Hmm, owneři by si měli sypat popel na hlavu. Jeden už sype a keš disabloval.
Ne a tisíckrát ne! Kamarád mi to někdy před půlhodinou psal, tak jsem se přišel podívat, co se děje. Ouner za nehodu nemůže, keška taky ne. Může za to nezodpovědný člověk, který tam v čase přívalových dešťů lezl. Do jaké míry je to neznalost, hloupost, smůla či nešťastná náhoda nechme stranou.
Já jsem člověk založen tak, že vím, kde jsou moje limity. A podle toho bych očekával, že mi úřady nechají celé spektrum činností a já si vyberu ty, na které mám. Nic mě nedopálí tolik, jako zamřížovaná stará štola. Že mi tam něco může spadnout na hlavu a zabít mě? S tím tam lezu! Je to pro mě akceptovatelné riziko za cenu poznání. Jsem dospělý svéprávný člověk a chci o svém štěstí svobodně rozhodnout.
Už to vidím: teď tam přijde banda rozumbradů v kvádrech a do vstupu z rybníka vymyslí takovou mříž, aby se tam nedalo vlézt. Postupem času oplotí všechny skály, co kdyby na ni nějaký horolezec chtěl, oplotí potoky, aby se náhodou někdo neutopil, zakážou nám tu a tohle a my budeme odkázáni chodit ve dvojstupu oplocenými koridory, aby se nám náhodou něco nestalo. Nechci se nikdy něčeho takového dožít. Čím víc restrikcí ze stran úřadů, tím budou lidi méně motivovaní používat vlastní mozek a ve finále by se i v těch oplocených koridorech dokázali zmrzačit.
Nehody byly a budou, lidé budou umírat předčasně, protože přecenili své schopnosti nebo podcenili rizika. Polezeš na kovovou rozhlednu za bouřky? Půjdeš přes přejezd, když jede vlak? Sedneš do letadla, když má zlomené křídlo? Polezeš do kanálu, když venku řádí průtrž mračen? Ty otázky jsou rovnocenné. I tragédie patří k životu a já odmítám rušení keše z důvodu, že tam někdo lezl když neměl.
Livet är en fråga om kvalitet, inte lengt.