tápá, jde od mantinelu k mantinelu. Taky jsem z celé situace rozmrzelej, když pominu že jsem starej, kardiak a mám cukrovku, tak od podzimu minulého roku luštím sérii docela zapeklitejch mysterek u jezer nad Drážďanama. Když je konečně doluštím, tak mi zavřou hranice. To je ta naprosto nejhorší depréze. :-(